Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Trvalo to celé čtvrtstoletí… Vědci dokončili unikátní výzkum Zbrašovských aragonitových jeskyní

06.11.2018
Trvalo to celé čtvrtstoletí… Vědci dokončili unikátní výzkum Zbrašovských aragonitových jeskyní

Autor: Správa jeskyní ČR / RNDr. Petr Zajíček

Popisek: Gejzírové stalagmity ve Zbrašovských aragonitových jeskyních

Vědci po více než dvaceti pěti letech ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezónu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který ale nebude mít vliv na kvalitu výzdoby.

Podle Milana Geršla z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF Mendelovy univerzity v Brně se tak podařilo vyřešit bezprecedentní problém, který byl v roce 1991 pokládán odborníky za zcela beznadějný.

Pohled do zadní části Jurikova dómu, foto RNDr. Petr Zajíček

Pravidelné sanace peroxidem vodíku

Odborníci se problémem mikrobiálního napadení výzdoby ve Zbrašovských aragonitových jeskyních zabývají více než čtvrtstoletí. Již první výzkumy ukázaly, že na znečištění aragonitové výzdoby se podílejí především mikroskopické houby. Z ošetřovaných ploch vědci pravidelně odebírali vzorky, do roku 2011 jednou měsíčně, později se četnost odběrů snížila.

Pravidelný postřik pomáhá...

Podle výsledků z let 2013-2017 došlo v důsledku sanace aragonitu na Oponě k výraznému omezení spektra mikroskopických hub, opakovaně se vyskytovaly stále stejné druhy. Rovněž výrazně kleslo jejich množství oproti původnímu stavu. „Výkyvy mikrobiálního napadení v průběhu roku plně kopírují křivku návštěvnosti, případně souvisejí s nárazovými pracemi v jeskyni. Pravidelné lednové ošetření sanačním postřikem upraví výskyt hub na minimum, udrží jejich růst v přijatelných mezích a zamezí tak jejich negativnímu působení na aragonitovou výzdobu. Pozitivním důsledkem pravidelné sanace peroxidem vodíku je rovněž vybělení aragonitových krystalů oproti stavu na počátku výzkumu, které je patrné zejména při pohledu na celou plochu Opony,“ uvedl Geršl.

Detail keříku aragonitu, foto RNDr. Petr Zajíček

Ukončením výzkumu byl vyřešen problém, pokládaný za beznadějný

Každoroční počet návštěvníků jeskyní je za posledních zhruba 30 let prakticky vyrovnaný a pohybuje ročně mezi 45.000 až 50.000 osob. Právě prašnost způsobená pohybem návštěvníků a nasedání mikroskopických hub je jednou z hlavních příčin kontaminace Opony. „Proto musíme sanační zásah opakovat každoročně, a to vždy před zahájením návštěvnické sezóny v klidovém období jeskyně, tj. v lednu,“ uvedl Geršl. Vědci podle něj v současné době považují stav na Oponě i na dalších sledovaných lokalitách z hlediska výskytu mikroskopických hub za stabilizovaný. Při pravidelném ošetřování by se neměl měnit a je z dlouhodobého hlediska udržitelný.

„Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl v počátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů,“ dodal Geršl, který byl jedním ze členů odborného týmu, který v jeskyních dlouhodobě pracoval.

Stalaktity obsypané malými kalcitovými kuličkami, foto RNDr. Petr Zajíček

O Zbrašovských aragonitových jeskyních

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14,5 °C. Byly objeveny v na přelomu let 1912/13 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází Hranická propast, která je s celkovou naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 m nejhlubší zatopenou propastí světa. Jejího dna však stále není dosaženo.

 

Jak byly objeveny? To je dobrodružný příběh

Mapování objevitelů v jeskyni, foto Správa jeskyní ČR

V prosinci roku 1912 odkryli dělníci místního kamenolomu zvaného Na Baránce puklinu, z níž vystupoval sloup teplého vzduchu. Průzkumu se ujali bratři Čeněk a Josef Chromí, kteří se o krasové jevy v okolí zajímali. Postupně vstupní puklinu (nynější Objevitelský komín v Jurikově dómu) rozšířili a v lednu 1913 sestoupili 42 m hlubokou propastí do podzemních prostor. Během tohoto prvního sestupu se jim údajně přetrhlo lano. Při dopadu na suťový svah se jim rozbily karbidové lampy a oba objevitelé museli čekat osm hodin v naprosté tmě na pomoc. V následujících letech objevitelé s dalšími členy Sboru dobrovolných zbrašovských havířů ve svém volném čase objevovali další prostory jeskyní. Byl proražen nový, pohodlnější vchod z údolí Bečvy a zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1926 se podařilo jeskyně zpřístupnit pro veřejnost, jak píše Wikipedie a pokračuje:

Průzkum objevitelů v zamořených částech jeskyně oxidem uhličitým, foto Správa jeskyní ČR

V letech 2002 – 2005 probíhala v jeskyních generální rekonstrukce prohlídkové trasy, během níž byla modernizována trasa i elektroinstalace. V průběhu rekonstrukce se podařilo odstranit obrovské množství kamenných sutí, které vyplňovaly některé přírodní dutiny a chodby. Materiál byl vytvořen v dobách původních zpřístupňovacích prací a z úsporných důvodů nebyl vyvážen ven. Během posledních rekonstrukcí tak byla některým částem systému navrácena jejich původní podoba.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace