Němečtí stíhači byli jako vlčí smečka, vzpomíná bývalý letec. V kokpitu amerického bombardéru B-24 Liberator prožíval největší drama svého života

Foto: Muzeum Komenského Přerov

Popisek: Shluk kolem stále žijícího letce, zajatého při bombardování v roce 1944. Válečné události připomíná výstava v Přerově.

FOTOGALERIE Sedmdesát let od bombardování a leteckých bojů nad Přerovskem si koncem týdne připomněli lidé z Přerova v tamním Muzeu Komenského. Mohou si prohlédnout rarity, které připomínají tehdejší válečné boje. O tom, co zažil, přijel vyprávět i jeden z letců, kteří v roce 1944 byli přímo ve vzdušné bojovné vřavě a dostali se do zajetí.

Obdivovat například části zřícených letounů, německou přilbu se sluchátky a krčními mikrofony nebo záchrannou vestu, německý letecký padák či těžké letecké boty mohou nově obdivovat návštěvníci přerovského muzea. Kdo přišel na zahájení výstavy, mohli si vyslechnout i vzpomínky přímého účastníka vzdušných bojů, Američana Hjalmara Johansson, kterému tehdy bylo devatenáct. Dnes je mu devětaosmdesát let a žije v New Jersey. 

„Němečtí stíhači byli jako vlčí smečka, která útočí ze všech stran na toho nejslabšího jedince. V kokpitu amerického bombardéru B-24 Liberator jsem prožíval největší drama svého života,“ tak letec vzpomíná na největší leteckou bitvu z prosince 1944, kdy začali ztrácet palivo a jeden z motorů začal hořet. Jednoduchá kořist pro německé stíhačky. Startovali tehdy v šest ráno v Bari na jihu Itálie, aby nakonec zaměřili jako cíl odertalské olejové rafinérie. Podstatné podle něj je zdůrazňovat, že posádky amerických letounů tvořili dobrovolníci.  Nešlo o muže odveden do armády, ale šli do ní dobrovolně.

Nakonec v nejdramatičtějším okamžiku vyskočil s padákem a zachránil se, aby ho s kolegou hned zajali Němci, a to na pět měsíců. Osvobozen byl až koncem dubna 1945 ruskými vojáky. I pro ně se ovšem stal zajatcem.

Z akce i celého setkání v Přerově byl dojat. „Mám tu možná více přátel než ve Spojených státech. Domů povezu dobrou zprávu, že Češi jsou k Američanům přátelští a pomáhají jim,“ uvedl a poděkoval mimo jiné za péči o památníky.

Jak to bylo s bombardováním Přerova

Letos uplyne sedmdesát let od doby, kdy si obyvatelstvo českých zemí v předposledním roce druhé světové války muselo nedobrovolně přivykat zvuku sirén, ohlašujících nebezpečí leteckých náletů. Při tom se občas stávalo svědkem často dramatických utkání mezi spojeneckými bombardovacími svazy a protivzdušnou obranou nacistického Německa.

V hledáčku spojeneckých leteckých stratégů se v té době ocitla především centra průmyslu paliv Třetí říše, jejichž zničení mělo přispět (a vskutku částečně přispělo) k rychlejší porážce Německa a tím i konci války.

Letecká bombardovací ofenzíva, známá také jako „bitva o benzín“, se začala našich zemí – respektive území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava - dotýkat od května roku 1944. Na síle však začala nabírat o dva měsíce později, kdy nově vytvořená americká 15. letecká armáda mohla začít využívat základen v jihovýchodní Itálii, které jí umožnily zasáhnout dosud nedostupné nejvýznamnější rafinerie syntetického paliva v Horním Slezsku.

Trasy bombardovacích svazů, které čítaly stovky čtyřmotorových bombardérů B-24 Liberator a „létajících pevností“ B-17, krytých početným stíhacím doprovodem, vedly k hlavním slezským cílům přes moravskou část Protektorátu Čechy a Morava. Stejně jako nad slezskými průmyslovými oblastmi byly i nad Moravou napadány německou protiletadlovou obranou i jednotkami stíhačů Luftwaffe, snažících se odvrátit hrozící „palivový kolaps“ německého válečného soustrojí.

Výstava o bojích v oblacích

Také nad Přerovskem, jehož osudy se v souvislosti s nastíněnými událostmi snaží přiblížit výstava Muzea Komenského v Přerově, připravovaná ve spolupráci s přerovskou pobočkou Svazu letců ČR, došlo k četným soubojům v oblacích. Z oblohy padaly sestřelené letouny a na padácích se snášeli ti šťastnější ze spojeneckých i německých letců, kterým osud přál přežít zánik svých strojů.

Trosky prvého amerického bombardéru dopadly na Přerovsku 22. srpna nedaleko Nových Dvorů na Lipensku. Regionu v dolním Pobečví se však výrazně dotkly události největší letecké bitvy nad Protektorátem, kdy mrazivého 17. prosince dopadly do katastru hanáckých obcí Troubek nad Bečvou, Rokytnice a Kokor pozůstatky tří amerických „čtyřmotoráků“ B-24J. Stejný osud následovalo nad Přerovskem i několik jejich německých vzdušných soupeřů.

Tragédie se netýkala jen letců. Umírali obyvatelé, sesouvaly se domy

Výstavní projekt se zaměřuje nejen na dramatické osudy zmíněných strojů a jejich posádek, ale také dalších, pro obyvatele centra regionu ovšem tragičtějších důsledků bombardovací ofenzívy. I samotný Přerov se totiž vzhledem k přítomnosti pro německou válečnou výrobu důležitého podniku Optikotechna a také k jeho poloze na železničním dopravním uzlu ocitl v seznamu „záložních“ cílů stratégů 15. letecké armády.

S tímto neblahým faktem se Přerované seznámili 20. listopadu 1944 před druhou hodinou odpoledne, kdy na město vyprázdnilo své pumovnice 26 čtyřmotorových bombardérů (B-24J). Během několika minut se sesunulo k zemi či bylo neopravitelně poškozeno patnáct domů, třináct osob zahynulo a třicet dva bylo vážně zraněno.

Výstava v Muzeu Komenského v Přerově přibližuje popisované události formou originálních trojrozměrných exponátů – jde o části sestřelených strojů, pozůstatků po bombardování -, dále dobových fotografií, map a písemných svědectví. Využívá také modely a atraktivní dioramatické rekonstrukce. Výstavu bude možno zhlédnout do 15. března 2015.

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš