Slovenský expert v Olomouci mluvil o znásilnění práva. A papež prostě nemůže uznat Doněckou a Luhanskou republiku
24.05.2015
Foto: Daniela Černá
Popisek: Marcel Ševčík z teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku
Východiska nejvyšších představitelů katolické církve pro ovlivnění situace na Ukrajině rozebral na konferenci v Olomouci Marcel Ševčík z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vysvětlil i to, proč nemůže papež uznat Doněckou a Luhanskou republiku. „Pokud stát nevznikl podle mezinárodního práva, tak pro Svatý stolec neexistuje.“
O pozici Svatého stolce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovořil na mezinárodní vědecké konferenci Olomoucké právnické dny 2015 Marcel Ševčík z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vyjádřil se k diplomatickým východiskům a zdůraznil hlavní povinnost šíření myšlenky mírového soužití s náboženským akcentem.
„Udržuje diplomatické styky se státy, ale také s celou řadou mezinárodních organizací. Má například trvalého pozorovatele při OSN,“ konstatoval mimo jiné Ševčík k politice papeže, která se opírá o doktríny katolické církve, chartu lidských práv, historické zkušenosti, obranu míru a důstojnosti. Zmínil, že na Ukrajině se scházejí nejrůznější církve. „Doněcká a Luhanská oblast jsou propojeny s pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu, který je proti pravoslavné církvi ukrajinského patriarchátu v Kyjevě,“ uvedl Ševčík.
Papež zdůrazňuje naléhavou potřebu komunikace. Právo síly nahradit silou práva
Ševčík hovořil o znásilnění mezinárodního práva a hrozbě, kterou zmiňoval i papežský velvyslanec, a to tom, že mnoho katolických věřících bylo nuceno opustit Krym.
„Nejaktuálnější zprávy jsou, že papež František upozornil na rozměr, že bohužel obě stany ozbrojeného konfliktu se hlásí ke křesťanství,“ konstatoval s tím, že papež zdůrazňuje naléhavou potřebu komunikace, která je jediným možným způsobem řešení situace, odvolává se na princip respektování mezinárodního práva a zdůrazňuje hlavně to, že lidstvo musí najít odvahu nahradit právo síly silou práva.
Sankce Svatý stolec nevnímá jako efektivní nástroje
Po minském summitu si vyžádal papež setkání s ukrajinskými biskupy, k nimž pronesl 20. února řeč ve Vatikánu. „Veškerá prohlášení, která Svatý stolec vydává, jsou vždy důrazem na vzájemnou toleranci a respekt jako cestu k řešení krize,“ upozornil Ševčík a také doplnil, že je důležité odlišit to, co říká Svatý stolec a jednotliví biskupové, a připomněl jejich setkání v Bratislavě.
„Biskupové reprezentují jednotlivé církve. Biskupové i z Ukrajiny se vyjádřili i tak, že boje na východě Ukrajiny způsobují bídu. Církev se ale nemůže do politických problémů míchat,“ uvedl Ševčík s tím, že biskupové ale zdůraznili humanitární pomoc. „Můžeme položit i spekulativní otázku, zda Svatý stolec může uznat Doněckou a Luhanskou republiku? Pokud stát nevznikl podle mezinárodního práva, tak pro něj neexistuje,“ uvedl Ševčík, který také objasnil: „Svatý stolec je mezinárodně uznávaný subjekt, reprezentovaný papežem a Římskou kurií.“ V širším pojetí je nejvyšším orgánem státu Vatikán a nejvyšším orgánem katolické církve. „Ve vztahu k místním církvím i na Ukrajině bude vystupovat jako nadřízený orgán, ale ve vztahu ke státu Ukrajině bude vystupovat jako subjekt mezinárodního práva, který je vnímán jako rovnocenný partner,“ vymezil pojmy.
Putin: Pro Rusko má Krym sakrální význam
V kontextu lze připomenout, že ruský prezident Vladimir Putin před časem vysvětlil anexi Krymu i náboženskými důvody. V promluvě k národu uvedl: „Pro Rusko má Krym, stará Korsuň, Chersonés či Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu,“ prohlásil v poselství, a posunul tak nárok na Krym do intencí širších, než je ovládnutí hlavní základny černomořské flotily strategického významu. Církve vyjádřily svůj nesouhlas se spojováním anexe a náboženství, a to včetně Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.
Daniela Černá
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš