Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

U Přerova tekla krev proudem. K 150. výročí prusko-rakouské války vybudovalo město novou naučnou stezku, která informuje o bojových operacích v okolí a také o epidemii cholery

03.06.2016
U Přerova tekla krev proudem. K 150. výročí prusko-rakouské války vybudovalo město novou naučnou stezku, která informuje o bojových operacích v okolí a také o epidemii cholery

Autor: prerov.eu

Popisek: Při slavnostním otevření stezky nechyběly čestné salvy ani pochod vojáků v dobových uniformách

Pohnutou historii prusko-rakouské války v roce 1866 připomíná nová naučná stezka v Přerově, která začíná u vstupní brány na městský hřbitov. Sedm a půl kilometru dlouhá stezka „Po stopách války z roku 1866" má čtyři zastavení a její součástí jsou i dvě nové informační tabule.

Stezka začíná před městským hřbitovem v Přerově, kde je umístěna první informační tabule, dále vede k pomníku na městském hřbitově, věnovanému 151 pruským vojákům, a odtud míří přes centrum Přerova do Přerova-Dluhonic k pomníku nad hroby padlých vojáků v blízkosti hřbitova. Zakončena je v Rokytnici u místního hřbitova. Trasa, která je vhodná pro motorizované a cyklisty, není značena turistickými značkami, ale je vedena lehkým a dostupným terénem po místních komunikacích (část i cyklotrasou č. 5042). Schůdná je za každého počasí. Naučná stezka nepřímo navazuje na naučnou stezku „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Hlavním cílem pruské operace byl výpad k Přerovu

Soupeření Pruska a Rakouska o vliv nad Německým spolkem vyvrcholilo válkou, která v horkém létě 1866 prošla územím Čech a Moravy, kde za sebou zanechala značné škody a zásadně ovlivnila další politický vývoj celého středoevropského prostoru. Jedním z měst, která přímo pocítila tíhu válečných událostí, byl i Přerov, v jehož okolí se 11. července 1866 utábořil rakouský I. armádní sbor generálmajora Leopolda von Gondrecourta. Sbor byl značně prořídlý po těžkých bojích, jimiž prošel v severních a východních Čechách, a v okolí Přerova si vyčerpaní vojáci konečně mohli odpočinout a doplnit svou výzbroj a výstroj.

Naučná stezka „Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku“

Již 15. července však pronikly do okolí Tovačova jednotky pruského I. armádního sboru generála pěchoty Adolfa von Bonina a jízdní divize generálmajora Julia von Hartmanna a v průběhu několikahodinového boje donutily k ústupu rakouský VIII. armádní sbor, který se přesouval od olomoucké pevnosti ke Kojetínu a dále k Vídni. Hlavním cílem této pruské operace byl výpad k Přerovu, kde mělo být zničeno telegrafní vedení a přerušena železniční trať. Díky statečné obraně části rakouského 71. pěšího pluku, která obsadila Tovačov, se však podařilo Prusům uvolnit cestu na Přerov až v odpoledních hodinách 15. července. 

Tři rakouské brigády se nacházely přímo v Přerově

Generálmajor Hartmann shromáždil pro úder na Přerov veškeré své jednotky, které ještě byly schopny boje a s 8 1 eskadronami jízdy (přibližně 1 200 jezdců), jednou dělostřeleckou baterií se šesti děly a jednou setninou pěchoty se vydal okolo 15. hodiny k Dluhonicím. Po překročení řeky Bečvy zjistil, že u Dluhonic a Rokytnice stojí silná uskupení rakouské pěchoty. Jednalo se o brigády plukovníků Cattaneiho a Hohendorfa, každá sestávající ze dvou pěších pluků, jednoho praporu polních myslivců a jedné dělostřelecké baterie. Další tři brigády rakouského I. armádního sboru se v té době nacházely přímo v Přerově a v jeho jižním okolí. Celkem zde měli Rakušané k dispozici přibližně 15 000 vojáků.

Hartmann nezaváhal a ihned vydal povel k útoku. Pruská jízda opakovaně útočila na rakouskou pěchotu, která byla nucena vytvořit obranné čtverce (tzv. karé) a zanedlouho se obě rakouské brigády daly na ústup. Prostor mezi Rokytnicí a Přerovem ovládla pruská jízda, které se navíc podařilo napadnout velký rakouský trén u Předmostí a zajmout značný počet zajatců. Výsledek srážky doslova v poslední minutě zvrátil překvapivý útok rakouského 12. husarského pluku, který stál v záloze za Dluhonicemi a jemuž se podařilo odradit Prusy od dalších útoků a také osvobodit značný počet v předchozím boji zajatých rakouských vojáků. Okolo 17. hodiny musel generálmajor Hartmann uznat, že Přerov je hájen příliš silnými jednotkami nepřítele a stáhl se zpět k Tovačovu.

Naučná stezka „Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku“

V noci postupně Přerov opouštěly jednotlivé brigády rakouského I. armádního sboru a 16. července 1866 v odpoledních hodinách do města přišla pruská armáda. Okolo 23. hodiny vyhodili pruští ženisté do vzduchu jednu část železničního mostu přes Bečvu. Vzhledem k tomu, že se již v okolí města žádné rakouské jednotky nenacházely, zkomplikovala si tak pruská armáda především přepravu vlastních posil ze Slezska.

Epidemie cholery si vybrala vysokou daň

Jako němý svědek krvavých událostí válečného roku 1866 se do dnešních dnů dochovalo v Přerově, Dluhonicích a Rokytnici několik pomníků a válečných hrobů.

Statutární město Přerov se ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 se rozhodlo u příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války vybudovat naučnou stezku, která by přivedla návštěvníky na místa nejvýznamnějších událostí a informovala je o bojových operacích v okolí města a také o epidemii cholery, která Přerov v roce 1866 zasáhla a vybrala si vysokou daň mezi jeho obyvateli. Stezka byla slavnostně otevřena 28. května 2016.

Naučná stezka „Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku“

Jednotlivá zastavení

1. Prusko-rakouská válka v roce 1866
Trasa naučné stezky začíná jen pár metrů od hlavního vchodu přerovského hřbitova na ulici 9. května a na centrální informační tabuli nás seznámí s průběhem prusko-rakouské války, bitvou u Tovačova a událostmi roku 1866 ve městě Přerově.

2. Cholera a její epidemie v roce 188
Hlavním vchodem vstupujeme do areálu hřbitova, kde se záhy dostáváme k druhé informační tabuli umístěné vedle pomníku pruských vojáků, v blízkosti rozhraní nového a starého hřbitova. Informační tabule popisuje epidemii cholery v roce 1866, její oběti z řad pruských vojáků i civilního obyvatelstva města a vznik pruského pomníku. Poukazuje na dvě další místa hřbitova - na místo s uloženými ostatky ze zrušeného hřbitova a na hrobku rodiny Psotovy, v níž je pamětní deska starosty Přerova Františka Kramáře. Dostáváme informaci o přeměně bývalých kasáren na pruský lazaret a o místě bývalého evangelického hřbitova, kde jsou dosud pochováni zemřelí Prusové a kde původně stál evangelický kostelík a pomník 1866, u kterého nyní stojíme.

3. Srážka u Dluhonic a Rokytnice – 1. fáze – zahájení
Opouštíme městský hřbitov a po místních komunikacích se vydáváme do místní části Přerova - Dluhonic, a to až k hřbitovu místnímu. Tady nás informační tabule seznamuje s první fází bojů v prostoru Dluhonice – Rokytnice, s nedalekým pomníkem obětí bojů 1866 a s dalšími dvěma památkami na rok 1866 – křížem a Božími mukami.

4. Srážka u Dluhonic a Rokytnice – 2. fáze – závěr
Dluhonice opouštíme po málo frekventované komunikaci (cyklotrasa č. 5042) směrem na Rokytnici, kde se poptáme opět po hřbitově. Na tabuli umístěné před vstupem na hřbitov jsou informace popisující druhou fázi bojů v prostoru Dluhonice – Rokytnice, ústup rakouského vojska z prostoru Přerovska a zjišťujeme podrobnosti o kříži na hrobě obětí bojů na hřbitově. Získáme informace o péči o památky z války roku 1866 a zjistíme, že z Rokytnice se můžeme přesunout do Tovačova, který má naučnou stezku „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace