Plán židovské čtvrti, zapsaný do registru Paměti světa UNESCO, na unikátní výstavě

Foto: Vlastivědné muzeum v Šumperku

Popisek: Výstava Židé v Šumperku, Lošticích a Úsově ve Vlastivědném muzeu v Šumperku

Židovské památky, zejména synagogy a hřbitovy v Olomouckém kraji, ale také domy, v nichž žilo 115 pozdějších obětí holokaustu, mapuje výstava Židé v Šumperku, Lošticích a Úsově. K vidění je také unikátní plán židovské čtvrti v Lošticích z roku 1727, který byl nově zapsán do mezinárodního registru Paměti světa UNESCO.

Vlastivědné muzeum v Šumperku otevřelo výstavu, která připomíná historii židovských komunit v Šumperku, Úsově, Lošticích a Mohelnici. Instalace odstartovala rámci programu 21. ročníku literárního a filmového festivalu Město čte knihu.

„Výstava představuje dochované i zaniklé židovské památky Šumperska, ke kterým patří především synagogy v Lošticích a Úsově a hřbitovy v Úsově, Lošticích a Šumperku. Připomíná i domy spojené se šumperskými židovskými rodinami, z nichž 115 mužů, žen a dětí zahynulo během holokaustu. Výstava seznamuje také s nejdůležitějšími svátky, ceremoniálními předměty a symboly judaismu. Celá instalace současně ilustruje charakteristické rysy židovské spirituality a kultury,“ přiblížila historička umění Kristina Lipenská.

Vzácný rituální hřeben pohřebního bratrstva

Díky spolupráci s Židovským muzeem v Praze se podařilo zapůjčit výběr obzvláště cenných judaik pocházejících z regionu Šumperska. Pozornost přitahuje zejména soubor ozdob svitku Tóry, mezi něž patří koruna, nástavce, štít a ukazovátko a také mimořádně cenný pláštík z roku 1735, který se používal v synagoze v Lošticích. Zaujme i pokladnička ženského židovského spolku v Lošticích či rituální hřeben pohřebního bratrstva.

„Na uspořádání výstavy se zápůjčkou exponátů významně podílel spolek Respekt a tolerance, jenž se dokumentaci a připomínání židovské historie a kultury na Šumpersku soustavně věnuje a spravuje expozice v synagogách v Lošticích a Úsově. Návštěvníci tak mohou spatřit chanukový svícen z Loštic, pokrývku na chléb, kterou o šabatu používala rodina Zieglerových v Mohelnici, nebo fragment svitku Tóry, jejž v padesátých letech objevil na půdě mírovské věznice jeden z politických vězňů, poté byl opět ukryt, ztracen a nakonec nalezen,“ uvedla spoluautorka výstavy.

Ručně kreslený a kolorovaný plán židovské čtvrti v Lošticích byl letos zapsán do mezinárodního registru Paměti světa UNESCO. Foto Vlastivědné muzeum v Šumperku

Císař rozhodl a Židé i křesťané se museli stěhovat

Nechybějí ani sbírkové předměty Vlastivědného muzea v Šumperku. Mezi nimi zvláštní místo zaujímá originál kresleného translokačního plánu židovské čtvrti v Lošticích z roku 1727, který byl letos zapsán do mezinárodního registru Paměti světa UNESCO. Připomíná, že počátkem 18. století došlo k přemístění židovské čtvrti na západní okraj města. Translokační reskript, vydaný císařem Karlem VI., totiž nařizoval přestěhování židovských obydlí, která se nacházela poblíž katolických kostelů. V Lošticích se výnos vyřešil výměnou domů mezi křesťanskými a židovskými majiteli. Odpor obyvatel i majitelů města proti císaři byl marný. Rozvoj obce pak pokračoval i na nové lokalitě, jak píše spolek Respekt a tolerance, který se zabývá dokumentací historie a kultury bývalých židovských komunit.

Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české z let 1727–1728 představují soubor neobyčejné hodnoty, protože podávají spolehlivý obraz vnitřního rozvoje sídel a jejich topografii a dokumentují mimo jiné hospodářský a sociální stav židovského obyvatelstva v českých zemích.

Ručně kreslený a kolorovaný plán židovské čtvrti v Lošticích z 10. června 1727, který vznikl na základě translokačního reskriptu císaře Karla VI., byl letos zapsán do mezinárodního registru Paměti světa UNESCO (viz článek v Šumperském deníku). Veřejnost si ho teď může mimořádně prohlédnout.

Po stopách židovských rodin

Unikátní je také vyšívaná pokrývka. V jedné šumperské domácnosti se s její pomocí od sebe oddělovaly nekvašené chleby během sederové večeře při oslavách svátku Pesach. „Motivem výšivky jsou čtyři muži z příběhu o čtyřech synech, kteří symbolizují čtyři přístupy k sederu, jehož poselstvím je předávat svědectví o vyvedení Izraelců z egyptského otroctví,“ vysvětlila Lipenská.

Výstavu, kterou uspořádalo Vlastivědné muzeum v Šumperku ve spolupráci Městskou knihovnou T. G. Masaryka a jejímiž autorkami jsou Pavlína Janíčková a Kristina Lipenská, je možné navštívit v Hollarově galerii až do 8. února. Muzeum k ní připravuje bohatý doprovodný program. Vedle tradičních prohlídek s komentářem obou kurátorek nabídne vycházku po stopách šumperských židovských rodin a také přednášku Luďka Štipla ze spolku Respekt a tolerance.

Zdroje: Vlastivědné muzeum v Šumperku, Respekt a tolerance, Deník

Vložil: Vladimíra Krejčí