Zatímco otec zářil v Národním divadle, maminku z něj vyhodili. Proč herečka Jana Štěpánková tajila nevlastní sourozence, jaké zvláštní vztahy panovaly v její rodině a jak to bylo s ní, jejím manželem a pomerančem? Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Jana Štěpánková v novém seriálu České televize Doktor Martin Raub

I když pochází ze slavné umělecké dynastie, doma jí nikdo žádné zkušenosti nepředal. V rodině nezapomenutelného Zdeňka Štěpánka vůbec panovaly velmi nestandardní vztahy. Janu, Martina a Petra znal každý, o dalších dvou dětech ale dlouhá léta nepadlo ani slovo.

Málokdo se může pyšnit tak hlubokými uměleckými kořeny jako Jana Štěpánková. Z matčiny strany sahají až k básníku a spisovateli Vítězslavu Hálkovi a z otcovy k dramatiku a divadelníkovi Janu Nepomuku Štěpánkovi. Širokou popularitu získala zejména jako představitelka vtipných až sarkastických intelektuálek v televizních seriálech, přestože její srdce patřilo vždy spíš divadlu. Osud legendárního hereckého rodu, z nějž pochází, však byl mnohem propletenější, než se obvykle říká.

S otcem, legendárním Zdeňkem Štěpánkem

Narodila se u babičky

Prvorozená dcera nezapomenutelného herce Zdeňka Štěpánka a skvělé herečky Eleny Hálkové se narodila 6. září 1934 v Žilině, přestože její rodiče již v té době bydleli v Praze. „Můj dědeček byl lékař poblíž Žiliny, který za svízelných podmínek vybudoval dětský špitál. Babička zase učila číst a psát, protože tam byly jen maďarské školy. Narodila se tam moje máma i její sestra. Máma říkala, že ze sentimentu mě tam také porodila. Jako malinká jsem tam byla občas, než přišel rok 1938. Po vzniku samostatného Slovenského štátu jsme všichni museli odejít,“ prozradila v jednom rozhovoru pro ona.idnes.cz. Když jí bylo šest, rodiče se rozvedli, na vzájemných vztazích se tím ale příliš nezměnilo. Nebo spíš byly mimořádně nadstandardní. „Lidé na sebe při rozvodu většinou plivou a jsou na sebe zlí. U nás ne. Prostě se rozešli dva inteligentní lidé,“ konstatovala paní Jana.

S Martinem (vlevo), Petrem a Kristinou má Jana společného otce, Kateřinou maminku Elenu

Moje děti a tvoje děti…

…bijí naše děti – říkává starý český vtípek. Podobně to vypadalo i u Štěpánků, tedy až na to bití. Je až neuvěřitelné, jak se navzdory rozpadu prvního manželství měli všichni v rozvětvené rodině rádi a navzájem si vždycky pomáhali. Janin slavný otec se znovu oženil se Soňou Grossovou a pozadu nezůstala ani maminka, která se provdala za lékaře. Otcovo manželství však hned zkraje poznamenala tragédie – jeho prvorozený syn Zdeněk zemřel na záškrt v pouhých třech měsících. S narozením dalšího dítěte se pak exmanželé časově vzácně shodli, téměř současně Janina maminka porodila dceru Kateřinu a tatínkova žena syna Martina. „Soňa nemohla kojit, měla málo mléka. Moje máma ho zase měla na rozdávání. Denně ho tak Soně posílala,“ prozradila herečka v knize Aleše Cibulky Černobílé idoly 3. Neměla tudíž pouze dva mladší nevlastní bratry Martina a Petra, kteří vykročili stejně jako ona v otcových stopách, ale ještě další dva nevlastní sourozence, o nichž dlouhá léta nepadlo ani slovo.

S Rudolfem Jelínkem v roce 1965 v Divadle S. K. Neumanna

Domácí školu neměla

Vyrůstala v Praze, oba její rodiče zářili na jevišti Národního divadla, maminka ale jenom do roku 1948, kdy ji vyhodili, poté co prohlásila, že únor 1948 byl puč. „A to měla rozezkoušenou Emílii v Othellovi s Janem Pivcem. Jenže ona vždycky říkala, co si myslela, ať to mělo jakékoli následky,“ zavzpomínala herečka. Přesto se doma o herectví nikdy nemluvilo, ani s matkou, ani s otcem, ani jeden z nich jí neudílel v tomto směru žádné rady do života. „Ani oni spolu o svých rolích nemluvili. Ale máma říkala, že vždycky poznala, co otec zrovna zkouší. Při Othellovi našlapoval doma jako tygr, když hrál na Vinohradech v Dostojevském, prostupovalo ho to mučivě od hlavy až k patě.“ Na oba ale samozřejmě do divadla chodila, tatínka většinou sledovala z portálu pro hasiče, protože jeho repertoár nebyl určený pro děti. Sama stanula na jevišti poprvé ve čtrnácti letech, a to hned po jeho boku. Nikoli ovšem na prknech Národního divadla, ale u ochotníků v Železné Rudě. A dodnes na to vzpomíná.

Režisér Jaroslav Dudek (vlevo) a kameraman Jindřich Novotný při natáčení seriálu Malý pitaval z velkého města

Udělali ji v Pardubicích

Jako herečka se prý narodila až v Pardubicích, kde prožila na jevišti šest sezón. Po absolvování DAMU totiž dostala umístěnku, jenže na určené místo nenastoupila, protože měla právě roztočený film. Bála se, že z toho bude pořádný průšvih, a kolegové jí poradili, ať někam napíše, a navrhli jí několik divadel, kde byli skvělí ředitelé. Jedním z měst byly i Pardubice. „Pět kilometrů od nich byla vesnice Starý Mateřov, kam jsem jezdila k dědečkovi na prázdniny. Tak jsem si říkala, že když mi bude zle, vždycky dojdu do Mateřova, třeba pěšky. Vybrala jsem si Pardubice a udělala jsem dobře,“ prohlásila. Navzdory svému nespornému umění se však dlouhá léta potýkala s názorem, že je kvůli slavnému otci protežována. „Táhlo se to se mnou i do libeňského Divadla S. K. Neumanna, tam jsem si také užila. Přitom je to takový nesmysl! Byla jsem vychovaná spoléhat jen sama na sebe,“ prohlásila a dodala: „Ať se ale jmenujete jakkoli, jméno je vám na jevišti úplně k ničemu. A režisér by byl sebevrah, kdyby vás obsazoval jen podle slavného jména.“

Se synem Janem

S manželem si byli předurčeni

Režiséra Jaroslava Dudka poznala již na škole, sblížili se ale až po jejím návratu do Prahy počátkem 50. let a žili spolu až do jeho smrti 31. srpna 2000. Dokud ho nepoznala, nikdy prý děti nechtěla, pak to ale přišlo samo a měli spolu syna Jana. Zůstal však jedináčkem, protože byli oba tak pracovně vytíženi, že by další dítě nezvládli. Jejich manželství bylo přímo ukázkové a harmonické, recept na ně ale paní Jana druhým předat nedokáže. „Když jsem se jednou své maminky jako dítě ptala, jak se stane, že se najdou dva lidé, vezmou se, mají děti, tak použila příměr: Pánbůh rozkrojil pomeranče a rozhodil je po světě. Pomeranče jsou stejné, ale přitom je každý jiný. Někdy se stane, že se dvě půlky z jednoho pomeranče sejdou a pak jsou spolu,“ zavzpomínala a dodala: „ My dva s mužem jsme byli opravdu dvě půlky z jednoho pomeranče, které k sobě pasovaly. Je to o náhodě, o štěstí."

Čtěte také, i tahle herečka už patří do rodiny:

Jedna z nejbohatších českých hereček? Multimilionářka Zlata Adamovská

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská