Miloš Zeman s hejtmanem Netolickým uctili památku obětí v Ležákách. „Právě zde bych chtěl připomenout, že za svobodu se musí bojovat ," řekl prezident v projevu

Foto: Pardubický kraj

Popisek: Hejtman Netolický s prezidentem Zemanem

Prezident České republiky Miloš Zeman a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický spolu s dalšími významnými osobnostmi připomněli v neděli 72. výročí tragické události, kterou bylo vypálení obce Ležáky. Nacisté v roce 1942 připravili o život 52 místních obyvatel. Každoroční pietní akce se zúčastnili tisíce lidí. Památku ležáckých obětí přišli uctít také krajští radní Jaromír Dušek, Ludmila Navrátilová a Václav Kroutil. Prezident Zeman pronesl zásadní projev, jehož text uveřejňujeme.

„Vždy, když se zúčastní prezident republiky pietního aktu, akce dostává zcela jiný rozměr. Nejvyšší ústavní činitelé jsou povinni připomínat tragické události našich dějin. Čas sice hojí všechny rány, ale na druhé straně nesmíme zapomínat,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ve svém projevu.    

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo odhalilo, že parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

Projev prezidenta republiky na pietním shromáždění k 72. výročí vyhlazení osady Ležáky

Vážení účastníci pietního shromáždění, dovolte mi, abych svoje vystoupení započal poněkud netradičním způsobem, a sice citací projevu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neveřejného projevu podotýkám, z podzimu 1941 v Praze: „Po vítězné válce tento český ksindl tady konec konců v tomto prostoru nemá co dělat. Češi budou roztříděni do čtyř skupin - první, která je rasově vyhovující a správného smýšlení bude poněmčena, druhá, která je rasově vyhovující a nesprávného smýšlení bude postřílena, protože právě ti jsou ti nejnebezpečnější, třetí, rasově nevyhovující a nesprávného smýšlení budou posláni do koncentračních táborů na Sibiři a konečně čtvrtá, rasově nevyhovující, ale správného smýšlení bude dělat dozorce v těchto koncentračních táborech."

Je to ironie dějin, že se kolaborantům, kteří nemohli do třetího kolena prokázat své árijské předky, nabízel jako vrchol kariéry post dozorce v sibiřských koncentrácích. V té době, na podzim 1941, se opravdu zdálo, že Německo ve válce zvítězí a v takovém případě našemu národu, podle tohoto citátu druhého nejmocnějšího muže říše, hrozila genocida a i Češi si měli prožit svůj holokaust. Jestliže k tomu nedošlo, je to zásluha milionů mužů a žen, kteří bojovali po celém světě na všech frontách druhé světové války. Ale i když každodenně nasazovali svůj život, jejich situace byla přesto o něco slavnější, než situace těch, kdo bojovali v domácím odboji v obklíčení nepřátel a s téměř úplnou jistotou, že svůj život ztratí. Chtěl bych vyjádřit hlubokou vděčnost právě těmto bojovníkům domácího odboje.

A na území Ležáků bych chtěl připomenout, že za svobodu se musí bojovat a že svoboda vyžaduje odvahu zemřít v boji, než se nechat vyhladit a než uvěřit falešným slibům těch, kdo po dobu války potřebovali, aby tento národ pro ně pracoval, ale po vítězné válce ho chtěli poslat na smrt. Mezi obyvateli Ležáků bych chtěl ještě zmínit jméno radisty Potůčka, který zahynul při výslechu ve Veselce v Pardubicích a který byl součástí té odbojové skupiny, která se účastnila svým způsobem atentátu právě na Reinharda Heydricha. Heydrichem jsem začal, Heydrichem skončím: „Vzdávám úctu všem, kdo v tomto boji padli, ať už bojovali přímo nebo pomáhali bojujícím, čest jejich památce."

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová