Personální situace je jeden z největších problémů, popsal náměstek pro zdravotnictví Ladislav Valtr
14.12.2017
Foto: kraj Pardubický
Popisek: Ladislav Valtr
ROZHOVOR Ladislav Valtr se narodil v Litomyšli. Vystudoval obor Podniková ekonomika na Univerzitě Pardubice a Strategické řízení na Pražské mezinárodní manažerské škole. Působil ve finanční sféře jako ředitel komerčního centra České spořitelny a poté v ČSOB v oblasti řízení rizik. Je autorem privatizačního projektu na rozvoj pivovaru Hlinsko.
Výrazně se dále podílel na obnově provozu sladovny a pivovaru v Dobrušce. Od roku 2006 působil jako místostarosta, poté starosta města Chocně. Od roku 2012 je zastupitelem Pardubického kraje. V prvním období vykonával funkci místopředsedy Finančního výboru zastupitelstva. Krajským radním pro oblast zdravotnictví je od roku 2016. Ladislav Valtr je ženatý a má tři děti.
Co považujete za největší počin vaší dosavadní práce ve funkci krajského radního?
Určitě jsem velmi rád, že se podařilo vytvořit Program rozvoje nemocnic Pardubického kraje, a hlavně pak naše nemocnice celkově stabilizovat. Strategický dokument pro tuto oblast v Pardubickém kraji chyběl, respektive natolik zastaral, že zdravotníci i část veřejnosti nelibě nesla nejistotu, co bude s krajskými nemocnicemi dále. Proto jsem po svém nástupu ihned zaktivoval vedení nemocnic, které společně s lékaři a dalšími našimi odborníky v kraji tento rozvojový dokument začalo otevřeně komunikovat a v červnu bylo hotovo. Náš plán cesty je tedy unikátní tím, že je psán v přímém zapojení a s názory lékařů celého spektra různých specializací. Jedná se o konkrétní analýzu stavu i našich možností a řeší postupné zlepšování podmínek práce pro zdravotníky i plánované investice, nosným principem je užší spolupráce našich nemocnic a propojování péče. Vzniklý materiál naznačuje směr, kterým by se krajské zdravotnictví mělo v příštích letech ubírat, tím pak i investice do něj budou smysluplnější. Tímto projektem v oblasti akutní péče ale naše koordinační práce teprve začíná.
Čím budete pokračovat?
Nyní se chci zaměřit na lepší nastavení a definici styčných ploch mezi všemi našimi zdravotnickými zařízeními, abychom eliminovali případné plochy třecí, které zbytečně zatěžují pacienta. Jde mi tedy o mnohem lepší vzájemnou spolupráci mezi zdravotnickými subjekty na území našeho kraje všemi směry, od zdravotnické záchranné služby, přes nemocnice s akutní péčí, až po léčebny dlouhodobě nemocných a odborné a rehabilitační ústavy.
Jak Pardubický kraj do zdravotnictví investuje v současné době?
V krajských nemocnicích je nyní rozpracováno 66 investičních projektů. Mezi ty prioritní patří výstavba centrálních urgentních příjmů v Pardubické a Orlickoústecké nemocnici. Jen v Pardubicích je nyní 11 samostatných příjmových míst, což je pro pacienta nepřehledné a nepohodlné. Tento stav působí zbytečné komplikace i Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje, což chceme změnit. Zcela zásadní je pro mě dále sjednocování zdravotnických informačních systémů našich nemocnic a další projekty v oblasti IT.
A jaký si od toho slibujete výsledek?
Cílem je maximálně možné sdílení informací, tím pak mnohem vyšší využití kapacit lidských i přístrojových, při vyšší bezpečnosti pro pacienta. Všechny tyto investice dosahují výše zhruba 2,7 miliardy korun.
To je dost peněz, kde je na projekty berete?
Daří se nám k tomu získávat prostředky také z evropských dotací. Díky kvalitně podanému projektu získáme zhruba 220 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj na vybudování nového moderního pavilonu psychiatrie v Pardubické nemocnici, což činí 90 % celkové investice. Po stavbě moderního pavilonu psychiatrie ve Svitavách tedy přijdou na řadu Pardubice, což považuji za další krok správným směrem. V krajském zdravotnictví se ale investuje průběžně, a to na území celého regionu. V současné době probíhá například rekonstrukce lůžkových výtahů a výstavba parkoviště v Chrudimské nemocnici, zateplení pavilonu F a budovy lékárny v Orlickoústecké nemocnici, přestavba části polikliniky na lékárnu a ambulanci ve Svitavské nemocnici nebo zateplení a přístavba výtahu v Dětském centru Veská.
Snaží se kraj vypořádat s nepříjemným trendem nedostatku lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků?
Personální situace je opravdu jeden z největších problémů zdravotnictví, nejhorší je situace v případě zdravotních sester. Proto jsem rád, že když letos na konci pololetí vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví dotační program, který měl napomoci lepšímu finančnímu ohodnocení zdravotních sester ve směnném provozu, našemu kraji se podařilo pro sestry ve směnném provozu vyčlenit finanční prostředky v nejkratším možném termínu.
A co lékaři?
Netrápí nás jen nedostatek sester, ale i lékařů. Proto jsem navrhl posílit nejen dotační programy kraje pro budoucí praktické lékaře, ale především na různé personální programy v rámci našich lůžkových zdravotnických zařízení. Letos Pardubický kraj nově připravil také projekt ZDRAVOhrátky, jehož cílem je motivovat žáky základních škol nejen k prevenci, ale hlavně ke studiu zdravotnických oborů. Spolupracujeme také s Univerzitou Pardubice, která má Fakultu zdravotnických studií, velmi úzce pak s personálním úsekem společnosti Nemocnice Pardubického kraje na stipendijních programech, motivaci mentorů, ubytování studentů na praxi a podobně.
Zdroj: Tisková zpráva
Komerční sdělení
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb