Sdílená auta využívá stále více Čechů. Šetří peníze, životní prostředí i prostor ve městech
19.06.2017
Foto: družstvo Autonapůl
Popisek: Carsharing - sdílení aut
Přes počítač nebo aplikaci v mobilu zájemce o carsharing, tedy sdílení aut, v systému zjistí, kde se nejbližší sdílené auto nachází, čipovou kartou či mobilem jej odemkne, odjede a po využití této služby auto zaparkuje, pak poskytovateli zaplatí za skutečně ujeté kilometry. Carsharing se ve větších městech Česka začíná po vzoru zahraničí uchytávat a začíná jej využívat více uživatelů. Ne všem českým domácnostem či firmám se totiž vyplatí auto vlastnit, raději ho sdílí.
Podle Asociace českého carsharingu jezdilo po Česku v roce 2012 devět sdílených automobilů, letos jich je evidováno už 350 a využívá je asi 3-4 tisíce lidí. Mezi sdílenými auty výrazně převažuje model tzv. klasického carsharingu, kdy poskytovatel systému dává k dispozici auta, jejichž je provozovatelem. V tomto modelu klienti nedávají k dispozici svá auta, ale využívají sdílená auta poskytovatele. Nejvíce sdílených aut je v Praze a v Brně. Mezi další města, kde lze carsharing využít, patří České Budějovice, Hradec Králové, Kolín, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Poděbrady a Svitavy.
Kdy se vyplatí auto vlastnit a kdy sdílet
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu Češi ročně na silnicích překonají 35,4 milionu kilometrů autem. Průměrná česká domácnost ujede za rok asi 8 220 kilometrů na území ČR a 1860 kilometrů v zahraničí. Komu se sdílení aut vyplatí?
„Je jasné, že ne úplně všem. Podle analýz je výhodnější auto sdílet než vlastnit, pokud žijete ve velkém městě a autem ujedete ročně do 10 tisíc kilometrů. Službu ocení zejména lidé, kteří bydlí na místech s dobrou dopravní obslužností, ale s problematickým parkováním. Lidé, kteří nepotřebují auto každý den, a půjčování sdíleného je pro ně efektivnější,“ vysvětlil Stanislav Kutáček, předseda Asociace českého carsharingu. U sdílení aut odpadávají náklady za pořízení vozu, povinné ručení, havarijní pojištění či starosti se servisem a údržbou. V řadě městských částí mohou uživatelé také sdílená auta parkovat v místech určených pro rezidenty.
Pro lidi, kteří potřebují denně dojíždět do zaměstnání, rozvážet děti do školy nebo je pro ně vlastnictví automobilu důležitý společenský statut, carsharing nejvhodnější není.
Ale například rodina, která by žila ve velkém městě, využívala by převážně MHD a auto by potřebovala jen párkrát týdně třeba na nákupy, by byla vhodným potenciálním využivatelem této služby. Kdyby rodina vlastnila 5 let starý vůz v hodnotě 300 tisíc korun, celkové roční náklady by činily asi 66 tisíc korun (náklady na palivo, fixní náklady – povinné ručení + havarijní pojištění + náklady na parkování, opotřebení - 10 % hodnoty vozidla, a celkové náklady na provoz, další náklady jako dálniční známka, servis, přezutí atd.). Pokud by rodina využívala carsharing, ročně by ji to vyšlo asi na 48 tisíc korun, ušetřit by tak moha téměř 20 tisíc korun.
Sdílené auto se ale vyplatí i řadě firem. Nejvíce těm, které sídlí v centru města s problematickým parkováním a nepotřebují pro své podnikání vůz každodenně.
Jeden sdílený vůz nahradí až deset soukromých aut
Lidé začínají využívat carsharing nejen kvůli finančním důvodům. „Carsharing šetří nejen peníze, ale samozřejmě i životní prostředí a prostor ve městech. Jeden sdílený vůz nahradí až deset soukromých aut. I proto v zahraničí a částečně už i u nás začíná veřejná správa sdílení aut podporovat – např. Brno nedávno oznámilo záměr zvýhodnit parkování carsharingu na městských placených stáních, Praha už téměř rok testuje zvýhodnění sdílených vozidel v systému rezidentního parkování, tzv. modrých zónách,“ uvedl Stanislav Kutáček.
Sdílená ekonomika, ekologie a mobilita se v moderních městech stávají stále důležitějším tématem, sdílení dopravních prostředků tak využívá stále více lidí. Ve větších městech se začíná objevovat také tzv. peer to peer carsharing, kdy lidé poskytují ke sdílení i svá vlastní auta. V řadě českých měst funguje také sdílení kol, tzv. bikesharing. Sdílená auta by v ČR mohlo podle odhadů za pět let využívat až 100 tisíc lidí.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová