Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Za časů zubří hlavy, nejslavnějšího renesančního šlechtice Pardubicka už řádili ´grafiťáci´. Kraj mohutně slaví 500 let od smrti Viléma z Pernštejna

29.04.2021
Za časů zubří hlavy, nejslavnějšího renesančního šlechtice Pardubicka už řádili ´grafiťáci´. Kraj mohutně slaví 500 let od smrti Viléma z Pernštejna

Foto: Pardubický kraj (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Rudkové graffiti, které bylo objeveno při rekonstrukci hradu Kunětická hora

Že jsou graffiti problém dneška? Ale vůbec ne. Když pomineme první grafiťáky pravěku, kteří zdobili své jeskynní příbytky, dojdeme až do časů Viléma z Perštejna před pěti sty lety. V té době vznikaly živelně, nikoliv na objednávku, takzvané rudkové graffiti, které pocházely z rukou obyvatel nebo někoho přespolního. A právě takové graffiti nyní objevili při rekonstrukci hradu Kunětická hora na Pardubicku. Je na ní kresba zámku s řadou věží. Jedná se s největší pravděpodobností o kresbu zámku v Pardubicích, který je z Kunětické hory viditelný. A to rozhodně není všechno, kraj totiž chystá mohutné oslavy výročí 500 let od smrti Viléma z Pernštejna. A pozor, neslaví jeho smrt, ale jeho život a dílo, které je na Pardubicku patrné doposud. Vždyť právě Vilém z Pernštejna udělal z Pardubicka takový klenot, jakým je doposud.

Při druhé etapě rekonstrukce hradu Kunětická hora byla při snímání omítek objevena kresba zámku s řadou věží. „Jedná se o takzvané rudkové graffiti, tedy spontánně vzniklou kresbu nebo nápis spíše laického autora (obyvatele či návštěvníka). Graffiti jsou nejčastější v 15. a 16. století (například Pernštejn, Bečov, Třeboň), do tohoto období je datovatelná i tato kresba. Je na nejstarší omítce společné i se sklípkovou klenbou z období přibližně 1490-1521. Je však umístěna na druhé nátěrové vrstvě, a je tedy nutné předpokládat jistý časový odstup. Osobně bych vznik odhadl na období 1530-1560, tedy ještě za Pernštejnů. Je pravděpodobné, že se skutečně jedná o schematickou kresbu zámku v Pardubicích, který je z tohoto okna přímo viditelný. Výhledově počítáme s podrobnějším rozborem kresby,“ napsal pro web Vilém500.cz k nálezu umělecký historik Bohdan Šeda.

 

Kunětická Hora, foto NPÚ

Sláva a devastace. A pak zase sláva

Kunětická Hora a okolní panství byly tím prvním majetkem Viléma z Pernštejna, které získal ve východních Čechách. Z podoby zámku Kunětická hora, jak byl tehdy nazýván, zbyly do dnešních dnů na mnoha místech jen obvodové zdi. Ovšem ze zříceniny, která málem zanikla kvůli lámání zdejšího kamene v 18. a 19. století, se v posledních sto letech stává znovu svébytný hrad a pozoruhodná památka s velkým společenským potenciálem.

„Návštěvníci Kunětické hory se tu rozhodně s pernštejnskými stopami setkají, i když po následující dvě sezóny bude uzavřený hlavní hradní palác kvůli další etapě rekonstrukce. Už jen deska s rodovou pověstí ve vstupní bráně i portál do paláce, který zdobí klepadlo s hlavou zubra, dávají tušit, který rod zde zanechal své stopy. Od května tu bude také jedno z 15 stanovišť programu 500 let renesance ve východních Čechách s cestovatelskou hrou,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Ten si prohlédl právě dokončovanou první etapu evropského projektu obnovy v západní části hradu.

 

Roman Línek a Miloš Jiroušek odkrývají Jurkovičův plán obnovy hradu

Úplné devastaci hradu totiž zabránil v roce 1919 pardubický Musejní spolek, který hradní zříceninu zakoupil. Z jeho podnětu bylo ustaveno Kunětické družstvo, které následně zahájilo opravy a zabezpečovací práce. K projektu si tehdy pozvali významného architekta Dušana Jurkoviče. Jeho plány se nyní vrátily do hry a byly pro Národní památkový ústav podkladem pro současnou rekonstrukci západní části hradu.

Obnova finišuje

Hned jak to situace dovolí, se tedy otevře část hradu, která byla po 50 let zavřená z důvodu havarijního stavu. „Obnova se chýlí k závěru. Máme hotové interiéry šesté brány, které se realizovaly podle projektu Dušana Jurkoviče a byly opraveny a už tu máme i repliky dřevěného nábytku a dalšího zařízení podle Jurkovičova návrhu,“ informuje kastelán Miloš Jiroušek. 

 

Repliky dřevěného nábytku podle Jurkovičova návrhu

Do západní části paláce byla vestavěna samonosná celoskleněná konstrukce. Bude v ní expozice věnovaná Jurkovičovi a jeho dílům a rekonstrukci hradu na počátku 20. století, kterou prováděl Musejní spolek. V této části hradu budou běžné prohlídky s průvodcem. Na šesté bráně je venkovní ochoz, ze kterého je krásný výhled do okolí a který nyní nahradí výstup na hlavní věž hradu, která je nyní uzavřena z důvodu rekonstrukce.

 

Výhled z verandy

Už vloni byla dokončena obnova prvorepublikové dřevěné verandy podle upraveného Jurkovičova návrhu. Tady bude prostorné občerstvení s možností posezení na verandě. Vedle bufetu je nová hradní pokladna v Jurkovičově duchu. Repasovaná jsou také dřevěná vrata v obou hradních bránách u vstupu. „Snad už to nebude dlouho trvat a Kunětická hora se v řádu týdnů, maximálně měsíců otevře veřejnosti,“ dodal Roman Línek.

 

Renesanční velmož Vilém z Pernštejna

Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (* kolem 1435 – 8. duben 1521 Pardubice), příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna, byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Zastával řadu vysokých úřadů, zejména byl komorníkem moravského zemského soudu (1475–1484), nejvyšším českým maršálkem (1483–1490) a nejvyšším královským hofmistrem (1490–1514).

Od roku 1491 začala Vilémova expanze do východních Čech, kde postupně získal panství Pardubice, Kunětickou horu, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litici, Brandýs nad Labem, Častolovice, Lanšperk, Rychmburk, Lanškroun, Holice, Dašice a další statky. Měl v plánu si z pardubického hradu vytvořit své reprezentační sídlo, aby měl blíže do Prahy, kam musel často dojíždět za výkonem svých funkcí. Původní hrad přestavěl v letech 1492–1511 na skvostný pozdně gotický opevněný zámek podle návodu Albrechta Dürera.

Podporoval řemesla, živnosti a obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Zakládal tehdy zvláště výnosné rybníky, kterých jen na pardubickém panství bylo přes 200. Na všech svých statcích byl k poddaným laskavý a spravedlivý, snižoval robotní břemena a všem poskytoval náboženskou svobodu. Jeho manželka Johanka z Liblic byla ochránkyní Jednoty českých bratří.

Ze svých hospodářských výnosů se snažil zvelebovat panství a investoval do rozšiřování i oprav svého majetku. Ještě koncem 15. století opravoval hrad Zubštejn, kam nechal převézt z Pernštejna polovinu houfnic a tarasnic. Stavební činnost pokračovala na jeho rodném hradě Pernštejně, rozšířil i hrad Helfštejn, který proměnil v důležitou pevnost. Také město Pardubice, které plnily funkci reprezentačního předzámčí a také funkci obrannou (přístup do zámku byl jedině přes město), silně opevnil a pomohl je měšťanům budovat. Vybavil je také základními městskými výsadami a cechovními artikulemi.

Vilém zemřel ve vysokém věku 85 let a pohřben je v rodinné hrobce v Doubravníku.

 

Oslavujeme život a dílo Viléma z Pernštejna

Právě letos je to 500 let od smrti Viléma z Pernštejna. A kraj se toto výročí chystá pojednat ve velkém. Však je rozhodně co slavit. Dílo Viléma z Pernštejna je na Pardubicku všudypřítomné a dalo celému kraji jeho tvář. Pro tu příležitost připravil kraj web Vilém500.cz. Tam je vše o rodu Perštejnů, včetně rodového erbu se zubří hlavou, o samotném Vilémovi pak nejvíce. Dozvíte se tam, co se chystá, kam se budete moci v létě podívat, kde obdivovat krásu kraje a odkazů slavného rodu. A skutečně toho nebude málo.

 

Organizátoři Pardubického hudebního jara nabídnou milovníkům hudby i historie Rekviem za Viléma ve streamu přímo z kostela, který Vilém založil, a to v premiéře 29. dubna od 19 hodin. Pustit si ho můžete na odkazu na stránkách www.pardubickehudebnijaro.cz

„V programu 500 let renesance ve východních Čechách chceme nabízet pohledy do historie, umění, stavitelství nebo i vojenství raného středověku v našem regionu, ale také na tyto tradice s hrdostí navazovat. Uvidíte tu kalendář připravených akcí asi 35 organizátorů, který budeme v čase aktualizovat podle toho, co nám situace dovolí. Věřím, že v létě už bude možné cestovat po památkách a venkovních expozicích, účastnit se naší soutěže a k inspiraci na výlety používat interaktivní mapu renesančních a pernštejnských památek,“ dodal Línek. Kromě šlechtických sídel chce kraj do oslav připojit i měšťanské domy například v Pardubicích, Moravské Třebové nebo v Litomyšli, které vznikly díky Vilémovi. Všechno kolem Viléma z Pernštejna chce kraj přiblížit v letošním programu nazvaném ´500 let renesance ve východních Čechách´.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace