Svatební aranžérky či svářečka. Studentky z Pardubického kraje byly na soutěžích nejlepší. Také umím rozebrat traktor, pochlubila se náměstkyně hejtmana

Jsme hrdé na to, že jsme porazily zahradnickou školu z Litomyšle

Studentky Odborného učiliště Chroustovice Michaela Vodičková a Tereza Víšková zvítězily v soutěži družstev ve floristické soutěži Cvrčovická kopretina, jejímž tématem letos byla svatba. „Soutěžní úkoly byly celkem tři. Nejprve jsme musely vytvořit svatební parter, tedy dekoraci na stůl, poté jarní věnec ze suchých květin a nakonec tzv. korsáž, což je květina, která se dává ženichovi do klopy,“ popsaly průběh soutěže Michaela Vodičková a Tereza Víšková a kromě samotného vítězství se radovaly i z jednoho cenného skalpu.

„Jsme hrdé na to, že jsme porazily zahradnickou školu z Litomyšle. Velká zásluha na tom má paní učitelka, která s námi všechno trpělivě nacvičuje. Vůbec jsme to vítězství nečekaly, ale prostě jsme byly šikovnější,“ culily se. 

Sebevědomé hodnocení stejně jako celkový úspěch potěšilo náměstkyni Janu Pernicovou. „Jsem ráda, když se mladí lidé dokáží sami ohodnotit a pochválit. Není to totiž úplně zvykem, studenti mají spíš tendenci se zbytečně podceňovat. K úspěchu nestačí bohužel jen šikovnost, ale jsou potřeba také ostré lokty,“ řekla náměstkyně. 

Unikát mezi svářeči

Neméně cenného úspěchu dosáhla na soutěži ve svařování, která se konala ve Frýdku-Místku, studentka Středního odborného učiliště opravárenského v Králíkách Kristýna Joštová. Sice nesoutěžila s chlapci, ale přesto v této téměř ryze mužské profesi prokázala velkou šikovnost a zdatnost. „Svářela jsem k sobě tenké plechy dvěma způsoby, nejprve ‚íčko‘ a pak ‚véčko‘. Hodnotí se vzhled a samozřejmě kvalita provedení,“ vysvětlila Kristýna Joštová a také objasnila, jak se k této netradiční zálibě dostala. „Už jako malá jsem se motala kolem, když taťka něco opravoval, a bavilo mě mu pomáhat.“ 

Její cesta tak vedla na králické učiliště, kde studuje obor Opravář zemědělských strojů. Kristýnin zájem o obor dokládá také úsměvná příhoda, kdy byla ve volném čase přistižena pod traktorem. „Pro Kristýnu mám jedině obdiv. Jelikož jsem studovala zemědělskou školu v Moravské Třebové, tak jsem také musela umět rozebrat traktor. Kamarád mě to sice naučil, ale zvládala jsem to jen postupně. Když mi pak ke zkoušce přinesli jednotlivé části, tak už jsem tápala. Vím, jak je to těžké,“ uznala náměstkyně Pernicová.