Památce písečných králíků před nádražím; Pardubice. Básník, z něhož normalizace udělala vyhnance z literatury, by se v těchto dnech dožil osmdesátky

Foto: Bohdan Holomíček (stejně jako ostatní fotky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Petr Kabeš, Bítov 1997. Na vysvětlenou: Básník a historik umění, představitel generace tzv. šestatřicátníků (spolu s Havlem, Violou Fischerovou nebo Věrou Linhartovou) Jiří Kuběna se po roce 1989 stal kastelánem hradu Bítova, kde trvale žil a kde v 90. letech uspořádal několik pamětihodných celostátních setkání českých básníků a kritiků.

21. června 2005 ve svých čtyřiašedesáti letech zemřel básník Petr Kabeš. Tam, kde mu múzy dopřály vrchovatou měrou ve vnímání světa a jeho překreslování do básnických map, tam mu sudičky ubraly na zdraví i délce života. Mohl tady být dalších sto let, stále by měl co říct a bylo by potřeba mu naslouchat. Teď se můžeme jen vracet k jeho slovům a snažit se pochopit a poučit se. Je čím. A je proč. Petr Kabeš, svědomí totality, na kterou možná občas zapomínáme.

V pondělí 21. června by se dožil 80 let pardubický rodák, básník Petr Kabeš. Souputník Jiřího Gruši, Jiřího Pištory i fotografa Jiřího Tomana. Za své básnické sbírky získal v roce 1995 Cenu Jaroslava Seiferta a v roce 2003 Státní cenu za literaturu. Své rodné město naposledy navštívil v roce 2002, kdy přijel na vernisáž svých dlouholetých přátel Františka Kyncla, Josefa Procházky, Jiřího Laciny a Bedřicha Novotného v tehdy ještě opuštěné budově bývalé reálky. Jeho osobnost si nyní připomíná i Pardubický kraj.

To byl typický Petr Kabeš

Kabešovy Pardubice

Básník Petr Kabeš byl od začátku 60. let šéfredaktorem časopisu Sešity (vydávání zastaveno a redakce rozmetána 1969). Byl také spolutvůrcem legendárního Slovníku českých spisovatelů. Po absolvování gymnázia v Pardubicích vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pracoval v oboru vědeckých informací. „Spolu s Ivanem Wernischem, Pavlem Šrutem, Jiřím Grušou či Antonínem Brouskem patřil k plejádě mladých autorů, od nichž stratégové kulturní politiky očekávali, že se stanou svěžím hlasem socialistické přítomnosti. Zdá se skoro neuvěřitelné, jak rychle se domohli uznání a publikačních možností. Své první verše začal Kabeš tisknout někdy v sedmnácti po časopisech, ve dvaceti mu vyšla první knížka a v pětadvaceti už řídil vlivný literární měsíčník Sešity. Jenže o necelé tři roky později kulturní život zmrtvěl normalizací a mladá básnická generace se rozdělila do několika proudů: hrstka se nechala zkorumpovat, jiní si našli nějakou formu existence v šedé zóně, někteří časem dospěli k rozhodnutí emigrovat,“ popsal pro magazín Respekt Viktor Šlajchrt.

Arnošt Lustig, Petr Kabeš a Anna Kareninová

Po roce 1971 byl zaměstnán jako plavčík, výčepní, noční hlídač, a především pozorovatel počasí na hoře Milešovka v Českém Středohoří. Po podpisu Charty 77 byl i odsud propuštěn a živil se jako stavební dělník, noční hlídač a čerpař a studnař u firmy Agrostav. V sedmdesátých a osmdesátých letech se podílel na redigování sborníků a periodik pro samizdat. Poslední jeho sbírkou je Cash z roku 2001, datovaná úplným zatměním Slunce 11. 8. 1999 a úplným zatměním Měsíce 9. 1. 2001. Astronomické a přírodní úkazy coby znamení času dávají souboru veršů a výpisků ráz básnického diáře (nikoliv chronologického), zároveň je kniha členěna úryvky z Melvillovy Bílé velryby a dalšími texty (např. zprávami z tisku). Na konci života Kabeš celé své dílo nově uspořádal a přepracoval do čtyř svazků. Podrobil ho přitom přísnému výběru a mnohé doplnil z rukopisů (Pěší věc a jiné předpokoje; Krátké letní procesy; Kámen ze srdce; Těžítka, ta těžítka, vše v nakladatelství Atlantis).  Poslední svazek tohoto konvolutu, Těžítka, ta těžítka, je takto připsán rodnému městu:

Děláme na tom, nespěchejte

Za pomoci manželky Petra Kabeše Anny Kareninové nyní připravuje připomenutí básníka Krajská knihovna v Pardubicích v centru U Vokolků na Příhrádku. „Byli bychom rádi, kdyby si k jeho dílu našli cestu nejen jeho souputníci z 60. a pozdějších let, ale také dnešní mladí lidé, kteří citlivě vnímají současnou dobu. Na Příhrádek se Petr Kabeš přistěhuje v průběhu prázdninových měsíců,“ oznámil pořádání výstavy pardubický radní Roman Línek.

Právě v expozici věnované literárním osobnostem Pardubicka v v Literárním muzeu Knihovního centra U Vokolků na Příhrádku přibude o prázdninách i Petr Kabeš

Jenže kde je termín, ptali jsme se hned. Nestačí přece jen uvést, že proběhne v průběhu prázdnin. Krajské listy.cz se tedy obrátily na samotnou knihovnu. „Básník Petr Kabeš bude zařazen do stálé expozice literárního muzea Knihovního centra u Vokolků. Zásah do stávající expozice však nelze provést ze dne na den. V současné době probíhá příprava na úpravu vitrín, výběr exponátů apod. Přesný termín vám zatím nemůžeme sdělit. Musíme ho zkoordinovat s možnostmi externí firmy, jejíž asistence je nutná při otevření a uzavření vitrín,“ odpověděla Lucie Jirglová z Krajské knihovny v Pardubicích. Termín brzdí otevření a zavření vitrín. Tak než je otevřou (a zase zavřou), ponořme se do slov samotného Petra Kabeše.

Vložil: Kamil Fára