Epidemie žloutenky v Přerově nekončí! Povinně se teď musí očkovat děti i učitelé

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Už malé děti je nutné naučit správně mýt ruce, aby nedostaly žloutenku

Další a další případy takzvané nemoci špinavých rukou evidují v posledních měsících hygienici na Přerovsku. Roznášejí ji prý zejména děcka z ubytovny. Poznáte žloutenku?

Začátkem září byla virová hepatitida typu A diagnostikována dvěma dětem, které žijí v sociální ubytovně v Tovární ulici. O tři týdny později bylo zjištěno, že žloutenkou jsou nakaženi další dva lidé z tohoto ubytovacího zařízení – konkrétně žena a dítě. Nyní krajští hygienici informovali vedení města Přerova o dalších případech či podezřeních.

„Jeden případ potvrzené žloutenky byl u žáka, který navštěvuje Základní školu Želatovská. Jedno vážné podezření na hepatitidu typu A je u osoby, která pobývá v sociální ubytovně v Dluhonské ulici. Pod dozorem hygieniků jsou dospělí a také děti z přerovských škol, které byly v kontaktu s nakaženými,“ uvedl náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín. Ředitelé dotčených škol informovali děti i rodiče o protiepidemických opatřeních, která budou ve škole zavedena. V listopadu vzrostl počet nemocných na čtrnáct.

Na ubytovnách papírové ručníky zdarma

V ubytovnách, kde byla potvrzena žloutenka, byla zavedena nutná opatření – zvýšený úklid a dezinfekce společných prostor, umístění dezinfekčních prostředků na mytí rukou včetně jednorázových papírových ručníků.

 „Apelujeme také na ostatní Přerovany, aby dbali zvýšené opatrnosti a důsledně dodržovali dezinfekci rukou,“ zdůraznila vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová.

Nechtějí kvůli nákaze chodit do školy?

Žáci přerovských škol byli poučeni o správném a důsledném mytí rukou a dodržování všech pravidel hygieny. „Nepít a nejíst po druhém, nevracet olíznutou lžičku zpět do společného jídla, nedávat ruce do úst a podobně,“ uvedla Ilona Bočinská, ředitelka školy, která v souvislosti se žloutenkovou panikou ale hodlá dbát nadále na řádnou docházku školáků.  „Výskyt žloutenky není důvodem, aby děti nechodily do školy. Tato absence může být považována za neomluvenou,“ uvádí ředitelka.

Proč je žloutenka tak zákeřná?

Žloutenka typu A, označovaná také jako infekční žloutenka nebo nemoc špinavých rukou, je virové onemocnění jater, jehož rezervoárem je člověk. Onemocnění se podle portálu ockovacicentrum.cz vyskytovalo odedávna, protože žloutenku způsobuje infekce, může však vznikat také z jiných příčin. O hromadném výskytu žloutenky pocházejí zprávy již ze staré Číny. Domněnka, že může jít o infekci, byla poprvé publikována teprve v roce 1907.

Kolem roku 1923 při epidemiích v USA bylo pozorováno, že onemocnění propuká především na podzim a v zimě a onemocní často děti a mladiství. Mezi lety 1920 až 1930 došlo k epidemiím po transfuzích krve, ale i bez nich. Teprve během druhé světové války byl ověřen rozdílný původ žloutenek.

Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá především v jeho snadném přenosu. Cesta přenosu onemocnění žloutenkou A je přímým kontaktem s nemocným, nebo skrytě nemocným, fekálně kontaminovanou vodou, zeleninou, ovocem a syrovými mořskými plody, obzvlášť mušlemi, špatně tepelně zpracovaným masem i kontaminovanými předměty.

Jak onemocnění poznáme

Největší epidemie žloutenky typu A byla v ČR v severních Čechách v roce 1979. Onemocnělo během ní 32 065 osob, obzvlášť dětí, po požití mražených zmrzlin s kontaminovanými jahodami.  Onemocnění se projevuje nevolností, nechutenstvím, únavou, zvracením, pobolíváním pod pravým žeberním obloukem, bolestmi zad a břicha. Děti mívají horečku a častěji zvrací. Projevem onemocnění je tmavá moč (až jako černé pivo), zatímco stolice je světlá až šedobílá, někdy tyto projevy onemocnění ale mohou chybět. Kůže i bělmo očí u většiny nemocných zežloutne.

Největší epidemie na světě vypukla v Šanghaji v roce 1988 po požití syrových mušlí, kdy onemocnělo 310 746 osob. Inkubační doba je dlouhá 15 až 50, průměrně 28 dní. Virus žloutenky A je ve stolici přítomen již v inkubační době, obsažen je však i ve slinách, sekretu z nosohltanu a v moči.

V České republice se vyskytuje žloutenka typu A občas v menších, lokálních epidemiích. Toto onemocnění patří k nejčastějším, získaným na cestách, vyskytuje se na celém světě a riziko je vysoké v zemích s nízkým hygienickým standardem. Ročně je ve světě hlášeno jeden a půl milionu nových nákaz a předpokládá se, že nepoznaných je až desetkrát víc.

Děje se u vás něco zajímavého? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš