Magdalena Dobromila. Z německé dcery legendou české kuchyně. Časosběr

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo, autor Jan Vilímek – České album, sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého (dostupné online), curid=5720225

Popisek: Portrét M. D. Rettigové od Jana Vilímka

Přelom 18. a 19. století znamenal probuzení národního cítění Čechů. Kromě objevování jazyka přišly do módy i do té doby pozapomenuté příběhy z českých dějin, nutno dodat, že některé z nich byly notně přibarvené. Přitom jeden mimořádný, dojemný i ohromující příběh se tehdy odehrával obrozencům přímo před očima.

V souvislosti s touto renesancí národa došlo i na ženské hrdinky a vedle Boženy Němcové a Karolíny Světlé jsme si ve škole připomínali také Magdalenu Dobromilu Rettigovou. Ale téměř nikdo o ní nedokázal říci více, než že napsala kuchařku. A to je velká škoda, protože její životní příběh by vydal na román, tak tlustý, jako se s oblibou četly právě za jejího života. Byl by to román jak do červené knihovny, protože by skutečně pojednával o tom, jak chudé děvče přišlo ke štěstí, a ještě se při tom jaksi mimochodem zapojilo do národního obrození.

Hned jeho začátek by byl poněkud zvláštní, protože pozdější velká vlastenka, o které se budou skládat písně, přišla 31. ledna 1785 ve Všeradicích na svět v německé rodině jako Magdalena Dobromila Artmannová. Tatínek Franz Artmann byl Němec, maminka Josefa Kubíková Češka, ale doma se mluvilo německy.

Pro konec 18. století bohužel bylo typické nejen prazvláštní národnostní mísení, ale i častá úmrtí. Magdaleně v osmi letech zemřel otec, který byl ve službě ve Statenicích u hraběte Šporka, i několik sourozenců. Maminka, se kterou se přestěhovala do pronajatého bytu v Praze, navíc začala trpět revmatismem. O šťastném dětství se tak dá mluvit jen stěží.

Štěstím malé Magdy bylo, že měla bystrou mysl. Ačkoliv do školy zamířila poprvé až v deseti letech, projevila na učení mimořádný talent. Školní vzdělání v německém jazyce se jí ale dostalo jen tři roky, pak musela přispět k napjaté finanční situaci rodiny a zamířila do služby. Naštěstí v rámci příbuzenstva, takže se dá očekávat, že se nejhorším zkušenostem služebnictva vyhnula.

Dospívající děvče se záhy, abychom setrvali v románech červené knihovny, dočkalo svého prince na bílém koni. Jan Alois Sudiprav Rettig, právník, obrozenec a spisovatel, byl muž na tehdejší dobu nesmírně moderního ražení. Láska přenáší nejen hory, ale i jazykové bariéry, a tak se Magdička, do osmnácti vyrůstající výhradně v německém prostředí, s jeho pomocí rychle učí česky.

Profese zaváděla doktora Rettiga po různých vlastech českých, a žena s ním prošla Tábor, dále putovali do Přelouče, Ústí nad Orlicí a Rychnova nad Kněžnou. Posledních 11 let Magdalenina života žili v Litomyšli. Manželství bylo ale podle všech důkazů šťastné a láskyplné, naplněné celkem šesti potomky, z nichž tři bohužel zemřeli ve velmi útlém věku.

Vedle toho Jan Alois Sudiprav rozpoznal talent své ženy. Co víc, on to podporoval, a to na počátku 19. století bylo opravdu šokující. Za ženskou práci se považovala domácnost, případně konverzace s manželovými hosty.

Pan Rettig, sám talentovaný literát, dokonce její první verše pomáhal šperkovat k libozvučné dokonalosti. Přivedl jí hned několik rádců, se kterými mohla svou literaturu konzultovat, a nakonec jí dal prostor i v rámci vlastních básnických sbírek. Což byl v té době feminismus nejtěžšího kalibru.

První pokusy Magdaleny Dobromily byly v němčině, postupně si dodávala odvahy i v jazyce svého manžela. A dařilo se jí tak, že se rychle stala dopisovatelkou hned několika periodik jako Dobroslav, Čechoslav či Poutník slovanský. Nejvíce ji ale proslavily texty do časopisu Květy. Vedle toho psala povídky, nejprve pro mládež, když vydala několik povídkových knih pro dospívající dívky. Vynikala prací se stylistikou a byla skvělou vypravěčkou. Sama hrdinka z červené knihovny byla tou, kdo tento žánr v našem jazyce v podstatě přivedl k životu.

Stala se mimořádné populární, což v devatenáctém století zahrnovalo především to, že její obrozenecký salon pukal ve švech, a pozvání do její věhlasné „kafíčkové společnosti“ bylo bráno jako mimořádná pocta. Udržovala styky s největšími osobnostmi obrozeneckého života – od Palackého přes Jungmanna až po Šafaříka.

Nikdy ale nezapomněla, z jakých poměrů vzešla a jak komplikovaný může být život jejích čtenářek. A kromě toho, že tento těžký život zpracovávala literárně, začala usilovat i o to, aby se v tomto směru něco změnilo. Národní obrození totiž nebylo jen o českém jazyce, ale i o obnově společenské soudržnosti.

Vedle kávových sedánků se tak u Rettigových začalo konat něco, co bychom dnes nazvali jako „kurzy“. Jméno by mohly mít: Moderní žena 19. století. Osvětové večery učily dívky, jak se hospodaří s penězi, moderní trendy v kuchyni a rovněž co je nového v literatuře.

A od lekcí vaření byl už jenom krok k tomu, aby talentovaná spisovatelka své recepty vydala knižně. Legendární Domácí kuchařka vyšla poprvé roku 1826. Do jejího odchodu z tohoto světa 5. srpna 1845 následovala čtyři další česká vydání. A kromě toho čtyři německá - dílo české obrozenky bylo tak dobré, že jej rozebraly i německé hospodyňky. Tak dobrá kochbuch to byla! Postupně se navíc rozšiřovala, první vydání mělo 133 stránek, poslední už dvojnásobek.

Příběh rodilé Němky Artmannové je pro mě úžasným příběhem 19. století. Velkou roli v něm hrál právník Rettig, muž otevřené mysli a ryze moderního přístupu. Ale bez takového hrdiny se vám žádná pořádná romantika neobejde. A i jeho zásluhou se talent Magdaleny Dobromily rozvinul tak, že se sama stala postavou pro čítanky.

Svého Jana přežila jen o deset měsíců. Společný hrob v krásné Litomyšli působí neobyčejně harmonicky a klidně.

Zdroje: Wikipedie

https://www.litomysl.cz/osobnosti/magdalena_dobromila_rettigova

https://dvojka.rozhlas.cz/magdalena-dobromila-rettigova-jeji-zivot-se-rozhodne-neodehraval-jen-u-plotny-8548300

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/osobnost/magdalena-dobromila-rettigova-autorka-nejslavnejsi

Vložil: Radka Vosáhlo