Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních na vás v létě čeká i světelná výstava DNA

Foto: SJ ČR / Slávek Černý (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Instalace s názvem Virus: v nynější době vysoce aktuální

Prohlídkový okruh Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou je letos v létě ozvláštněn světelnou instalací s názvem „DNA”. Krasové podzemí vymodelované kyselkou s ní oživili tři zástupci nejmladší generace sklářských výtvarníků: Filip Dobias, David Gábera a Jakub Petr. Instalace bude v jeskyních k vidění do konce října.

Instalace využívá ultrafialové osvětlení, které umocňuje barevně-světelné efekty skla v temných zákoutích jeskyní. „O jejich tvorbě, známé u nás i v zahraničí pod značkou Crystal Creative, v budoucnu ještě nepochybně uslyšíme,“ říká vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.

Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní pořádá výstavy výtvarného umění nepřetržitě od roku 1981, tradice byla přerušena jen v letech, kdy procházela jeskyně či provozní budova stavební rekonstrukcí. Za zrodem výstav stála iniciativa tehdejšího vedoucího ZAJ Vlastimila Helcla a jeho nápad využít jeskyně jako dějiště kulturních akcí. „V té době to byl odvážný pionýrský počin, dnes je oživování prohlídek památkových či přírodních turistických cílů naprosto běžné. Během let se v jeskyních uskutečnilo mnoho výstav, koncertů a divadelních představení,“ přibližuje Šimečková.

Ústřední dílo, šroubovice DNA, využívá UV světlo

Vydrží jen některé materiály

Postupem času se vytříbily zkušenosti a výstavy zůstaly natrvalo neodmyslitelnou součástí zbrašovské návštěvnické sezóny. Otevírají se vždy na počátku prázdnin a trvají zpravidla do konce hlavní sezóny. K instalacím slouží poslední zpřístupněná prostora návštěvní trasy – Mramorová síň. Její členitá morfologie s balvanitým suťovým svahem a důsledná absence viditelných technických prvků, například zábradlí či rozvaděčů, přímo vyzývají k umístění uměleckých skulptur.

„Mikroklimatické podmínky podzemí, především téměř stoprocentní vzdušná vlhkost, limitují použití výtvarných materiálů, které musejí být inertní i vůči jeskynnímu prostředí a výzdobě. Nejčastěji se proto setkáme s keramikou, laminátem, osinkocementem, kamenem, sklem, ocelí či smaltem,“ popisuje Šimečková.

Výstavy prezentují zásadně současné autory, od těch začínajících až po renomované umělce zvučných jmen, namátkou například sochařů Olbrama Zoubka, Evy Kmentové, Miroslava Machaly, Michala Trpáka či sklářů Josefa Divína a Jaroslava Koléška. 

Snímek z vernisáže výstavy

Příběh objevitelů

Zbrašovské aragonitové jeskyně najdete v malebném údolí řeky Bečvy u lázní Teplice nad Bečvou. K jejich objevu v místním kamenolomu došlo na přelomu roku 1912/1913. Je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. „Postupně vstupní puklinu (nynější Objevitelský komín v Jurikově dómu) rozšířili a v lednu 1913 sestoupili 42 m hlubokou propastí do podzemních prostor. Během tohoto prvního sestupu se jim údajně přetrhlo lano. Při dopadu na suťový svah se jim rozbily karbidové lampy a oba objevitelé museli čekat osm hodin v naprosté tmě na pomoc. V následujících letech objevitelé s dalšími členy Sboru dobrovolných zbrašovských havířů ve svém volném čase objevovali další prostory jeskyní,” líčí Wikipedie. V roce 1914 byl do jeskyní proražen nový, pohodlnější vchod z údolí Bečvy. Od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. 

Generální rekonstrukce

„V letech 2002–2005 probíhala v jeskyních generální rekonstrukce prohlídkové trasy, během níž byla modernizována trasa i její elektroinstalace. V průběhu rekonstrukce se podařilo odstranit obrovské množství kamenných sutí, které vyplňovaly některé přírodní dutiny a chodby. Materiál byl vytvořen v dobách původních zpřístupňovacích prací a z úsporných důvodů nebyl vyvážen ven. Během posledních rekonstrukcí tak byla některým částem systému navrácena jejich původní podoba,” pokračuje Wikipedie.

Celková délka známých chodeb v současnosti činí 1,4 kilometru, z nichž turisté mohou zhlédnout okruh dlouhý 375 metrů. Prohlídka jeskyní trvá 50 minut, ročně je navštíví okolo 60 000 návštěvníků. 

Váza Space odyssea z ručně foukaného a broušeného uranového skla

Co uvidíte

„Prohlídka jeskyní začíná v prostoře nesoucí název Zasedací síň. Ta je pojmenována podle výrazného balvanu uprostřed, který připomíná řečnický pult. Dále okruh vede kolem gejzírového stalagmitu, u něhož je i pro názornost instalován podélný řez tímto útvarem. Další malé zákoutí se nazývá U Antoníčka, podle kamenného výčnělku připomínajícího malou postavičku. Následuje zcela unikátní Koblihová síň. Útvary na stěnách připomínající pocukrované koblihy vznikaly ukládáním vrstev čistého kalcitu s příměsemi oxidů železa.

Další zastavení čeká návštěvníky v Gallašově dómu, pojmenovaného podle spisovatele a hranického rodáka J. H. A. Gallaše (1756–1840). Kolem Vodopádu, prostory s klasickou krápníkovou výzdobou, pokračuje prohlídka do Křtitelnice, úzké chodby s nejvyšším skapem povrchové vody. Další prostora nese název Jurikův dóm a nachází se v ní skalní stěna pokrytá keříčky aragonitu nazývaná Opona. Kolem Tureckého hřbitova s gejzírovými stalagmity procházejí návštěvníci uměle vyraženou štolou (aby nedocházelo ke křížení návštěvnických výprav a lidé se nemuseli vracet zpět) do poslední prostory, Mramorové síně, která bývá využívána každoročně ke zmiňovaným výstavám či koncertům komorní hudby,” uzavírá Wikipedie.

Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14,5 °C a zároveň jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku –⁠ na jejich vzniku se totiž kromě běžné srážkové vody podílela také teplá uhličitá kyselka. Ta se dodnes využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko jeskyní se nachází i nejhlubší propast ČR a zároveň nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.

Mezinárodní rok jeskyní a krasu

Loňský a letošní rok byl vyhlášen Mezinárodním rokem jeskyní a krasu 2021/22 - International Year of Caves and Karst (IYCK). Správa jeskyní ČR se do něj zapojuje s mottem „Pečujeme o jeskyně, abyste je mohli poznávat, porozumět jim a společně s námi chránit“. Letos se zaměřuje především na školní výpravy, pro které nabízí pracovní listy i Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Pro informace o aktuálním dění v ZAJ i ostatních 13 tuzemských zpřístupněných jeskyních doporučujeme sledovat web www.caves.cz, aktuality ze Zbrašova lze najít i na facebookových stránkách.

Vložil: Andrea Morkusová