Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

S Lipovskou a Volným blokem na Bělehrad. Komentář Štěpána Chába

komentář 03.08.2021
S Lipovskou a Volným blokem na Bělehrad. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením: Hana Lipovská

Popisek: Hana Lipovská, členka Rady ČT (zatím) a kandidátka do Sněmovny za Volný blok

Hana Lipovská, radní v Radě České televize, oznámila, že po vzoru své mentorky Jany Bobošíkové kandiduje v podzimních volbách do Sněmovny. A to za Volný blok nezařazeného poslance Lubomíra Volného. A já bláhový byl přesvědčený o tom, že Lipovská aspiruje na kádr jiných rozměrů. Zmýlená neplatí, jak se říká.

Hana Lipovská nastartovala svou kariéru ve veřejných službách zajímavě. S jistou dávkou potřebné drzosti, která hrozila šlápnout na palec už zahnívajícím pořádkům v České televizi. Šla po přešlapech generálního ředitele Petra Dvořáka s vytrvalostí loveckého psa a hrozilo, že se Dvořák díky Haně Lipovské provymlouvá až k rezignaci. Nestalo se, Lipovská oznámila, že Rada ČT je bezzubá a že kariéra ve Sněmovně bude vhodnějším prostředkem k nápravě věcí veřejných (ale možná jen Petr Dvořák neměl dost ‘Čapích hnízd‘, na kterých by se dal oběsit na kandelábr veřejného mínění, že). A stanula v čele kandidátky Volného bloku v Pardubickém kraji. Jenže volby jsou něco jiného, než k všeličemus svolná Česká biskupská konference, která Lipovskou do Rady ČT nominovala, a rozhodně něco jiného, než tajná volba radních ČT ve Sněmovně, kde nešlo o Lipovskou jako takovou, ale o mocenské přetahování sněmovních stran.

Volný blok a lůza

Razím, že v 80 % souzním se všemi stranami, které kandidují do Sněmovny. Klíčových je těch 20 %, kde začínám nesouhlasit. Tu více, tu méně. I samotný Lubomír Volný, označovaný za kašpara a figurku, která nám zpestří nudu do říjnových voleb a pak půjde zase do tělocvičny učit děti shyby a lehsedy (Lubomír Volný je vzděláním tělocvikář), v lecčems mluví zajímavě. Jeho odpor je v mnoha ohledech zcela v mezích zásad obhajoby svobody (která je v této době důležitá a kterou prostě neokecáme, ale musíme si ji i vyřvat a vyvzdorovat, protože tendence obhajobu umlčet jsou příliš křiklavé). Ale jeho 20 % nabízí pohled na toxicky hysterické nepochopení role politiky ve společnosti. Má sudlici v rukou i do situace, kdy ta by měla řešit třeba důchodovou reformu nebo výši dotací na veřejnou dopravu. Z čehož mi plyne, že není schopen nabídnout racionální politiku pro všední den (a těch je přece jenom daleko víc, než těch bojovných). Volný blok se zrodil z odporu a odboje. Jeho energie je tedy sebespalující a destruktivní.

A ano, chápu odpor i odboj lidí kolem Lubomíra Volného, je zcela na místě, je potřebný (ač jeho forma je často velmi... jak bych to řekl...). Ale zajímavé časy, které na nás uhodily, mám obavu, by se s Volným blokem u kormidla staly ještě zajímavějšími (zajímavé časy chápat ve smyslu časů nejistých a často bolestivých). Protože nejsou postavené na konstruktivní politice, ale na politice odporu. Ač se může zdát, že dává smysl se proti šílené době stavět na odpor, nedává to smysl, když se proti šílené době začneme bránit nezvladatelným odporem. Vždy je potřeba zachovat, obzvláště v politice, racionalitu a souvztažnost právě s všedním dnem.

 

Rozum mi nebere, proč se do takové strany nahnala Hana Lipovská. Ekonomka, která se, jak se zdálo, vyjadřovala inteligentně a čistě analyticky. V oznámení své kandidatury na youtubové stránce Aby bylo jasno Jany Bobošíkové ovšem Lipovská vyzněla jako kovaný demagog, který jde drtit kosti nepřátel. Racionalita se vytratila, inteligence, zdá se, také. Proč? Jak? Opojení davem, kdy Lipovská navštívila několik proticovidových demonstrací a prostě se opila tou přemírou hluku a vzruchu, který tam panoval? I tak se ovšem jednalo jen o proticovidové demonstrace. Jednorozměrné demonstrace, které neutvrzují v jednom politickém smýšlení celého davu.

Podívejme se na demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Čtvrt milionu demonstrujících lidí na nich bylo. Křičelo se, zpívala se hymna, celou Letnou zase po letech popadlo opojení ze společného nepřítele. A i Mikuláš Minář se nechal opít tou jistě neskutečnou energií davu a vytvořil svou stranu. Kde té je konec? V propadlišti dějin. Demonstrace proti jednomu tématu, jednomu člověku, jedné vládě, není nutně vstupenkou do velké přízně davů u voleb. Češi mají rádi všední dny, ne ty bojové, které se plní rozdrcenými kostmi nepřátel. A právě to Hana Lipovská, stejně jako Mikuláš Minář, vyhodnotila zcestně. A ne, lidé, kteří na proticovidových demonstracích byli, rozhodně nejde označovat za lůzu (jak se skutečně mnozí pokoušejí), ale rozhodně je nejde začít pást. Doma se jim ten křik rozleží v hlavě a i když jim Volný nebo Lipovská mohou připadat názorově sympatičtí, rozhodně to do volební urny hodí všednímu dni, ne nějaké hurá partě, která chce se všemi a neustále účtovat. Protože uvnitř každého z nás je vědomí toho, že když se začne účtovat se sousedem, může se brzy začít účtovat i se mnou. 

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace