Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hrobka vydává svědectví. Krvelačná bestie Kateřina z Komárova strhávala kůži zaživa, polévala žhavým máslem a… proklela slavného Pernštejna

08.09.2020
Hrobka vydává svědectví. Krvelačná bestie Kateřina z Komárova strhávala kůži zaživa, polévala žhavým máslem a… proklela slavného Pernštejna

Autor: Sdružení přátel Pardubického kraje / fotomontáž Ondřej Vanča

Popisek: Vojtěch z Pernštejna patřil k nejmocnějším mužům království, jeho funkce vrchního hofmistra by se dala přirovnat v dnešní terminologii k funkci premiéra a předsedy soudu zároveň. Jeho náhlá smrt v roce 1534 je však dodnes opředena různými legendami. Údajně byl proklet mnohonásobnou vražedkyní Kateřinou Lažanskou, kterou pár dní předtím odsoudil k smrti. Byl pohřben podezřele velmi rychle bez obvyklých okázalostí

Kateřina z Komárova, manželka karlštejnského purkrabího, nastupuje k výkonu trestu 27. února 1534. Ortel – v pražské věži Mikulka bude do té doby, dokud nezemře hlady. Krutý trest, ale na svou dobu nic neobvyklého. Jedna přeživší ukrajinského hladomoru, který se odestál v první polovině minulého století, vyprávěla (že si tak odskočím do jiné doby a jiného historického krveprolití), že hlad je jako vzteklé zvíře, které vám drásá vnitřnosti zevnitř, že přestáváte myslet, cítit, že i na vlastní dítě začnete hledět s nenávistí a slinou v ústech. A to přesně čekalo Kateřinu celých 400 let před ukrajinským hladomorem. Za co?

Byla to v jistém smyslu předchůdkyně proslulejší Čachtické paní, Alžběty Báthoryové. Krutá, bezcitná vražednice, která týrala své poddané poléváním rozžhaveným máslem, bavila se strháváním kůže ze zad zaživa, řezáním nožem do těl obětí, kam následně sypala sůl. Prostě kratochvíle, která nevede jinam než před popravčí špalek. Soudní sezení byla dechberoucí. Kdyby v té době existoval bulvární tisk, nečteme přinejmenším měsíc o ničem jiném. Nejdříve svědci ze strachu svědčili ve prospěch šlechtičny, ale pak se odvážil promluvit jeden, kterému Kateřina umlátila pohrabáčem sestru. A ten nic nezamlčoval. A pak se výpovědi roztekly po soudní síni jako povodeň. Kateřina byla utloukána svědectvími a důkazy. Nakonec se musela přiznat ke 14 vraždám. Na poslední sezení soudu se pak dostavil i sám nejvyšší královský hofmistr Vojtěch z Pernštejna. A právě z jeho úst vyjde ortel – pomalá smrt hladem ve věži Mikulka. Přísností trestu je leckdo zaskočen, neboť u osob urozeného stavu se většinou soudci chovali shovívavě. Nad bestií ovšem Vojtěch neměl slitování.

 

Pár let po uložení Vojtěcha z Pernštejna do rodinné hrobky byl v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích nad pohřební komoru postaven nádherný mramorový náhrobek, který je zde dodnes, a kde nyní probíhá průzkum hrobky pod ním. Foto Pardubický kraj (stejně jako následující snímky v článku)

Kletba účinkovala?

V hladomorně Kateřina pronese klatbu nad svým soudcem. „Svolávám na tvou hlavu strašlivou kletbu. Vezmu tě sebou do hrobu,“ slibuje zoufalá žena. Během věznění zažije Kateřina učiněná muka. Její mrtvolu z věže vynesli 15. března 1534. Žena si během věznění hlady ohryzala vlastní prsty. Hlad je velmi divoké a vzteklé zvíře. A 17. března už nad Prahou zní zvony, které zpívaly o tom, že zemřel někdo významný. Na katafalk se odebral Vojtěch z Pernštejna. Naplnila se klatba šílené vražedkyně z Komárova? Vypadá to tak. Nebo také možná ne.

Archivy dýchají

K pohřbu Vojtěcha z Pernštejna došlo ve velkém spěchu. Což bylo na svou dobu nevšední. A tak se spekuluje o možných důvodech. Jednalo se o pomstu Kateřinina manžela Jana Bechyně? Ve hře byla i úvaha nad tím, že se mohl Vojtěcha násilně zbavit Ferdinand I. Habsburský, protože Vojtěch byl vážným kandidátem na budoucího krále českých zemí. Ve hře je samozřejmě i klatba zoufalé Kateřiny. Ale nakonec je tu i čistě pragmatická úvaha, která se zdá naplňovat.

 

Společnost, která uskutečnila již celou řadu podobných výzkumů, instaluje sondu do útrob hrobky

Tou je úvaha o tuberkulóze kůže. Trpěl jí Vojtěch z Pernštejna? Pohřbili jej v takovém spěchu, protože byl v obličeji zohyzděn? Tuberkulóza kůže by se totiž v salónech krásy příliš neohřála. Na kůži vznikají boláčky, nahnědlé skvrny. Ale v obličeji umí zahrát pěknou filharmonii. Usadí se u kořene nosu a začne kůži rozežírat. Může napadnout i kůži u dýchacích otvorů nosu. S takovou to na vystavování zemřelého a hit právě propukající jarní sezóny v pohřebnictví nevypadá. Rychle zatlouct rakev a šup, ať už je z očí pryč. Bylo to takhle?

PhDr. Jiří Kotyk už před dvěma roky udělal za případem nesmělou, ale tlustou čáru, když napsal: „Nedávno si povšiml můj mladý přítel, student historie a archivnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Kubík z Bystřice nad Pernštejnem zajímavé zprávy v Archívu bratrském z roku 1534 o smrti nejvyššího hofmistra království Českého Vojtěcha z Pernštejna a na Pardubicích: ‘Léta Páně 1534. Umřel B. Michal Wegs, Němec, z Nisy rodem v Lanškrouně, mnich byl prvé a kněz římský, potom knězem u bratří, byl člověk tvrdý, počal byl zase proti bratřím povstávati a s kněžími se přízniti. Potom pan Vojtěch z Pernštejna nakrmil ho vlkem, i s knězem oba umřeli.‘ (Cituji podle J. Fiedlera, Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder, Wien 1863, s.227). Termín ´vlk´ (lat. lupus) označoval ve staročeštině vřed či kožní nemoc. Nahlédneme-li do odborných lékařských příruček, zjistíme, že latinského slova ´lupus´ se užívá ve spojení s dalšími určujícími výrazy. Tak např. lupus erythemastosus systemicus je onemocnění bez známé příčiny řadící se dnes mezi kolagenózy a fotodermatózy. Za pozornost však stojí Tuberculosis cutis luposa či t. zv. lupus vulgaris, nejčastější forma kožní TBC. Má podobu žlutohnědých skvrnek (lupomů), v podstatě shluklých tuberkulózních uzlíků, nebo šupinek, hrbolů vystupujících nad kůži, v horším případě vředů a bradavic.“

 

Použitá sonda umožnila naskenování celého nepřístupného podzemí ve 3D, jehož výsledkem bude jeho podrobná digitální kopie, a zaznamenala detaily, které nyní mohou posoudit další specialisté. Podle odborných posudků se rozhodne, zda má smysl v průzkumu pokračovat a případně, jakým směrem

Klube se nám rozuzlení?

Podle PhDr. Jiřího Kotyka je tedy na vině tuberkulóza kůže. Co na to Pardubický kraj, kde je Vojtěch pochovaný v dosud nedotčené hrobce? Už v loňském roce byl zahájen nedestruktivní průzkum hrobky Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Nejprve sem nahlédla mikrokamera, díky níž získali odborníci základní informaci o uspořádání nepřístupné hrobky a mohli naplánovat její podrobný průzkum. Následně bylo do hrobky nainstalováno zařízení, které 14 měsíců ve dvanáctihodinových intervalech měřilo teplotu a relativní vzdušnou vlhkost. Po vyjmutí čidel připravili odborníci nové spuštění velmi dobře vybavené speciální minisondy, jejíž prototyp byl vytvořen pro dokumentaci původní královské hrobky císaře Karla IV. v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Sonda dokáže v nepřístupném podzemí provádět celou řadu činností, které slouží ke komplexní dokumentaci, případně i odběru vzorků pro následné přírodovědné analýzy. Získané záběry ještě posoudí specialisté, ale už teď je jisté, že zde archeologové a historici získali nové a dosud neznámé poznatky.

První průzkum hrobky se uskutečnil v letech 1995-97. Závěry z něj o velmi zdevastovaném stavu se však nyní při podrobném zkoumání v celé šíři nepotvrdily. V první komoře jsou zbytky tří rakví, ve kterých byli zřejmě uloženi první Vojtěchova žena Markéta, jeho syn Ludvík, a nakonec i sám Vojtěch.

 

V druhé komoře leží vzdálená příbuzná Žofie Těšínská z rodu slezských Piastovců, která zřejmě měla být nevěstou pro některého z Pernštejnů v Pardubicích, ale předčasně zemřela. Průzkumná sonda ukázala detailně její dokonale zachovaný pohřební oděv a také masivní kříž s růžencem nebo náhrdelníkem

„S velmi vysokou mírou pravděpodobnosti, hraničící téměř s jistotou, můžeme dnes říci, že v jediné jen málo porušené rakvi je sám Vojtěch. Dnes se ukázalo, že tato rakev je malovaná, s nápisem I.N.R.I. a obrazem Ježíše na kříži. Byla překryta nějakou tkaninou,“ říká Jiří Šindelář ze společnosti, která má za sebou už několik stovek podobných průzkumů.

Pernštejny slavíme doposud

Na Pernštejny vzpomínají Pardubičtí doposud. Proč? Zcela zásadně ovlivnili vývoj celé oblasti. „Pernštejnové jsou teď v Pardubickém kraji v centru pozornosti. Příští rok na jaře si připomeneme 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna, vizionáře, který přivedl tento rod z Moravy do východních Čech.  Byl to osvícený muž, se kterým sem přišla renesanční architektura, výtvarné umění, ale také rybníkářství nebo důmyslné obranné systémy a vojenství. Spolu s dalšími partnery k tomu Pardubický kraj chystá celý seriál připomínkových akcí, a některé z nich se rozjíždějí už letos. Jsem rád, že jednou z nich může být i nový výzkum hrobky Vilémova syna, Vojtěcha z Pernštejna,“ řekl 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace