Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Krajina okolo hřebčína v Kladrubech má našlápnuto do UNESCO, nominací se zabývali již i v Paříži, kde zaujala

25.01.2019
Krajina okolo hřebčína v Kladrubech má našlápnuto do UNESCO, nominací se zabývali již i v Paříži, kde zaujala

Autor: Jiří Machek

Popisek: Krásná krajina kolem (a včetně) Národního hřebčína Kladruby nad Labem míří do UNESCO

Rada Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na svém lednovém zasedání pokračovala v procesu nutném pro dokončení posuzování památky ze strany UNESCO. Aktuálně zpracovává doplnění požadavků, které vzešly ze slyšení se zástupci Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) v Paříži v závěru loňského roku.

„Z jednání v Paříži vyplynulo, že tuto nominaci posuzují mezinárodní experti ICOMOS jako zajímavou, protože kulturní krajiny tohoto typu nejsou na Seznamu světového dědictví zastoupeny. Nicméně si ještě vyžádali některé doplňky, které by vyzdvihly specifickou pozici chovu a výcviku kočárových koní jako zvláštního vztahu člověka a koně,“ uvedl předseda Rady památky a 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Dále ICOMOS zajímal vztah plemene starokladrubského koně k ostatním plemenům a výskyt starokladrubského koně mimo Kladruby nad Labem. Diskuze se rozvinula také k budoucí návštěvnosti statku a tlaku na zařízení pro turisty i k postupu nových investic. Veškeré informace dodáme diplomatickou cestou do Paříže do konce února,“ dodal Línek.

Co se bude dít letos? 

Mezinárodní rada památek a sídel, která je poradním orgánem UNESCO, by měla v první polovině letošního roku zveřejnit své stanovisko. Pokud by nominaci doporučila, projednal by ji výbor pro světové dědictví na zasedání na začátku července v ázerbajdžánském Baku.

Lednové ráno na Františkově, 21. ledna. Foto nhkladruby.cz

Rada památky (Rada památky krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem vznikla z dohody tří ministrů v roce 2016), kterou tvoří zástupci hřebčína, Pardubického kraje, Parlamentu ČR, ICOMOS, Národního památkového ústavu a ministerstev zemědělství, kultury a životního prostředí, chce do svého týmu přijmout i odborníka na cestovní ruch. „Je to oblast, která bude hrát zejména v budoucnu v Kladrubech nad Labem a v okolí velkou roli, a musíme být na ni dobře připraveni. Proto jsme se dohodli, že rozšíříme radu také o náměstka Ministerstva místního rozvoje, který má tuto problematiku na starosti,“ dodal Roman Línek. 

V těchto plánech už nyní pomáhají Radě starostové a starostky okolních obcí, se kterými Rada konzultuje například možnosti záchytných parkovišť, rekonstrukci silnic a mostů nebo další rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v širší oblasti.

Na veletrhu lobboval i hejtman Netolický

V rámci tradičního veletrhu cestovního ruchu Regiontour, který se nedávno konal v Brně, jednal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický s ministrem kultury Antonínem Staňkem o tématech z oblasti kultury, která se dotýkají regionu. Kromě Larischovy vily v Pardubicích a její rekonstrukce přišla řeč také na zápis Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na listinu UNESCO. Dle vyjádření ministerstva je přihláška připravena velmi dobře a má reálnou naději na zápis.

Lednové ráno na Františkově, 21. ledna. Foto nhkladruby.cz

„Zápis Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na listinu UNESCO je pro krajskou samosprávu v tomto volebním období velmi důležitý, protože vedle litomyšlského zámku bychom získali druhou hmotnou památku na této prestižní listině. Pan ministr Staněk mne informoval, že krajská přihláška je připravena velice dobře a má velmi reálnou naději na zápis. Ačkoliv se jedná prozatím pouze o neoficiální informaci, tak je to signál, že jsme blízko mimořádnému okamžiku,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Historie hřebčína a starokladrubského koně

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec. Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.

Areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem, foto Facebook

První zmínky jsou ze 13. století

Historie chovu koní v Kladrubech nad Labem je zřejmě stejně stará jako historie zdejšího osídlení. Krajina hřebčína podél řeky byla osídlována ve středověku a samotné osídlování bylo vyvoláno až v souvislosti s mýcením lužních lesů za účelem získávání kvalitního dubového dřeva. Koně si zřejmě přivedli s sebou pro těžkou práci již první dřevorubci. Plochy po vymýceném lužním lese se kvůli vysoké hladině spodní vody a pravidelným záplavám příliš nehodily jako orná půda, poskytovaly však ideální podmínky pro pastvu koní.

Samotný název obce Kladruby nad Labem (Kladruby = rube klády) naznačuje, že první osídlení založili dřevorubci. Kladruby nad Labem jsou zmíněny k roku 1295 jako součást klášterního majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory.

Dvorní hřebčín pro rakouského císaře a jeho kočáry

Po roce 1491 přešly Kladruby nad Labem, jako součást panství Pardubice, do rukou jednoho z nejvýznamnějších rodů českého království – Pernštejnů, kteří tam před rokem 1522 založili oboru, v níž byli chováni také koně („koňskou oboru“) a tím navázali na středověkou tradici chovu koní v krajině. Panství Pardubice, na jehož území se obora nacházela, zakoupila roku 1560 pro panovníka Česká komora. Císař Maxmilián II. Habsburský na tomto panství založil v roce 1563 hřebčín, který byl 6. března 1579 jeho nástupcem Rudolfem II. Habsburským povýšen na hřebčín dvorní. Brzy po povýšení hřebčína na dvorní byly v letech 1579–1582 v Kladrubech nad Labem provedeny stavební práce na modernizaci panského sídla a nově postaveny stáje.

Kočároví ceremoniální koně jsou chováni a cvičeni v Kladrubech nepřetržitě od 17. století, foto nhkladruby.cz

Hřebčín se v přímé vazbě s okolní krajinou specializoval od počátku 17. století na chov ceremoniálních kočárových koní určených výhradně pro potřeby císařského dvora. Tento hřebčín funguje dodnes a stal se funkčním ohniskem jedinečné krajiny. Kontinuita chovu kočárových koní v ní nebyla přerušena. Kočároví ceremoniální koně typu galacarrossier starokladrubského plemene, jsou v ní chováni a cvičeni nepřetržitě od počátku 17. století.

Zánik Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918 zpočátku znamenal ohrožení další existence chovu a výcviku ceremoniálních kočárových koní v krajině, a tím i jejího raison d´etre. Starokladrubský kůň byl totiž schematicky spojován s pompou habsburského císařského dvora, vůči kterému se nová Československá republika velmi kriticky vymezovala. Proto ihned po vzniku samostatné Československé republiky v říjnu 1918 bylo z jižního průčelí řečanské brány odstraněn císařský znak. V letech 1918 a 1919 byl radikálně snížen stav chovaných koní.

Starokladrubák se zalíbil i Masarykovi

Brzy se však ukázala potřebnost koní starokladrubského plemene pro ceremoniální účely i nové Československé republiky a bývalý c. a k. dvorní hřebčín byl v nových poměrech zachován jako státní podnik (Státní hřebčín Kladruby nad Labem), podřízený přímo Ministerstvu orby. Starokladrubský kůň byl začleněn do ceremoniálu prvního Československého prezidenta Tomáše G. Masaryka: s kočárem taženým starokladrubskými koňmi se konaly nástupní audience vyslanců, inaugurace nového prezidenta republiky a další oficiální akce, jako byly například časté státní návštěvy v nově vzniklé republice.

T. G. Masaryk v bílém vycházkovém obleku, foto Národní muzeum, zda ale jede na kladrubském koni, se z fotografie těžko pozná

Po 2. světové válce byl hřebčín začleněn do Státního plemenářského podniku. V době kolem poloviny 20. století bylo v budově zámku zřízeno zemědělské učiliště pro obor chovatel koní.

Nové provozní a ekonomické potřeby si ve 2. polovině 20. století vynutily i doplnění historického stavebního souboru hřebčína, a tak na ploše bývalé zámecké zahrady vyrostly nové stavby administrativně provozní budovy, kočárovna a kotelna. Tento negativní zásah do zahrady však umožnil uvolnit většinu prostor zámku od administrativních funkcí a zahájit pečlivou památkovou rehabilitaci zámku. Ta byla zahájena v roce 1996 restaurováním souboru bývalých císařských pokojů v patře zámku. Historická expozice se stala součástí prohlídkové trasy návštěvníků hřebčína. Současně byly do zámku v souladu s historickou tradicí navráceny kanceláře ředitelství hřebčína.

Památková zóna Kladrubské Polabí míří do UNESCO

V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem zapsána na národní indikativní seznam pro budoucí nominaci na Seznam světového dědictví, což akcelerovalo jak přípravu komplexní obnovy stájových celků, tak v neposlední řadě i přípravu odborných materiálů, které jsou k nominaci nezbytné. V několika etapách byl připraven vůbec první Management Plán a byla posílena mezinárodní spolupráce. Významným nástrojem k posílení zachování nominované krajiny bylo vyhlášení rozsáhlého území souvisejícího s hřebčínem za památkovou zónu s názvem Kladrubské Polabí v roce 2015. Protože se péče o krajinu kočárových koní na národní úrovni týká několika vládních resortů, byla v roce 2015 založena meziresortní řídící skupina a podepsána Dohoda o obecných zásadách obnovy a dalšího rozvoje národní kulturní památky Hřebčína v Kladrubech nad Labem, vyvažující více veřejných zájmů v tomto mimořádně cenném krajinném prostředí.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace