Jako první povstal proti nacistům Přerov. Tak trochu omylem, na základě ´jpp´, že válka končí. 54 obětí si připomněli tichou pietou
08.05.2020
Foto: Vojenský historický ústav
Popisek: Během Přerovského povstání občané odstraňovali německé nápisy
FOTO, VIDEO 1. května 1945 povstal Přerov proti okupaci Německa. Začaly padat první výstřely. Ale i hlavy. Přerované naskočili na euforii linoucí se z fámy ´jedna paní povídala´, že Rudá armáda je od města co by kamenem dohodil. Jenže všechno bylo jinak. První povstání v tehdejším protektorátu začalo právě v Přerově. Přestřelky, mučení a popravy. 54 mrtvých a rozkazy ke krvavé pomstě. Rudá armáda se do Přerova prostřílela až o týden později, 8. května, a našla spoušť.
„Tehdy mi bylo tak čtrnáct, patnáct let, ale pamatuji si, že Němci 8. května na ústupu vyhodili do povětří všechny mosty ve městě, aby tak zpomalili útok Rusů. Stihl se opravit jen železniční most a na něm jsme tehdy seděli a mávali osvoboditelům," vzpomínal před lety jeden z pamětníků Bohumil Domanský.
Do rukou přerovských povstalců padla i značná kořist, která ovšem bohužel nemohla být využita. Na snímku německá polní houfnice leFH 18 na přerovském náměstí, foto Vojenský historický ústav
Kapitulace
Z našeho pohledu už nedokážeme skutečně pochopit, co to válka je. Jaká bestie se v lidech probudí, co za hrůzy lidé schopni dělat a tleskat jim. 1. května se po Přerově přelila mylná zpráva, že Německo kapitulovalo. Lidé brzy ráno vyvěsili československé i spojenecké vlajky a začali odzbrojovat německé a maďarské vojáky, zbraně do rukou povstalcům odevzdalo na 1 500 okupantů. Povstalci obsadili a zničili telefonní ústřednu německé 1. tankové armády, obsadili nádraží a vypravili vlak s československou vlajkou do Olomouce, který měl iniciovat povstání i tam. Do města se také přesunuli partyzáni z okolních obcí a připojili se k povstání. K povstalcům se připojili též uprchlí sovětští váleční zajatci.
Současné pohledy na Přerov zachytila a s historickými fotografiemi propojila fotografka Muzea Komenského Iveta Juchelková. Foto Facebook / Muzeum Komenského v Přerově
Jenže do kapitulace Německa bylo ještě relativně daleko. A Němci si se ‘vzpurnou českou pakáží‘ poradili do šesté hodiny večerní. Vzpoura si vyžádala smrt 54 lidí, z nichž 42 zahynulo v souvislosti s událostmi v Přerově samém - 18 z nich padlo či bylo smrtelně raněno v přestřelkách, 2 byli umučeni, 1 zastřelen při zatýkání a 21 bylo popraveno.
Pomsta!
K. H. Frank, protektor sídlící v Praze, se telefonicky spojil s velitelem přerovského Gestapa a pídil se po tom, kolik lidí Gestapo stran vzpoury zatklo. „Jen šestnáct? To je skandál. Načež spílal a vytýkal gestapu neschopnost udržet v Přerově pořádek," uvádí ve svém svědectví tehdejší zaměstnankyně telefonní ústředny Ludmila Koplíková. Ta pak popsala následující noc, kdy Přerovem jezdila auta Gestapa. Nikdo nemohl nic dělat. „Byla to hrozná noc. A nejhorší bylo, že jsme nemohli ničemu zabránit a nikomu pomoci," vzpomínala Ludmila Koplíková. Zatčeno bylo 100 mužů a žen. Začaly výslechy, mučení, popravy. Za sta zatčených bylo vybráno 22 lidí, které Němci popravili v olomouckých Lazcích. Jeden z nich, Josef Beneš, přerovský obchodník, zemřel na následky mučení ještě při převozu na popravu. Němci jeho tělo hodili do řeky Bečvy.
Ještě před koncem války stihli Němci na ústupu vyhodit do povětří všechny přerovské mosty, foto Státní okresní archiv Přerov
„Výslechy probíhaly nejen tam, ale i v budově bývalého Okresního úřadu ve Smetanově ulici. Máme k dispozici výpovědi gestapáků, kteří popisují, co se tehdy dělo. Například Bohumila Loibnera, jenž se podílel na vraždění jednadvaceti Přerovanů. Na střelnici v Lazcích se jelo pěti až šesti auty. Lidé byli po příjezdu vyloženi z nákladního auta a tísnili se v jedné místnosti. Celou akci tehdy vedl Franz Langer, zástupce velitele olomouckého gestapa. Nařídil, aby byli Přerované rozděleni do několika skupin po třech. Potom jim byly odebrány veškeré cenné věci a peníze, aby nemohla být při nálezu těl zjištěna totožnost mrtvol. Loibner líčí, že byli lidé vyváděni na popraviště po dvou až po třech. Když doprovázel vrchního strážmistra Františka Vitáska, řekl mu, že je zcela nevinen, a že jen dělal to, co považoval za nutné, a co byla jeho povinnost. Popisuje i to, že všichni tři - Jan Švehlák (rovněž příslušník policie), manželka strojvedoucího Matylda Dokládalová a František Vitásek spadli po střelbě do jámy. Jan Švehlák byl mrtev a paní Dokládalová ještě před zavražděním zvolala: Ať žije Československo! Jediný, kdo nezemřel hned, byl František Vitásek. Ten si pak sám zvednutím ruky řekl o to, aby ho dorazili a dál se netrápil. Jeden z gestapáků znovu vystřelil, ale ani tato rána Františka Vitáska nezabila. Loibner ho nakonec zabil dvěma ranami do hlavy,“ popsala průběh poprav Svatava Měrková, která pro přerovské muzeum natočila dokumentární film ´Přerovské povstání … 75 let poté´, jenž měl mít premiéru v přerovském Kině Hvězda právě na výročí povstání, 1. května, ale kvůli současné situaci se přesunula na podzim.
Město Přerov sice oficiálně žádnou oslavu organizovalo, zástupci města ale uctili památku obětí Přerovského povstání ve čtvrtek 30. dubna v olomoucké části Lazce, kde nacisté před 75 lety popravili 21 zajatých osob. „V tichosti přineseme květiny a pokloníme se těm, kteří za naši svobodu položili před tři čtvrtě stoletím své životy. Děkujeme všem, kteří také takto vzpomenou na hrdinství našich předků,“ řekl přerovský primátor Petr Měřínský ještě před položením květin
Přerov a jeho válka
Muzeum Komenského v Přerově s podporou Statutárního města Přerova připravilo k 75. výročí konce 2. světové války dokumentární film ´Přerovské povstání … 75 let poté´, který je po snímku ing. Jiřího Kafky a dr. Gustava Voždy z roku 1975 a dokumentu Přerov a jeho válka z roku 2010 třetí filmovou prezentací, věnující se významné regionální i celostátní události, jíž přerovské povstání bezesporu je.
Letošní premiéra ovšem divákům představí několik prvenství. Předně se jedná o celovečerní film se stopáží více než 70 minut a další významnou novinkou je široké uplatnění tzv. orální historie v podobě autentických výpovědí přímých účastníků či jejich potomků. K uctění památky všech hrdinů přerovského povstání tak vznikl silný příběh prvního povstání proti nacistickým okupantům v zemi, postavený na unikátních osobních vzpomínkách, z nichž současníka leckdy až mrazí. Vše doplňují dobové filmové a fotografické dokumenty, citace z historických pramenů, faktografické komentáře, ilustrační hrané scény a současné záběry míst popisovaných dramatických událostí. Slavnostní premiéra filmu za účasti pamětníků proběhne, jak všichni pevně věří, na podzim letošního roku v kině Hvězda.
|
Poručík na motorce
„Chlebem a solí byl uvítán ruský poručík Olinovič na motorce J. Smrčky. Krajíc chleba zabalil do bílého šátku a prohlásil, že si jej uschová jako talisman,“ psalo se v dobovém tisku Naše Haná o poručíkovi Olinovičovi, který vjel do Němci opuštěného a poničeného Přerova na motocyklu. Obyvatelé města se pak 8. května v šesté odpolední hodině sešli na Masarykově náměstí, aby vzdali hold Rudé armádě.
Současné pohledy na Přerov zachytila a s historickými fotografiemi propojila fotografka Muzea Komenského Iveta Juchelková. Foto Facebook / Muzeum Komenského v Přerově
Inspirace a popud?
Přerovské povstání bylo první v tehdejším protektorátu. Povstání se záhy přeneslo z Přerova do desítky okolních obcí a protiokupační odpor tehdy krátce vzplanul i v sousedním okresním městě Olomouci. Stalo se také nadějí pro Prahu, kam se informace dostávaly přes zaměstnance železnice. I díky Přerovanům povstala o pár dní později Praha ve svém mocném vzedmutí se proti německým okupantům.
Vložil: Kamil Fára