Utajený hřích ministrovy dcery a tragédie české krásky, která se stala druhou Marilyn. Tajnosti slavných
26.02.2025
Foto: Cinema 22 Mexicano
Popisek: Miroslava Stern, Češka, která se stala mexickou legendou. Na snímku jako hvězda filmového muzikálu z roku 1952 Música, mujeres y amor.
Byla stejně krásná jako legendární Marilyn Monroe, její osud byl ale mnohem tragičtější. Nacisté ji připravili o domov, válka o první velkou lásku a nesmyslné předsudky definitivně zabily její duši.
Celý život se smrtí v patách. Tak lze shrnout pár slovy osud české herečky, kterou pronásledovala jedna tragédie za druhou a jejíž život skončil příliš brzy. Na její památku dostává dodnes spousta mexických holčiček jméno Miroslava, aniž mají ponětí, jak se vlastně do španělštiny, překypující temperamentem, dostalo. Úchvatná kráska, která se narodila právě před sto lety, byla stejně sexy jako legendární Marilyn Monroe a stejně jako ona mohla dobýt Hollywood. Nenávist a pronásledování ji ale připravily o šťastný domov v době, kdy bývá dětská duše nejzranitelnější. Legendární Miros Mango či Miroslava Stern patří do zlaté éry mexické kinematografie (Época de Oro) a Mexičané na ni dodnes vzpomínají s láskou. Většina ale neví, že Češka křtěná Vltavou se ve skutečnosti jmenovala Miroslava Sternová.
Tajný hřích dcery pana ministra
Krásu i intelekt prý zdědila po matce, dceři Bohdana Bečky, ministra financí v první československé vládě Antonína Švehly. Jeho zbožňovaná Miroslava ale otěhotněla s jakýmsi Vladimírem Štanclem z Brna, který ji po zjištění, že by se měl stát otcem, okamžitě opustil. Po pár týdnech se seznámila s kardiologem židovského původu Oskarem Leo Sternem, zda náhodou nebo tatínkovým přičiněním, zůstává navždy tajemstvím. Vzápětí se za něj provdala, takže dceru Miroslavu porodila 26. února 1925 už jako vdaná paní. V roce 1931 přibyl do rodiny ještě syn Ivo a Stern nastoupil jako hlavní lékař v lázních Teplice nad Bečvou.
Rodinná idyla váženého šéflékaře
Miroslava byla odmalička nabitá energií, ráda recitovala a zpívala na školních akcích a šlo jí to prý velmi dobře. Rodiče patřili v kraji k váženým osobnostem společenského a kulturního života a Miroslava s Ivem si naplno užívali šťastné dětství. V létě bydleli ve služebním bytě v lázeňském domě Moravan, který dodnes poskytuje veškeré pohodlí 119 hostům, mimo lázeňskou sezónu žili v malé vilce u kapličky v obci Zbrašov a Miroslava začala po obecné škole studovat na gymnáziu v Hranicích. Na nedostatek financí si Stern jako vrchní lékař rozhodně stěžovat nemohl, takže se v roce 1938 rozhodl konečně investovat do bydlení. Přímo v Teplicích nad Bečvou si nechal postavit luxusní rodinnou vilu, kterou pro něj projektoval pražský architekt Karel Caivas. Jeho projekt dokázal proměnit v realitu během pouhých sedmi měsíců hranický stavitel Alois Jambor, který pak doktoru Sternovi vystavil účet na tehdy přímo astronomickou částku 404 280 korun.
Útěk před nacisty
Nastěhovat se sice ještě rodina stihla, šťastný život měl ale velmi brzy definitivně skončit. Protižidovské nálady, které v té době už začaly prosakovat i na naše území, nabraly po březnové okupaci roku 1939 na obrátkách. Už 1. dubna byl Oskar Stern odvolán z funkce a nesměl dál vykonávat lékařskou praxi. Ústrky začaly poprvé doléhat i na Miroslavu, v školním roce 1939-1940 dostala stejně jako několik dalších spolužáků dokonce dvojku z mravů. Důvodem byly stupňující se konflikty, způsobené narůstající nenávistí k židovskému obyvatelstvu. Poté co byla celá rodina zbavena všech práv a byl jí zabaven veškerý majetek, Stern naštěstí rychle pochopil, že je opravdu zle, a začal vyjednávat s nacisty o emigraci.
Ukázky z nejúspěšnějších filmů:
Tragická ztráta
V létě 1940 mu bylo jako jednomu z posledních umožněno s rodinou vycestovat do Mexika, které poskytovalo azyl židovským uprchlíkům. Museli to vzít oklikou, 26. srpna vyrazili vlakem přes Prahu, Berlín, Moskvu, Vladivostok a Japonsko a koncem října konečně přistáli u mexických břehů. Vzdělaný a zkušený lékař se rychle prosadil, věnoval se interně a kardiologii., jeho žena učila mexické děti tančit. Patnáctiletá Miroslava se ale rázem ocitla v úplně jiném světě a s tak radikální změnou se jen velmi obtížně vyrovnávala. Právě v tomto období lze zřejmě nalézt příčiny její pozdější vážné psychické lability a těžkých depresí. Měla zájem o architekturu, takže ji otec poslal v sedmnácti letech studovat do New Yorku, kde se údajně poprvé zamilovala do amerického vojáka, který ale krátce po seznámení padl. A tehdy se poprvé pokusila o sebevraždu.
Manželství jako lék?
Studium nakonec nedokončila a vrátila se do Mexika, poté co se dozvěděla, že její matka umírá na rakovinu. V roce 1944 se s otcovou podporou zúčastnila v Mexico City soutěže krásy Blanco & Negro, kterou vyhrála a získala stipendium k studiu herectví v Kalifornii. Po návratu domů jí otec zaplatil studium herectví na prestižní japonské akademii Seki Sano, kde se seznámila se synem ze zámožné mexické rodiny Jesúsem Jaime Gómezem Obregónem. V roce 1946 se za něj provdala, manželství ale nemělo dlouhého trvání. Brzy totiž vyšlo najevo, že je homosexuál, jeho katolická rodina nejspíš doufala, že se svatbou „přeorientuje“. Šokující zjištění a trauma z nepodařeného manželství způsobily, že pak měla nějaký čas z partnerských vztahů strach.
Exotická krása
Zaměřila se na hereckou kariéru a už v roce 1946 dostala dokonce hlavní roli v mexickém dramatu Bodas trágicas. A už o rok později přišla kromě dalších čtyř mexických projektů i první nabídka přímo z Hollywoodu, role v dobrodružném snímku Adventures of Casanova. Pro Mexičany byla exotická, okouzlovala je vzhledem a rychle se stala jednou z nejzbožňovanějších hvězd. Dokonce byla nominována na cenu Ariel, obdobu amerického Oscara. V té době začal Stern uvažovat o návratu do vlasti, po manželčině smrti a komunistickém převratu ale změnil názor. V roce 1948 dokonce na protest proti politické situaci v Československu odstoupil z vedení Společnosti mexicko-československého přátelství a až do smrti pokračoval v lékařské praxi v Národním kardiologickém ústavu v Mexico City.
Boj s depresemi
Miroslavina hvězda rychle stoupala, v roce 1950 se sblížila během natáčení dramatu Udatní býci s režisérem Robertem Rossenem. Jenže ten byl vzápětí vyšetřován stejně jako Arthur Miller kvůli podezření ze sympatií ke komunismu, takže podezřelá byla i jeho přítelkyně Miroslava jen proto, že pocházela z Československa. Během osmi let natočila tři desítky filmů, mimo jiné i úspěšnou komedii Škola vandráků či slavnou krimikomedii Luise Bunuela Zločinný život Archibalda de la Cruz, známou jako Pokus o zločin. Tenkrát už ale podle svědectví přítele, herce Ernesta Alonsa, trpěla těžkými depresemi a polykala spoustu prášků. Další velká láska se pak proměnila v osudovou ránu, kterou už nedokázala překonat. Pro nejslavnějšího španělského toreadora všech dob Luise Miguela Dominguína se totiž stala jen milostnou epizodou, přestože ho dokonce navštívila na festivalu v Benátkách.
Poslední zrada
Do Španělska ji totiž nechtěli pustit, protože byla jako Češka už zase podezřelá. Bývalý milenec legendární hollywoodské hvězdy Avy Gardner ji dokonce požádal o ruku, krátce nato se ale dozvěděla z novin, že se v Americe oženil s italskou herečkou Luciou Bosé. Jen pár dnů po konci natáčení s Buñuelem, 9. března 1955, Miroslava spáchala sebevraždu. „Tati, promiň mi, už nemůžu dál. Nejsem tak statečná, děkuji ti za všechno a odpusť mi, že nemám vůli dál žít. Miluju tě, Bambulka,“ napsala v dopise na rozloučenou. Důvod tragického rozhodnutí sice neprozradila, údajně ale držela v ruce toreadorovu fotografii. Přestože na ni Češi dávno zapomněli, Mexiko ji zbožňuje dodnes. V roce 1992 o ní byl natočen celovečerní film Miroslava podle stejnojmenné novely úspěšné mexické spisovatelky Guadalupe Loaeza. A spousta mexických holčiček dostává jméno Miroslava.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, IMDB, Muzeum Hranice, Václav Bednář: Osudy hranických Židů po 2. světové válce)
Vložil: Adina Janovská