Zní to, jako když o tom napsal Václav Erben před lety detektivku. Poklad století našel ´utajený muž´ u Chýště na Pardubicku
01.05.2020
Foto: Východočeské muzeum v Pardubicích / Luděk Vojtěchovský (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Denár v dívčí dlani
FOTO Detektivka s legendárním kapitánem Michalem Exnerem se jmenuje Denár v dívčí dlani, mnozí se na ni snad ještě pamatují. I tam šlo o ´poklad století´, nález skoro dvou tisíc denárů, jenom tentokráte nebyly ukradeny a žádná mladá dívka přitom nebyla zavražděna. Jen se jednomu šťastlivci, jehož jméno nebylo z pochopitelných důvodů zveřejněno, u dálnice D11 na Pardubicku povedlo nalézt... Co našel? Poklad století s nesmírně vzácnými mincemi z konce 10. století. A ten se teď stal kulturní památkou.
1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se nyní spolu s fragmentem keramické nádoby dočkal zařazení mezi kulturní památky.
Po oznámení nálezu na místo vyrazili i archeologové a pole u Chýště na Pardubicku znovu, a tentokrát odborně, prohledali. Původně nalezený poklad zdvojnásobili na 1669 mincí a mincovních zlomků
Nevyčíslitelná hodnota
Nadšením už v době nálezu pokladu poskakovali jak historici a archeologové, tak i numismatici: „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má nález mimořádnou pramennou hodnotu přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad numismatik muzea Petr Vorel. A je to tak. Mnohé mince byly v perfektním stavu. Stačilo je jen omýt a jemně vyčistit kartáčkem.
Co to je denár a kdy se jím platilo?
Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu. Ze slova denarius později vznikl název denár pro středověké a novověké mince. Co se českých a moravských zemí týče, k nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry (právě ty se nalezly v ´pokladu století´; na snímku) a později brakteáty, od vrcholného středověku (rok 1300) zvláště pražský groš.
Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím. Po prusko-rakouské válce 1867 byla základní mince zlatý, který se objevuje již od poloviny 18. století. V souvislosti s přechodem na zlatý standard byl zlatý od roku 1892 nahrazen rakousko-uherskou korunou. Roku 1918 byly zavedena koruna československá, která (kromě válečné protektorátní koruny) v různých proměnách existovala do roku 1992. Od roku 1993 je měnová jednotka České republiky koruna česká, haléřové mince se přestaly používat v roce 2009.
|
Policie pomáhala a chránila
V době nálezu se kolem pokladu strhla mela. Oblast dokonce musela bedlivě hlídat policie, aby si na místo nepřišli ‘nakoupit‘ různí dobrodruzi. První nález odhalil 1200 mincí a jejich úlomků. Dalším hledáním se došlo až ke konečnému číslu 1669 mincí (a jejich úlomků, abychom byli přesní). Bylo tedy co hlídat. A proč? Nálezce vyhrabal první minci několik centimetrů pod povrchem země a nechal konat odborníky. Ti zjistili, že poklad je roztahaný po celé okolní louce. Nejspíš důsledek dřívější orby, shodli se. Z tohoto pohledu je až zázrak, že se poklad uchoval do dnešních dnů.
Pět denárů? To bylo ve středověku velké bohatství
Čí to byl poklad?
Kdo džbán s mincemi zakopal? To se neví. Ovšem hodnota ve své době byla také obrovská. Z jedné mince mohl žít člověk v luxusu i dva měsíce. Podle odhadů se nejspíš jednalo o peníze na žold pro armádu. Případně to byla částka, která měla vykoupit mír. Anebo poslední varianta, jednalo se o lup. Původního majitele, který před tisíci lety poklad zakopal, je prakticky nemožné vypátrat a spojit jej tak s příběhem pokladu. Nyní je poklad v držení Pardubického kraje.
První část nalezených denárů byla vystavena v roce 2016, foto ČT / repro
Kulturní památka
„Návrh na zapsání kulturní památky jsem spolu s Lenkou Vostrou z Archeologického ústavu Akademie věd odesílal na Ministerstvo kultury před dvěma lety, a jsem rád, že se to podařilo dotáhnout. Ministerstvo potvrdilo, že denárový poklad z Chýště je obzvláště významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z konce 10. století a jeho význam je nejen regionální, ale celoevropský. Měl by být památkově chráněn pro své řemeslné, umělecké a historické hodnoty,“ řekl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje.
V roce 2016 si mohli návštěvníci prohlédnout první část restaurovaných mincí. Ve Východočeském muzeu na podzim bylo k vidění na 780 mincí. Nyní muzeum chystá novou, již kompletní výstavu. Denáry chce Východočeské muzeum představit veřejnosti ještě letos.
Východočeské muzeum se opět otevře 11. května
Východočeské muzeum v Pardubicích se po dvouměsíčním uzavření z důvodu pandemie koronaviru znovu otevře pro veřejnost 11. května 2020. Zatím budou přístupné archeologická expozice ´Proti proudu času´ a historická expozice ´Pardubice - příběh města´. Pro veřejnost do té doby zůstávají přístupné pouze zámecké valy. Uzavřená zůstává část velkého nádvoří kvůli probíhající rekonstrukci pardubického zámku, kde muzeum sídlí.
|
Odměna pro nálezce
Po nálezu pokladu se chystala aplikace nařízení o odměně za poctivé nahlášení. Nálezce měl dostat jen 11 000,-. Tedy sumu v hodnotě drahého kovu. 11 000,- za nález pokladu století? To by demotivovalo další hledače, aby hlásili svůj případný nález. Proto se Pardubický kraj rozhodl vyplatit nálezci 2 miliony korun. Vzkaz i dalším hledačům, který říká – vážíme si toho, že nález ohlásíte a nepokusíte se ho prodat přes černý trh.
Vložil: Kamil Fára