Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Příšerná kultura, Moskva jako Berlín, teroristé mezi námi... Kardinál Duka, ale nejen on, debatoval v Olomouci

23.03.2015
Příšerná kultura, Moskva jako Berlín, teroristé mezi námi... Kardinál Duka, ale nejen on, debatoval v Olomouci

Autor: Hans Štembera

Popisek: Kardinál Dominik Duka

REPORTÁŽ Vize svobody byly často až utopické. „Život v okleštěné diktatuře byl méně náročný,“ zhodnotil na diskusi s veřejností k 25 letům od revoluce kardinál Dominik Duka. Varoval před atomizací společnosti i 'příšernou kulturou'. V reakci na otázky z publika se vyjádřil k ukrajinskému konfliktu a problematice uprchlíků.

„Zbavit se mentality otroka a nevolníka není snadné,“ zhodnotil kardinál Dominik Duka na diskusi s veřejností v Uměleckém centru Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Stovky lidí zaplnily sál do posledního místa, aby si poslechly diskusi na téma Svoboda jako dar i odpovědnost. Pozvání přijal kromě kardinála Dominika Duky také František Mikloško, slovenský politik a bývalý poslanec Národnej rady Slovenskej republiky, a Vít Pelikán, ekonom, který se v době totality podílel se na vydávání samizdatu. Diskusi uspořádali u příležitosti uplynulého čtvrtstoletí po sametové revoluci.

Ztráceli jsme pocit člověka, který je otrokem, nevolníkem

K podobě představ o svobodě v dobách komunismu se vyjádřil kardinál Duka: „V době nesvobody byla naše vize života ve svobodě trochu utopie. V našich představách a snech vše bylo možné, vše se dařilo. Když svoboda přišla, první měsíce byly nádherné, najednou jsme zjistili, že můžeme mluvit o tom, co si myslíme,“ uvedl Duka. „Ztráceli jsme pocit člověka, který je otrokem, nevolníkem,“ dodal s tím, že ekonomicky jsme ale byli 'analfabety'.

„Žili jsme z toho, kolik nám dají: 'To smíš utratit, to nesmíš a můžeš jen to, co je povoleno.' Najednou jsme zjistili, že své sny opravdu nemůžeme sami uskutečnit. Začali jsme zjišťovat, že život v okleštěné diktatuře byl méně náročný na naši víru a důvěru než život ve svobodě,“ zhodnotil.

Mikloško: Největším šokem byl narůstající nacionalismus

Pro Františka Mikloška byla svoboda možností vstupu do politiky. „Působilo u nás Občanské fórum a Veřejnost proti násilí, do které jsem patřil. Rozběhli jsme se po Slovensku, měli jsme velkou politickou moc. Chodili jsme po podnicích, kde se odvolávali ředitelé, a já jsem tam poprvé zažil něco, co mě šokovalo. Odvolávali se komunističtí ředitelé, ale zjistil jsem, že se na jejich místa sice tlačí nekomunistické kádry, ale jsou to kariéristé a dravci, kteří jdou za svým,“ popisoval Mikloško. „Pak se ukázalo, že vnitřní nastavení pro svobodu a hodnoty nebylo záležitostí, zda byl někdo komunista nebo ne, ale že je problém daleko hlubší,“ dodal s tím, že na Slovensku stále přetrvávají problémy korupce a mlžení problémů.

„Věc, která byla pro mě největším šokem, byl narůstající nacionalismus. Ještě v roce 1989 jsme byli na tribunách a riskovali jsme a už v lednu 1990 se rozběhla nacionalistická vlna, kde jsme byli označováni za Čechoslováky, Židy atd. Nacionalismus šel nejdřív proti Maďarům, pak Čechům, dnes je to protiamerický pocit. To bylo něco, s čím jsem v časech komunismu vůbec nepočítal, a nemyslel jsem si, že může mít takovou obrovskou sílu,“ zhodnotil politik.

Duka: Společnost se atomizuje. Kultura je příšerná

Moderátorka položila hostům také otázku, zda se mají kněží a duchovní vyjadřovat k aktuálním otázkám. „Pomohu si skokem do minulosti. Máme výročí 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Vyjadřoval se on k daným společenským problémům? Víte, že to nemusí skončit dobře,“ uvedl s nadsázkou Duka. „Jsme občané této země, nám záleží na tom, jak to bude v této zemi vypadat, nemůžeme mlčet, ale také: Nesnažme se nahradit pána Boha,“ dodal.

Duka také k současnému stavu médií a kultuře podotkl: „Čím víc máme sdělovacích prostředků, tím víc se společnost atomizuje. Všimněte si, že na počítačové síti, kde si vytváříme sdělovací prostředek, spolu komunikuje pouze určitá skupina lidí. V momentě, když se někdo dotkne jiného tématu… Kultura je příšerná.“

Politika současné Moskvy se podobá Berlínu z roku 1938 nebo 1939

Otázky z publika se týkaly způsobu komunikace církve s veřejností, církevních restitucí i ukrajinského konfliktu. „Církev nemůže zastupovat stát, nemůžeme vystupovat s prohlášením ke každému zákonu, ke každé politické otázce. Můžeme jen podpořit, ale nemůžeme suplovat, pak bychom vytvářeli chaos v zemi. Tato prohlášení tady byla, je to situace velice komplikovaná. Kdo má historickou paměť a ví, co byl rok 38 a 39, tak ví, že politika současné Moskvy se velice dobře podobá Berlínu z roku 38, 39,“ vysvětlil Duka s tím, že politika našeho státu není proruská, ale je velmi sofistikovaná. „Nejsme hlavní hráč na šachovnici a do jisté míry se s námi příliš nepočítá, že bychom do tohoto problému mohli relevantně vstoupit,“ dodal.

Tisíc rodin je ochotno přijmout uprchlíky

Duka se vyjádřil také k problematice uprchlíků: „Víte velmi dobře, že církev je zřizovatelem Charity a v rámci toho organizuje pomoc především při příchodu volyňských Čechů. Tuto aktivitu má Charita Praha, která jedná, a první kontingent přichází. Je to tisíc lidí, není to vůbec jednoduché, ale je to mnohem snazší než otázka, která se řeší v rámci spolupráce české Charity a uprchlíků, kteří přicházejí ze zemí, kde operuje Islámský stát. Také se ukazuje na základě zpravodajských služeb, že s těmito uprchlíky přicházejí i aktivisté a teroristé Islámského státu,“ popsal kardinál.

„Dostali jsme iniciativu, že asi tisíc rodin je ochotno přijmout tyto uprchlíky, ale uvědomte si, že by do takovéto rodiny přišel muž nebo žena, a pak by celý dům vyletěl do povětří. Jak bychom se před společností zodpovídali? Tyto věci musí skutečně procházet spoluprací s armádou, policií a zpravodajskými službami. Mohu ujistit, že nespíme a pracujeme, jak je možné,“ vysvětlil.

Po revoluci se církev odcizila. Dlouho žila v hrůze

Do porevoluční éry vstupovala církev s velkým kreditem. Dokázala ho ale využít? Na tuto otázku Duka odpověděl: „Musíme rozlišit církev jako instituci a společenství, které žije. Pro nás starší se celý svět změnil. Nová ekonomika, administrativa, nové technologie. Církev, která tu byla zregulovaná na minimum, na omezené vysluhování svátostí, viděla, že je příliv lidí. Přišli kněží z Polskam, a ti se chovali samozřejmě.“

Upozornil také na to, že byly dvě generace kněží, kteří neměli žádnou zkušenost ze života církve ve svobodě. Část mladšího duchovenstva se obávala. „Dlouho jsme žili v hrůze a církev se odcizila,“ konstatoval kardinál o porevolučním období. 

Daniela Černá

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tagy
Duka,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace