V Brandýse nad Orlicí budou zachraňovat sklepení hradu. Kraj přispěje na záchranný archeologický průzkum

Foto: npu.cz

Popisek: Zřícenina hradu v Brandýse nad Orlicí

Pardubický kraj pomůže městu Brandýs nad Orlicí s financováním záchranného archeologického průzkumu sklepení místního hradu. Krajští radní na to odhlasovali částku 200 000 korun a práce se uskuteční v režii Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

„Bez průzkumu nemůže město pokračovat v dalších pracích, spojených s obnovou památky v místech, kde již došlo k propadu kleneb a v loňském roce také k propadu průduchu,“ vysvětlil první náměstek hejtmana Roman Línek. Město už do záchrany hradu investovalo 2,5 milionu korun, dalších 2,4 milionu obdrželo z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a od Pardubického kraje. V letošním roce je plánováno dokončení prací na stabilizaci zdiva jižní části hradního paláce a na pořadu dne je právě i záchrana sklepení, kde lze očekávat zajímavé archeologické nálezy.

sklepení

Počátky hradu spadají do poslední čtvrtiny 13. století, jeho zakladatelem byl pravděpodobně Jindřich z Brandisa, působící ve službách olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburka a později i ve službách krále Václava II. První prokazatelnou písemnou zmínkou je údaj z roku 1298, kdy se Sezema z Brandýsa zaručil za dluh Vítka ze Švábenic. Další zprávy o pánech z Brandýsa nalezneme ve Zbraslavské kronice. Nejpozději od roku 1360 byl pánem hradu a panství moravský šlechtic Jan z Boskovic. Kolem roku 1450 se majitelem stal významný představitel východočeské husitské šlechty Zdeněk Kostka z Postupic, vlastník sousedního panství lanšperského a litomyšlského. V roce 1506 ho koupil Vilém z Pernštejna, který zrušil samostatnou správu brandýského panství. Hrad tak ztratil svou rezidenční funkci a byl pobořen.

Vilémův syn Jan prodal v roce 1544 část panství i s hradem Bohušovi (III.) Kostkovi z Postupic, jednomu z hlavních představitelů protihabsburského odboje v letech 1546–1547. Po porážce byl odsouzen ke konfiskaci majetku, pouze brandýské panství mu bylo ponecháno do konce života. To ho přimělo k opravě pobořeného hradu, po roce 1553 ale raději začal stavět renesanční zámek ve městě. Po jeho smrti prodal král Ferdinand I. panství Bohušově vdově Libuši z Lomnice, která ho odkázala svému synovi, Janovi staršímu ze Žerotína. Žerotínové panství drželi do roku 1636, sídlili ale na zámku a o hrad se již nestarali. Ten byl v roce 1632 zmiňován již jako pustý.

částečně zrekonstruované západní průčelí hradního paláce

Zřícenina brandýského hradu se rozkládá na zalesněném ostrohu nad soutokem Tiché Orlice a Dolenského potoka. Skládá ze tří částí – dvou předhradí a samotného hradu s palácem v západní části ostrohu, navzájem oddělených šíjovými příkopy. První předhradí bylo chráněno nízkou hradbou či valem, uprostřed stála obdélníková budova. Druhé předhradí bylo chráněno štítovou zdí, která se nachází za parkánovou hradbou. Tato zeď má obloukovitě zahnuté kraje. Byla postavena pravděpodobně v 60. či 70. letech 15. století, jako reakce na změnu obléhací taktiky pomocí střelných zbraní. Severní stranu druhého předhradí a hradního jádra zajišťovala ve svahu parkánovitě vypadající fortifikace, která však měla původně nejspíš charakter příkopu a valu.

První stavební fáze hradu byla zřejmě nevelkým hradem bergfritového typu, a to podle hlavní věže – bergfritu. Hradní jádro má tvar úzkého oválu, který byl opevněn hradbou a parkánem, jehož zdi se dochovaly především na severní straně. Hrad s palácem byl ze severu a jihu chráněn strmými svahy, pouze na západní straně k němu přiléhá níže položená skalní plošina, která byla nejspíš jen lehce opevněna. Na západě hradního jádra stál palác,, z nějž se zachovaly dva gotické „sklepy“ (přesněji přízemní místnosti) s valenou klenbou, osvětlené štěrbinovými okénky v obvodové hradbě, a třetí s křížovou klenbou, která je z velké části zasypána a nachází se zde pozůstatky teplovzdušného vytápění. Na jihovýchodě se k paláci připojovala další, zřejmě mladší obdélníková budova, která překročila starou obvodovou hradbu a vstoupila do parkánu. Dnes se zde nachází opravený vysoký střep zdiva. Pozůstatkem rozhledny, postavené v samotném hradním jádru během 60. let minulého století, jsou dodnes viditelné železobetonové patky, které stavbu upevňovaly. Rozhledna však byla pro svou špatnou konstrukci stržena.

teplovzdušné vytápění hradu

Snahu o zachování hradu pro další generace si dal za cíl Spolek pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí. Toto občanské uskupení bylo založeno v roce 2004 a jeho cílem je zachránit hradní zříceninu a co nejvíc zpomalit její chátrání. V roce 2013 spolek zahájil za zásadní podpory Města Brandýs nad Orlicí, jakožto vlastníka zříceniny, a Ministerstva kultury České republiky první záchranné práce na zdivu. Oprava jihovýchodního torza zdiva paláce z roku 2013 byla nominována na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v roce 2014. V letech 2014 a 2015 proběhla oprava severní a západní části obvodové zdi paláce s přilehlým parkánem.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL