Průvod za svobodu projevu spojil Olomouc s Paříží. Posměch a satira, to je velký rozdíl, říká primátor univerzitního města

Foto: Hans Štembera

Popisek: Snímek z podepisování kondolenční knihy před francouzkou ambasádou v Praze. Lidé tak vzdali poctu nesmyslným obětem teroristických útoků ve Francii

Jsme Charlie, jsme za svobodu slova, jsme s Francií, jsme proti extremistům! Zhruba sto padesát Olomoučanů vyjádřilo minutou ticha tyto postoje a obecně solidaritu se všemi oběťmi terorismu a ideologického násilí. V tomto městě totiž není výjimkou potkat cizince, mnozí zde totiž studují na univerzitě.

Setkali se z těchto důvodů u pomníku T. G. Masaryka a následně pokračovali průvodem na Horní náměstí k orloji. Tradiční pietní místo u orloje pak po skončení průvodu osvětlovalo několik desítek svíček.

Extremismus se netýká pouze teroristů, říká primátor

„Chtěl bych vyjádřit jednoznačně svou podporu všem, kdo hájí svobodu projevu, a svůj jasný odpor k extremismu všeho druhu,“ uvedl před pomníkem prvního československého prezidenta olomoucký primátor Antonín Staněk. „Rád bych také připomněl, že extremismus se netýká pouze teroristů, byť brutální teroristický útok ve Francii byl hlavním impulsem k tomuto spontánnímu setkání. K extremismu se uchylují i někteří politici, včetně naší domácí politické scény. Násilí a extremismus není řešení, násilí plodí vždy jen další násilí.“

Primátor rovněž připomněl, že Olomouc je univerzitním městem s množstvím zahraničních studentů, které nemůže dopustit vlny extremismu z žádné strany. „Potřebujeme naopak toleranci a schopnost vnímat jeden druhého.“

Posměch a satira je velký rozdíl

Antonín Staněk ve své řeči zmínil i rozdíl mezi zesměšňováním a satirou. „Charlie Hebdo je satirický magazín. Nejde o zesměšňování, ale o satiru, a to je velmi podstatný rozdíl. Satira patří k našim životům a naší kultuře, dodává našim životům určité lehkosti a nadhledu,“ dodal primátor.

Průvodu se zúčastnil rovněž poslanec Roman Váňa a zástupci Židovské obce Olomouc. Olomouc se k vlně solidarity připojila už minulý týden. Před radnicí byla vyvěšena vlajka Francie a černý prapor, primátor rovněž zaslal soustrastný dopis starostovi partnerského francouzského města Antony.

Názory na to, kam až může zajít svoboda slova, se ve společnosti různí. Vliv má právě například to, zda v daném městě jsou na cizince - například studenty - zvyklí či nikoli a jaké s nimi mají zkušenosti. Například spisovatel Salman Rushdie, který v roce 1988 rozhněval muslimy svou knihou Satanské verše, ve středu v projevu na Vermontské univerzitě v USA prohlásil, že právo na svobodu projevu musí být absolutní - jinak to není svoboda. 

Někteří podle jeho slov věří, že právo projevu by mělo být svobodné - ale nemělo by nikoho rozčílit či zacházet příliš daleko. „John F. Kennedy i Nelson Mandela použili stejnou větu o třech slovech, která to podle mě plně vystihuje: 'Svoboda je nedělitelná'," dodal Rushdie. „Nemůžete ji ořezat, jinak přestane být svobodou. Charlie Hebdo se vám nemusí líbit. Ale to, že se vám nelíbí, nemá nic společného s jejich svobodou slova."

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš