Šumperk: Výstava o Janu Zajícovi - pochodni číslo 2

Foto: Jiri Meixner/iDNES.cz/Profimedia.cz.

Popisek: pohřeb, ilustrační foto

V úterý 25. února uplynulo 45 let od chvíle, kdy v totalitním Československu vzplála na protest proti sovětské okupaci po Janu Palachovi pochodeň číslo 2 – Jan Zajíc. Ve Vlastivědném muzeu Šumperk se koná k tomuto výročí výstava.

Výstavu s názvem Příběh Jana Zajíce vytvořili studenti Gymnázia Šumperk pod vedením učitele dějepisu Tomáše Hlavsy a ve spolupráci s Občanským sdružením PANT. Jde o v pořadí 4. výstavu grantového projektu Moderní dějiny do škol, který je financován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu.

Základním motivem výstavy je snaha přiblížit osobnost a myšlenkový svět Jana Zajíce

„Výstava Příběh Jana Zajíce je výsledkem půlroční práce 18 studentů, která představovala sběr pramenů, fotografií – často unikátních, rozhovorů s pamětníky,“ upřesňuje Jiří Sovadina z Občanského sdružení PANT. Putovní výstava tak přináší autentický pohled na čin Jana Zajíce v širších souvislostech. Studenti šumperského gymnázia se pokusili svou perspektivou zachytit a pochopit podstatné okolnosti této události a životní příběh Jana Zajíce srozumitelně předložit svým vrstevníkům.

„Základním motivem výstavy je snaha přiblížit osobnost a myšlenkový svět Jana Zajíce. Vykresluje rodinné zázemí vítkovského občana a studenta šumperské průmyslovky. Nabízí podstatnou část jeho básnické tvorby, odhalující autorovo nitro a osobitý duchovní rozměr,“ konstatuje učitel šumperských gymnazistů Tomáš Hlavsa.

Výstava se zabývá i činem samotným, cituje dopisy na rozloučenou, zrcadlí atmosféru pohřbu a sleduje mediální odezvu na Janův akt nejvyššího sebeobětování. Opomenuty nejsou ani informace o následcích události pro celou rodinu. „Například matka Jana Zajíce nesměla dále pracovat jako učitelka a Janově sestře bylo zase znemožněno vysokoškolské studium, přestože na střední škole patřila k premiantům třídy,“ vysvětluje Tomáš Hlavsa.

Válka proti normalizaci

Vernisáž putovní výstavy Příběh Jana Zajíce proběhne ve čtvrtek 27. února ve 14 hodin ve Vlastivědném muzeu Šumperk.

„Šumperské vernisáži bude předcházet přednáška historika Petra Blažka, projekce filmu z cyklu Sami proti zlu: Jan Zajíc – Pochodeň č. 2 a workshopy, vycházející z práce s výstavou,“ dodává Jiří Sovadina. Součástí vernisáže pak bude i setkání se sourozenci Jana Zajíce Martou a Jaroslavem nebo vystavení Zajícovy busty z dílny Olbrama Zoubka.

„Jan Zajíc byl jedním z mála odvážných lidí, kteří po Janu Palachovi vyhlásili svou válku normalizačnímu, kolaborantskému režimu. Podobně jako Gabčík a Kubiš, vojáci spjatí s heydrichiádou, i on obětoval svůj život boji za svobodu a demokracii. Ve své době se tito stateční lidé většinou nedočkali pochopení ostatních. Mnozí považovali jejich činy za zbytečné, provokující státní moc, v důsledku spíše škodlivé. Snad proto, že jejich mocný a tragický protest až nepříjemně připomínal slabost a přizpůsobivost tzv. mlčící většiny. Němé vůči totalitní moci a okupační armádě. Československý komunistický režim se v roce 1989 nezhroutil jen v důsledku uvolnění kontroly Sovětského svazu po Gorbačovových reformách, ani po sílící kritice domácí i zahraniční opozice. Na jaře v roce 1989 (během tzv. Palachova týdne) a v den výročí okupace dne 21. srpna to byly právě nečekaně silné a neustále rostoucí protesty mládeže a studentů, které režimem otřásly. Stalo se něco, co nikdo nečekal. Studenti, připomínající si statečný protest obou Janů, probudili mlčící většinu, a tím přispěli k pádu totalitního komunistického režimu. Činy Jana Palacha a Jana Zajíce tak po dvaceti letech zcela nečekaně ukázaly nejen svůj smysl, ale především svoji obrovskou sílu, která nakonec pomohla zlomit tehdy ještě stále silnou totalitní moc,“ uvedl bratr Jana Zajíce Jaroslav Zajíc.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh

Vložil: Redaktor KL