Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

První oběd u Václava Havla stál za h..., prohlásil Schwarzenberg na besedě v Olomouci. A začal vyprávět, jak to celé bylo a jak se cítí kníže v 21. století

29.03.2015
První oběd u Václava Havla stál za h..., prohlásil Schwarzenberg na besedě v Olomouci. A začal vyprávět, jak to celé bylo a jak se cítí kníže v 21. století

Autor: TOP 09

Popisek: Karel Schwarzenberg

REPORTÁŽ Předseda TOP 09 a šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg diskutoval se studenty Univerzity Palackého v Olomouci. V aule Filozofické fakulty zavzpomínal mimo jiné na Václava Havla. Hovořil i o Sudetoněmeckém landsmanšaftu.

Setkání uspořádaly Rakouské velvyslanectví v Praze a Rakouské centrum Univerzity Palackého v Olomouci. Jednalo se o první z cyklus rozhovorů s významnými osobnostmi českého a slovenského veřejného života, kterým znalost němčiny významně pomohla v kariéře. Mezi hosty byl i rakouský velvyslanec v ČR Ferdinand Trauttmansdorff či herečka a operní pěvkyně Soňa Červená.

Středoevropan a nejkrásnější den v životě

Několik převážně studentů zaplnilo aulu filozofické fakulty a netrpělivě očekávalo příchod Karla Schwarzenberga. Ten dorazil krátce po páté hodině. Po úvodním příspěvku profesorky Ingeborg Fialové o významu a perspektivách němčiny se slova ujal bývalý rektor Univerzity Palackého a někdejší senátor, profesor Josef Jařab, který po celý průběh diskuse seděl se Schwarzenbergem za jedním stolem a kladl mu před zraky přítomných dotazy. Ptali se ale také posluchači. „Co to znamená, když člověk říká: Já jsem Středoevropan?“ zněla jedna z prvních Jařabových otázek. „Že se necítí doma ani v Düsseldorfu ani v Moskvě,“ odpověděl Schwarzenberg, což účastníky setkání velmi pobavilo.

Poté hovořil o nejkrásnějším dni ve svém životě. „To bylo 29. prosince 1989, když byl Václav Havel zvolen prezidentem. Věděli jsme, že je na beton, že máme svobodu. Václava Havla jsem měl opravdu rád. Věděl jsem, že je to správná osoba,“ řekl předseda TOP 09.

Jak se stal kancléřem a mizerný oběd na Hradě

Chvíli nato zavzpomínal, jak se stal hradním kancléřem. Přišel prý Havlův tajemník, který ho pozval na oběd na Hrad. „Byl jsem strašně polichocen, že mě zve nově zvolená hlava státu na oběd. Měl jsem z toho velkou radost. Oběd byl mizerný, protože tehdy hradní kuchyně stála, pardon, za h... Bylo to opravdu strašné,“ řekl Schwarzenberg a pokračoval: „Všechny lidi, které Václav Havel pozval, byli ti, které chtěl mít jako spolupracovníky, a každému určil jeho práci. Než jsem se rozmyslel, najednou se ze mě stal úředník. Když byl pak první kancléř prezidenta nucen odstoupit, teprve poté jsem byl zvolen.“

Tleskali Havlovi, ale bohužel…

Připojil i vzpomínku na slavný Havlův projev v americkém kongresu. „Ten okamžik, kdy celý americký kongres – poslanci i senátoři – povstali a půl hodiny vestoje mu tleskali, byl nezapomenutelný,“ prohlásil. „Tleskali jeho návrhu, aby, když chtějí pomoct nám, pomohli demokratizovat Rusko,“ reagoval Jařab. „Tleskali tomu, ale bohužel to neudělali,“ doplnil Schwarzenberg.

Rozdělení Československa, landsmanšaft a pupkozření

Řeč byla také o rozdělení Československa a o sudetoněmecké otázce. „Rozdělením republiky byl sudetský landsmanšaft povzbuzen k velké aktivitě. Předpokládali, že mohou něčeho dosáhnout. K jejich vlastní škodě to nedělali příliš šikovně. Kdyby byli trošku inteligentnější, tak by mohli mít lepší výsledky, ale jeden z nejlepších důkazů toho, že čeští Němci a Češi byli vlastně děti stejného národa, je fakt, že měli stejně nadané politiky,“ sdělil Schwarzenberg.

V této souvislosti ukázal na podle něj nejhorší věc, která se stala po rozdělení republiky. „Dokud bylo Československo, byli jsme nuceni dívat se alespoň do Michalovic a do Bardějova. Od té doby, co jsme se rozdělili, koukáme sotva pár kilometrů za Hodonín a v Chebu to také končí. Naše obzory se strašně scvrkly. Polákům se to také podařilo, ale ne tak dobře jako nám,“ řekl s tím, že bychom měli myslet minimálně v evropských souvislostech. „Věnujeme se posledních dvacet let opravdu pouze pupkozření, a to není dobré,“ dodal. 

Šlechticem v 21. století v ČR

„Jaké to je být šlechtic v jednadvacátém století v České republice?“ přišla další otázka na exministra zahraničí. „Já nevím, já jsem si to v žádném jiném století nevyzkoušel,“ řekl a rozesmál tím přítomné v sále, kteří mu zatleskali. „Když jste od dětství středem pozornosti, zvyknete si na to,“ doplnil několik minut před zakončením akce Schwarzenberg. Asi po hodině a půl diskuse za potlesku jejích účasníků skončila.

Petr Kupka

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace