Zemi Keltů prozáří sváteční atmosféra. Čekají na vás prohlídky oppida i řemeslný jarmark

Foto: Země Keltů

Popisek: Keltský archeoskanzen otevře své brány i o adventu.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak Keltové prožívali naše adventní období? Jaké byly jejich tradice v nejtemnější části roku, jak se připravovali na slunovrat a jak vypadal jejich běžný zimní život? Už tento víkend 10. a 11. prosince máte jedinečnou příležitost zjistit v Zemi Keltů víc. Připraveny jsou mimořádné prohlídky oppida, řemeslný jarmark i program pro děti.

„Láká vás keltská historie? Máte chuť vyrazit do přírody? Chcete vidět repliku keltského města, kterou staví obrovská parta nadšenců? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, přijeďte do Země Keltů, kterou najdete v Nasavrkách. Při prohlídkách oppida (keltského města) se kromě jiného dozvíte i něco o tom, jak Keltové žili v zimním období a jestli slavili Vánoce. Během malého řemeslného jarmarku si můžete nakoupit drobné dárečky a doplnit zásoby medu a medoviny,” upřesňuje program akce pro Krajské listy.cz Kristýna Prokůpková za Země Keltů.

Kdo za skanzenem stojí

Některá muzea na území Pardubického kraje zřizuje Ministerstvo kultury, čtyři jsou krajskými institucemi a další jsou měst či obcí. Existuje ale také několik nadregionálně významných muzeí, která zřizují spolky. A k těm patří právě i Země Keltů v Nasavrkách. Spolek Boii zde na pozemcích města spravuje největší keltský skanzen v podobě uceleného města v Evropě.

Pohled na zimní archeoskanzen z dálky, foto Aleš Komárek

Spolek letos v říjnu oslavil 20 let své existence a za tu dobu vybudovat velkou část plánovaných staveb. Do povědomí veřejnosti se zapsal i velkými akcemi spojenými s keltským kalendářem. Svátky Lugnasad a Samhain navštěvuje pravidelně více než tisíc lidí. „Letošní rok byl po covidové krizi opět návratem návštěvníků, areálem jich tento rok prošlo kolem 25 tisíc, z toho bylo přes 20 tisíc platících. Těší nás, že jsme tu měli programy pro padesátku škol, a že tak vidíme, že naše práce má smysl,“ uvádí Lukáš Blažek, jeden ze zakladatelů spolku Boii. A to určitě má. Za pět let od otevření skanzenu totiž jeho branami prošlo více než 40 000 návštěvníků z celých Čech i z Evropy.

Spolek Boii se stal hned po svém založení v roce 2002 významným iniciátorem budování keltského odkazu na území Železných hor. Založil zde první naučnou stezku, na zámku zřídil keltskou muzejní expozici, vytvořil turistické informační centrum a také řadu edukačních programů v oblasti keltského kulturního dědictví, jimiž prošlo více než 20 000 žáků a studentů. Nejambicióznějším počinem spolku Boii se stala právě výstavba keltské vesničky, jejíž základní kámen byl položen již 7. června 2011. Projekt výstavby keltského skanzenu dlouho provázela spousta potíží, nicméně díky neutuchajícímu nadšení a urputnosti (nejen) členů spolku dospěl před pěti lety ke zdárnému otevření. Země Keltů je tak dnes díky své velikosti i jedinečné koncepci největším keltským skanzenem v Evropě.

Na horním konci Nasavrk u silnice na Kameničky vznikl keltský skanzen Země Keltů s ukázkou opevnění, klešťovitou bránou a dvorci řemeslníků. Přibližuje návštěvníkům keltské město (oppidum) z mladší doby železné ve 2.-1. století před naším letopočtem. Foto Kris Kubantová

„Dnes silně vnímám, jak důležitou hodnotou je odvaha, kterou ze všech lidských ctností lze jen těžko předstírat. Odvaha měnit svět, obětovat podstatnou část svého pohodlí a volného času k zachování historického, společenského a kulturního odkazu budoucím generacím. Spolu s péčí o životní prostředí je v kontextu dnešního dění ve světě tím nejaktuálnějším a nejnosnějším tématem právě síla mezilidské spolupráce a pospolitosti. Spolku Boii přeji dalších minimálně 20 hojných let,“ okomentoval oslavy emeritní předseda spolku Boii Lukáš Blažek.

Podporuje ho i Pardubický kraj

Pardubický kraj za posledních šest let podpořil akce a investice spolku částkou 2,8 milionu korun. „Před dvěma lety jsme se rozhodli, že podpoříme i samotný provoz archeoskanzenu,“ řekl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek při své návštěvě v Nasavrkách a pokračoval: „Jeho význam daleko přesahuje běžnou spolkovou činnost, metodicky spolupracuje s archeology našich muzeí, má historicky edukativní význam a je i důležitou turistickou lokalitou našeho kraje. A všechno nejde dělat jen dobrovolnicky, řada podobných archeoparků v naší republice kvůli tomu už skočila. Na poslední dva roky proto dostal spolek od Pardubického kraje po 250 tisících korun a do rozpočtu na příští rok jsme navrhli 300 tisíc korun.“

Keltský archeoskanzen je v zimě zavřený, výjimku tvoří jednotlivé zde pořádané akce. Foto Kris Kubantová

A spolek rozhodně nezahálí ani v současnosti. Na území skanzenu buduje stále nové stavby. „Ta navezená zemina v horní části areálu bude základem pro vysokou svatyni, kterou chceme vybudovat podle dochované historické podoby v Německu. Letos začínáme s palisádou kolem kultovního okrsku a v další etapě budeme stavět samotnou velkou svatyni,“ vysvětluje Lukáš Blažek. „V příštích dnech budeme v Radě kraje projednávat podporu této první etapy výstavby ze strany kraje. Předběžně dohodl hejtman Martin Netolický, že by se kraj a spolek podílely na nákladech po padesáti procentech,“ konstatuje Línek.

Plány na příští rok

Začátek nové keltské sezóny roku 2023 zde plánují na poslední víkend v dubnu se svátkem Beltaine, ale ještě předtím se tu uskuteční alespoň několik menších akcí. Země Keltů by nemohla existovat bez nezměrného úsilí dobrovolníků, podpory veřejných institucí, ale také soukromých investorů. A právě díky nim jsou její plány ještě nejméně na dalších pět let hodně nabité. Máme se tedy na co těšit.

Zdroje: zemekeltu.cz, Pardubický kraj

Vložil: Andrea Morkusová