V dětství znali jen dřinu, po velkolepém úspěchu pak přišla tragédie. Co se dělo se slavnými sourozenci Romanovými po odchodu ze slávy. Tajnosti slavných
22.06.2015
Foto: archiv ER
Popisek: Legendární krasobruslaři - sourozenci Eva a Pavel Romanovi
K úspěchu dokopala sourozence Romanovy otcova důslednost, skončit dokázali na samotném vrcholu. Proč pak Pavel tragicky zahynul a jak dál žila jeho sestra Eva.
Naše děti, říkalo se jim od Aše po Košice. Sourozenci Romanovi byla zkrátka bomba. Když jeli, celý národ seděl u černobílých televizí. Na venkově, kde často bývala jen jediná televize v JZD, se u ní při jejich jízdách scházela celá ves. Lidé je poznávali, kdekoli se objevili. Přesto jim přísný otec František, který je kdysi ke krasobruslení přitáhl, po každé další medaili opakoval: „Žádná velká oslava. Naopak. O to víc teď musíme trénovat.“
Na kamarády jim nezbýval čas
Krasobruslař Pavel Roman se narodil 25. ledna 1943 a o tři roky později 27. ledna, tedy téměř na den přesně, k němu přibyla do rodiny mladší sestřička Eva. Tatínek František byl cílevědomý obchodní zástupce a proflákaný volný čas považoval za nejhorší vklad do života. A tak své děti vedl odmalička ke sportu. Většinou byli spolu, díky aktivitám, na které důsledně otec dohlížel, ani neměli čas najít si kamarády. O náplni jejich mimoškolního života měl jasnou představu - v létě kola, tenis a plavání, v zimě lyže a bruslení. Kluziště měli jen pár metrů od domu a nic se na to nezměnilo ani poté, co se rodina přestěhovala do Prahy.
Dětství trávili stále spolu, na kamarády neměli čas
V hlavním městě se devítiletý kluk s vrozeným smyslem pro rytmus okamžitě stal posilou sportovní školy. Problém byl však s Evou, o niž nejevili zájem, protože nadaných holek byl dostatek. Trenéři dokonce našli Pavlovi partnerku, jenže nepochodili. „Buď oba, nebo ani jeden!“ prohlásil rázně otec, který své ratolesti třikrát týdně osobně trénoval, studoval odbornou literaturu a pozoroval, jak pracují ostatní trenéři. Maminka, které se stala kostymérkou na Barrandově, zase Evu a Pavla vlastnoručně oblékala.
Odvážný telefonát předurčil jejich osud
Časem František Roman pochopil, že jako trenér-amatér na vrcholovou přípravu nestačí, a tak zatelefonoval do Liberce bývalé mistryni republiky v krasobruslení a tehdy již uznávané trenérce Mile Novákové s tím, zda by nechtěla trénovat jeho děti a připravit pro ně volnou jízdu tanečních párů. „Nevím, kde se ve mně vzal ten pocit, ale najednou jsem si řekla, že když je otec takhle průbojný, asi i jeho děti k něčemu budou,“ prozradila později slavná trenérka.
Tatínek je zpočátku trénoval, maminka zase oblékala
Pro celou rodinu tím začala tvrdá dřina, jejich dny začínaly ještě za tmy a končívaly leckdy až za svítání. V roce 1959 se Eva a Pavel poprvé představili na Kladně v kategorii tanců na ledě, získali titul mistrů republiky a na mistrovství Evropy v Davosu se zúčastnili obou kategorií – tanců i sportovních dvojic. Ty pravé vavříny však přišly až o tři roky později na pražské Štvanici, kdy se sourozenci, kteří do té doby neznali nic jiného než dřinu, rázem proměnili v oslavované hrdiny. Jejich tehdejší popularitu ilustruje i fakt, že nová pochoutka slavné ovocné jídelny na pražském Václavském náměstí, kombinace čokoládového a vanilkového banánu s trochou šlehačky, nesla od roku 1966 název Romance sourozenců Romanových a oba si prý na ni také rádi zašli.
Zrodili se miláčci národa
Sourozenci Romanovi byli bezkonkurenční. Po čtyři sezóny, v letech 1962 až 1964, zcela ovládli mistrovství světa v krasobruslení, na mistrovství Evropy jim zlato uniklo pouze jednou – v roce 1963 skončili v Budapešti ‘až‘ druzí. Poprvé se představili ve velké soutěži v roce 1962 na mistrovství světa v krasobruslení, které se konalo na pražské Štvanici. A hned z toho byla ohromná senzace! Patnáct tisíc šťastlivců, kteří se na stadion nacpali, sledovalo strhující představení, završené zlatou medailí. Že se zrodil výjimečně talentovaný pár, potvrdili sourozenci Romanovi na dalších třech šampionátech.
Zbožňovaní mistři a miláčci národa v roce 1962
V roce 1964 se mistrovství světa konalo koncem února v západoněmeckém Dortmundu a sourozenci Romanovi do něj vstoupili opět velkolepě. Zvítězili ve všech čtyřech povinných tancích a dařilo se jim i ve volné sestavě, takže získali suverénně již třetí titul mistrů světa v kategorii tanců na ledě před kanadskou dvojicí a reprezentanty Velké Británie. Sourozenci Romanovi znovu posílili své pozice uctívaných sportovních celebrit.
Dokázali odejít na vrcholu
I při enormní zátěži vrcholových sportovců oba úspěšně odmaturovali – Eva na umělecko-průmyslové škole, Pavel na průmyslovce. Pavel se netajil svou vášní k rychlým strojům, v roce 1964 dokonce uvažoval o kariéře motokrosového závodníka. Jakoby si neuvědomoval, že by stačil jeden nešťastný pád a o kariéru by přišla i Eva, která by si musela hledat nového partnera. Společně zazářili jako nepřekonatelní mistři ještě v roce 1965 na mistrovství světa v americkém Colorado Springs a získali i titul profesionálních mistrů světa. Na absolutním vrcholu si pak řekli „dost“. Prostě se s elegancí sobě vlastní uklonili a zmizeli. Evě bylo devatenáct, Pavlovi dvaadvacet.
Nepřekonatelní mistři v roce 1965 v Colorado Springs
Dostali několik nabídek z ledních revuí a vybrali si slavnou Holiday on Ice, která každé dva roky hostovala i v Praze. Do Spojených států totiž za nimi rodiče nemohli, takže to byla jediná možnost, jak se s nimi alespoň na chvíli setkat. A tak během jediného roku odletěli podruhé do USA, tentokrát už ale jako profesionálové. V revui vystupovali až do roku 1971, počítali však s tím, že se do Československa vrátí, jen co vydělají nějaké peníze. Život ale pro ně uchystal zcela jiný scénář, v němž obsadil do hlavních rolí Angličana Jackieho Grahama a Švýcarku Sonju Grand. Eva se vdávala ve Velké Británii, Pavel si dopřál obřady hned dva – ve Švýcarsku a na Karlštejně. Po svatbě pak s krasobruslením definitivně skončil.
Spravíš mi auto?
Drsné, silné motory byly pro Pavla protiváhou k ladným ledovým tancům. Na kalendáři byl 31. leden 1972, mistr světa žil tenkrát s manželkou v Tennessee a pracoval jako manažer sportovního komplexu. Motorky a auta, to bylo vždycky jeho, jako mechanik amatér dokázal spravit prakticky cokoliv. Také proto mu pozdě večer telefonoval známý: „Porouchalo se mi auto. Pomůžeš?“ A Pavel pomohl. Dojel za známým, spravil auto, rychle se vracel domů. Jenže dostal na prašné cestě smyk, v plné rychlosti vletěl do příkopu, narazil do stromu a prorazil si spánek. Byl na místě mrtvý.
Ve slavné lední revui Holiday on Ice
„Bohužel, Pavel jezdil až příliš rychle,“ vyprávěla jeho sestra Eva. „Maminka mu vždycky říkala: Pavlíku, ty se mi jednou zmrzačíš. A on jí odpovídal: To ne, když už, tak se zabiju.“ Jakoby tušil svůj osud... „Ve svém krátkém životě však toho stihl tolik, co plno lidí nedokáže za celý život,“ říká jeho sestra.
Eva se nakonec přece jen vrátila
Poté co Pavel skončil, vystupovala Eva ještě dva další roky v lední revui s manželem Jackem, který předtím působil jako komik. „Manžel věděl, že mám ráda zvířata, a tak jsme vycvičili šimpanze, které zbožňuji, a po svatbě se s námi objevili i na ledě. Všechno však jednou končí a my se rozhodli pověsit brusle na hřebík a začít úplně novou kapitolu života,“ vyprávěla po letech v jednom rozhovoru Eva, která prý obula naposledy brusle v roce 1986.
Eva Romanová po návratu do vlasti
Krasobruslařští ‘penzisté‘ dlouho hledali, kde zapustí kořeny. Nejprve si koupili v Anglii farmu, na níž chtěli chovat arabské koně, jenže jim chyběly peníze. A tak dalších deset let vedli v anglickém Devonu domov pro seniory. Na dalších osmnáct let se pak přestěhovali do Texasu, kde se starali o farmu s 90 kachnami a patnácti husami. „Ale nejedli jsme je. Jack je jen krmil a počítal, jestli mu kojoti nějaké nesežrali,“ vzpomínala Eva. Poté co farmu prodali, jezdili pět let s obytným autobusem po Spojených státech. Teprve když se cestování nabažili, uchýlili se v roce 2001 do Lipnice na Rokycansku. „Myslím, že nastala doba, abychom žili také v tvojí domovině, řekl před časem manžel, a splnil mi tak přání,“ vysvětlila svůj návrat do rodné země Eva.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská