Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bombové útoky na Olomoucku v roce 2003. Na nohou byl celý bezpečnostní aparát, armáda i tajné služby, ale… Reportér vzpomíná

17.09.2019
Bombové útoky na Olomoucku v roce 2003. Na nohou byl celý bezpečnostní aparát, armáda i tajné služby, ale… Reportér vzpomíná

Autor: ČT24 / repro

Popisek: Teprve po jedenácti letech vyšlo najevo, že pachatelem byl tehdy osmnáctiletý hoch...

Olomoucké policejní ředitelství, 2. března 2003. Sekretářka pokládá na stůl šéfa okresní policie dopis. Neznámý pachatel v něm požaduje pod hrozbou bombových útoků na Olomoucku 10 miliónů korun. Informace ve formě svodky okamžitě putuje na Policejní prezídium a Ministerstvo vnitra. Tam je informován přímo ministr vnitra Stanislav Gross. Případ dostane jednu z nejvyšších priorit. Další z případů, které jsem zpracoval do vysílání zpravodajství TV Nova, nyní pro Krajské listy.cz.

Situaci kolem hrozby bombového útoku na několika místech Olomoucka komplikovala řada skutečností. Zatím neznámý pachatel nastražil jednu bombu poblíž olomouckého železničního mostu, kam policii navedl. Když se téměř okamžitě začala případem zabývat expozitura elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), její experti zjistili, že nastražená bomba byla zhotovena ze železné trubky a je plně funkční. Mělo se jednat o kus sloupu z dopravní značky. Obsahem trubkové nálože byly chemikálie běžně dostupné třeba v drogerii. Našla se také elektronická roznětka. Vyděračský dopis byl v běžné obálce a papír byl popsaný obyčejnou tužkou. To vše mělo být v igelitovém sáčku. Žádné sliny na obálce (dříve se starší obálky musely navlhčit) se nenašly. Žádná kapička krve, žádný chloupek v obálce. Klíčová stopa podle DNA vyhasla. Pro muže zákona to byl signál, že hrozbu je třeba brát naprosto vážně.

Peníze měl shodit vrtulník

Čas běžel. Dne 20. března chtěl pachatel peníze. Místo, čas a způsob předání? Také dost neobvyklé a svým způsobem hodně rafinované. Neznámý vyděrač totiž chtěl, aby mu peníze shodil vrtulník v noci na předem naplánované trase, která vedla přes lesní porosty a nad neobydlenými oblastmi, a to hned na několika místech. Na celý případ bylo uvaleno informační embargo. Jedno z míst, jak se později ukázalo, bylo nedaleko Šumperku. Právě tam vyděrač bydlel. Chtěl se přesvědčit, jestli vrtulník peníze skutečně shazuje.

Musíme zaplatit

Detektivové z ÚOOZ se začali chystat na variantu, že bude nutné vyděrači zaplatit. V první řadě bylo nutné zamezit tomu, že by na Olomoucku začaly vybuchovat v hustě obydlených místech nálože. Nakonec kriminalisté připravili celkem 25 balíčků, z nichž každý obsahoval 400 tisíc korun v označených bankovkách. Ty pak měl shodit nízko letící vrtulník na různých místech Olomouckého, Zlínského a Pardubického kraje. Všechna místa měli střežit policisté v maskáčích. Když jsem o tom hovořil mezi čtyřma očima s ministrem Grossem, prozradil, že případem se začali zabývat také agenti Bezpečnostní informační služby (BIS, civilní kontrarozvědka).

Stanislav Gross byl tehdy ministr vnitra... Foto Zbyněk Pecák

Propálil to hejtman

Nicméně 14. března 2003 (šest dní do ultimáta) mně Gross řekl na kameru pouze jednu jedinou větu: „Vyjadřovat se nebudu z jednoho prostého důvodu, protože nemohu." Podle mých dalších informací se do vyšetřování pustilo také Vojenské obranné zpravodajství (VOZ). Šéfa služby generálmajora Jiřího Geisla (později vojenský a letecký přidělenec v USA) se mi podařilo v tom chaosu dohnat alespoň po telefonu. „Nemůžu tady (prostě) k tomuhle sdělovat jenom (prostě) tak po telefonu informace," řekl mi a já šel rovnou do střižny. Způsob předání peněz tak trochu poodkryl tehdejší hejtman Olomouckého kraje, když den před tím (13. 3. 2003) dost neopatrně pachateli vzkázal, aby bral ohled na povětrnostní podmínky. Odstartoval spekulace médií, takže když policie přiznala vrtulník, už se tomu nikdo nedivil.

Pro peníze si nepřišel, zmizel

Den D. Z olomouckého letiště za šera startuje vrtulník a vydává se na smluvenou trasu. Podle pokynů začne shazovat balíčky s penězi. Pak se vrátí zpět na letiště. Policisté hlídají místa až do ranních hodin, ale pro peníze si nikdo nepřijde. Celá akce je zrušena. Zbývá posbírat všechny peníze. Kvůli tomu armáda posílá do terénu desítky vojáků, aby se všechny balíčky našly. Vyděrač se s dalšími požadavky už nikdy neozve...

Po 11 letech se sám přiznal

Od té doby uplynulo dlouhých 11 let, když na místní oddělení Policie ČR na Olomoucku dorazil bezmála třicetiletý muž. Jeho jméno bylo Ondřej Staněk. Policisté ho chvíli nechali čekat, pak se ale nestačili divit. Staněk se totiž přiznal, že v roce 2003 byl autorem vyděračského dopisu. A tak se jeho pobyt na místním oddělení o dost protáhl. Staněk pak do detailů popsal, jak si před léty počínal. Bombu skutečně zhotovil z torza dopravní značky a nálož připravil z materiálu, který se dal běžně koupit v drogérii, či v prodejnách barvy a laky. Vyšetřovatelé Staňka obvinili a případ putoval k soudu.

Pachatel se sám přiznal... Foto ČT / repro

Proč nevzal peníze?

Líčení trvalo pouze jeden den. „Místa pro shoz peněz jsem určil náhodně. Dával jsem pozor, aby tam nebyly žádné obytné budovy. Vždy to bylo v nějakém odlehlém terénu. Určení těch míst probíhalo z map Klubu českých turistů. Vycházejí z vojenských map, takže určení souřadnic není pomocí pravítka nijak těžké,“ řekl Staněk. Pro balíčky s penězi si nešel podle vlastních slov z toho důvodu, že měl strach. O střežení balíčků moc dobře věděl. Stačilo se zeptat spolužáků, kteří měli někoho z rodiny u policie. „V ten den jsem nešel do školy a zůstal jsem doma. Nepamatuji si přesně čas, ale nad místem, které jsem určil, se objevil policejní vrtulník. Byl to myslím Bell 412. Chvílí zakroužil, pak odletěl. V tom okamžiku mi došlo, že to, co jsem udělal, je špatné,“ řekl.

Dostal 6 let

Soud vzal v úvahu skutečnost, že bez doznání by celý případ nešlo objasnit. Další polehčující okolností byl nízký věk pachatele v době spáchání trestného činu. Rozsudek zněl na šest let nepodmíněně ve věznici s dozorem, přičemž Staňkovi původně hrozil kriminál ve věznici s ostrahou nebo zvýšenou ostrahou. „Obžalovaný je vinen, spáchal pokus o vydírání a ten je stejně trestný jako dokonaný trestný čin. Je prokázáno, že obžalovaný byl pachatelem a nemáme pochybnosti, že se vše stalo tak, jak popisuje obžaloba,“ uvedl při vynášení rozsudku soudce Aleš Vašků. „Není doznání jako doznání. Psycholog jednoznačně hovořil v tom směru, že u obžalovaného byla shledána porucha osobnosti s výraznými narcistními rysy,“ dodal. K doznání došlo jen pár týdnů od promlčení případu. Staněk k tomu doplnil, že si založil rodinu a s břemenem neodsouzeného pachatele trestného činu nechtěl žít.

Návody na výrobu nálože z běžně dostupných látek najdeme třeba v příručkách instruktorů elitních jednotek. A skutečně se kdosi z představitelů bezpečnostních sil zabýval myšlenkou, jestli to vše nemá na svědomí nějaký bývalý příslušník speciálního komanda. Nakonec ale jiní usoudili, že rukopis se od profíků liší. A tak druhou variantou bylo, že pachatel možná dost často chodil do kina na akční filmy a o zbytek se postaral třeba internet...

 

Vložil: Ivan Břešťák

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace