Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

´Roztomilé´ nutrie. V Chrudimi, a nejen tam, s nimi mají velké trable, přemnožily se, a teď - co s nimi? Odpovídá místostarosta

11.09.2021
´Roztomilé´ nutrie. V Chrudimi, a nejen tam, s nimi mají velké trable, přemnožily se, a teď  - co s nimi? Odpovídá místostarosta

Foto: Roman Hellinger

Popisek: Takové roztomilé zvířátko, nemyslíte? Jenže jsou s ním potíže

Nutrie. Na první pohled jen roztomilá zvířátka, která se přijdou nakrmit stejně jako kachny nebo labutě. Žijí u vodních toků a začínají představovat zásadní problém pro životní prostředí v České republice. Proč? Vytlačují původní druhy zvířat a jejich politika velkého počtu potomků (holt, hlodavci) nám zadělává na pořádný problém. Množí se jako potkani. A, pozor, s potkany jsou i jedna ruka. Problém vzali v Chrudimi do vlastních rukou. Začali s odlovem. K tomu Krajským listům.cz řekl zajímavé informace i tamní místostarosta Aleš Nunvář.

Nejdříve přišel zákaz krmení nutrií. Cílem bylo, aby se kolonie zvířat nepřemnožily a nezahltily okolí. Ovšem cíl se nezdařilo naplnit. Lidé sice nutrie krmili méně, ale na počet nutrií to vliv nemělo. Kdyby lidé přestali nutrie krmit zcela, byla by možná regulace jejich počtu. Nutrie totiž nepřezimují a jsou náročné na stravu. Nedostatek potravy by je tak donutil k samoregulaci. Ale lidé krmit podnikavé hlodavce chodili i dál. „Může to změnit hodně, protože v zimě je všechno pod vrstvou sněhu, zeleň nikde není a nutrie nemá zimní spánek. Potravy tak má nedostatek, takže bez krmení by docházelo k přirozené regulaci nutrií. Ve městech mají ale bohužel celoroční přístup k potravě, protože je lidé krmí. A když mluvím o krmení, nemyslím tím občas nějaký rohlík. Nacházíme doslova desítky kilogramů pečiva naházených ve vodě. Našli jsme i zabalené chleby,“ řekl Českému rozhlasu Václav Nejman, vedoucí záchranné stanice a lesních zookoutků z organizace Lesy hlavního města Prahy.

 

Nutrie má velké ostré hlodáky a pořád hlad, foto město Chrudim

Běh na dlouhou trať

Tak v Chrudimi došlo k plánu nutrie odlovit. Podařilo se odchytit všechny? „Není pravděpodobné, že jsme odchytili všechny jedince ve městě. Navíc se na uvolněná teritoria stěhují další rodiny přicházející pozvolna po toku Chrudimky od Pardubic. I proto je odchytávání dlouhodobý proces, který je třeba dle potřeby opakovat, zkonstatoval pro Krajské listy.cz místostarosta města Aleš Nunář. Dodal, že k odlovu dochází postupně a že v první fázi bylo odloveno 20 kusů.

Jedním z dalších plánů města bylo, aby se nutrie nemusely odlovit, ale odchytit a přemístit na místo pro ně vhodné. Cílem bylo najít záchrannou stanici nebo chovatele, který by se nutrií ujal. Přílišný úspěch tato strategie neslavila. „Podařilo se umístit 6 jedinců do Záchranné stanice Pasíčka v Boru u Skutče. Obeslali jsme i ostatní záchranné stanice, ale více zvířat se nám umístit nepodařilo. Osobně jsem ale rád i za těch 6 kusů, které nejenže mohou v klidu dožít, ale mohou i posloužit při vzdělávání škol, které záchrannou stanici pravidelně navštěvují, např. na téma invazivní a nepůvodní druhy zvířat v naší přírodě,“ svěřil Krajským listům.cz Nunvář.

 

Nutrie v záchranné stanici a ekocentru Pasíčka, foto Aleš Nunvář

Byla by možnost, že by se o odchycené nutrie postaral i soukromý chovatel? „Takovou možnost nevylučuji, ale žádný takový zájem neevidujeme a ani popravdě nepředpokládám, že by se někdo takový našel. Musíme si uvědomit, že tato volně žijící zvířata jsou přenašeči hned několika nebezpečných nemocí a bakteriálních infekcí. Osobně si myslím, že je to natolik rizikové, že bych to žádnému občanu nedoporučil,“ řekl nám Nunvář. Přičemž otázka odchytu se nabízí sama, část veřejnosti proti odlovu, tedy usmrcení nutrií, protestuje.

Bezpečnostní rizika

Důležitá jsou ovšem bezpečnostní rizika spojená s nutriemi. Pokud dojde k omezení krmení nutrií, stanou se více agresivní. Hledají si potravu a také se jí na kolemjdoucích dožadují. Stane se tedy i to, že nutrie člověka kousnou, případně se strhne rvačka se psem, se kterým lidé vyrazili na procházku. Z takového souboje pak psi vycházejí velmi nepříjemně zranění. „Dochází kvůli tomu ke konfliktům mezi nutriemi a lidmi. Jak jsou nutrie zvyklé, že jim lidé dávají krmení, tak občas jídlo vyžadují tím, že packou sáhnou na člověka. A taky jsme zaznamenali, že člověka kously. V některých městech mají také problém s tím, že dochází ke konfliktům nutrií a psů. A při těch vidíme šílená zranění těch psů,“ řekl Českému rozhlasu Nejman.

 

Podemleté břehy díky intenzivní ´stavební činnosti´ nutrií, foto Aleš Nunvář

Podemleté břehy a nemoci

Nutrie nemají v české přírodě přirozeného predátora, jejich počet se tak může raketově zvedat. Když ovšem nezasáhne člověk. Pokud by se nutrie nekontrolovaně rozmnožily, vytlačí původní druhy volně žijících živočichů. Přičemž jejich ubytovací zvyky jsou také přítěží. Mají ve zvyku si hrabat nory s dlouhými tunely, čímž může dojít až ke zhroucení břehů. Zároveň u toho poškozují kořeny všech porostů u břehu. Vinou jejich zvyků se mohou zřítit i stromy, kterým nutrie podemelou svými nároky na bydlení kořeny.

Nutno zmínit i nemoci, které nutrie šíří a které jsou člověku nebezpečné. Patří mezi ně salmonela, tularemia a leptospiróza, známá jako krysí horečka. Kvůli přemnožení a krmení nutrií zůstává na březích vodních toků také hodně zbytků potravy. Na té si pochutnají potkani. Je dobré si uvědomit, že byly pozorovány případy, kdy s nutriemi v jakési symbióze žili v koloniích právě i potkani. A vyráželi s nimi na krmení, když si lidská rodinka přišla užít přírody s taškami zbytků z kuchyně a s touhou ukázat dětem krmící se přírodu. Je to jednoduché, nekrmte nutrie.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace