Co to dýcháme? V Olomouci a Prostějově se lidé dusí. Stále více trpí nemocemi plic

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Olomouc se zařadila do „smogové ligy“, ilustrační foto

Značné zdravotní potíže může lidem způsobit vzduch, který v těchto dnech dýchají v Olomouci a Prostějově. V obou městech totiž byly překročeny limity koncentrace prachu v ovzduší.

Olomouc a Prostějov vstoupili do „smogové ligy“ měst, která už přečerpala celoroční kvótu znečištění prachem. Znečištění ovzduší prachem v Olomouci a v Prostějově přesáhlo legální limity, když byl překročen počet 35 dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10).

Podle Českého hydrometeorologického ústavu, dle jeho automatické měřící stanice v Olomouci-Hejčíně, byl denní limit překročen šestatřicetkrát už 30. října. Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2013 má znečištění ovzduší prachem v České republice na svědomí asi 5200 předčasně zemřelých lidí a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Obyvatelé Olomouce i Prostějova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku,“ potvrdil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v Olomouci ani v Přerově za poslední roky sice zákonný limit nepřesáhla, ale výrazně překračovala hodnotu doporučenou WHO pro ochranu lidského zdraví. V Prostějově zhruba o 50 až 70 procent a v Olomouci o 20 až 80 procent.“  

Co s tím nadělá město?

Vedení města už nechalo provést některá opatření, která mají dostat emise pod limity. Vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka například místnímu Deníku řekl, že byla postavena část dálničního obchvatu, zakázán vjezdu nákladních automobilů s hmotností nad 12 tun na úseku silnice I/35, zavedena zóna s dopravním omezením, zavedeny pěší zóny, také plošný systém jednosměrných ulic, regulace parkování. „Jako významný krok vedoucí ke zlepšené kvality ovzduší považuji rovněž napojení Nových Sadů na tramvajovou trať, ale i to, že letos dalo vedení města další ´stopku´ vjezdu nákladních aut do centra. Také schválilo nová dopravní omezení, která se týkají nejen celého území městské památkové rezervace, ale i dalších lokalit města," vypočítával pro Deník opatření, která mají přinést úlevu od dopravy a zkvalitnit životní prostředí.

Může dojít až k úmrtí. Jemný prach proniká hluboko

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 µm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 µm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu se v Olomouci v minulých letech pohybovala na hranici zákonného limitu, ale přesto ohrožuje zdraví lidí, neboť hodnotu doporučenou odborníky WHO pro ochranu zdraví překračovala téměř 2,5krát. V Prostějově měření jemného prachu neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu dosahovalo znečištění v letech 2009 až 2013 více než dvojnásobku doporučení, které pro ochranu lidského zdraví vydali odborníci Světové zdravotnické organizace.“

Pro iDnes.cz se pro změnu vyjadřovala i olomoucká praktická lékařka pro dospělé Sylva Otrubová.    „Přibývá suchých dráždivých kašlů, lidé, kteří mají alergie či astma, mohou mít větší potíže, stejně jako pacienti třeba s chronickou bronchitidou.    Pokud takové problémy začnou lidé mít, neměli by je podceňovat. V lékárně jim poradí, jak s kašlem bojovat. Když se do tří dnů nevyléčí, měli by si raději zajít k lékaři,“ řekla zpravodajskému portálu.

V naší republice trpí chronickým onemocněním dýchacích cest každý desátý člověk, nejčastěji jde o chronickou obstrukční plicní nemoc nebo průduškové astma.

Ještě je tu rakovinotvorný prvek

Olomouc má problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem (BaP). „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Olomouc-Hejčín tento limit minulých letech překročila o 60 až 70 procent,“ upozornil Šuta a dodal: „V Prostějově měření benzo-a-pyrenu neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu ČHMÚ znečištění v letech 2009 až 2013 překračovalo ve městě limit v průměru o 80 až 90 procent.“

Podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu v říjnu panovaly v ČR v porovnání se sedmiletým průměrem 2007–2013 zhoršené rozptylové podmínky. Výrazně vyšší podíl nepříznivých rozptylových podmínek se vyskytl v pěti krajích a jedné aglomeraci. Jedná se kromě Olomouckého o Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a aglomeraci Praha. Příznivé rozptylové podmínky převažovaly pouze ve třech krajích a jedné aglomeraci, a to v Libereckém kraji, Moravskoslezském kraji  a ve Zlínském kraji.

Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydává každý měsíc zprávy hodnotící znečištění ovzduší a rozptylové podmínky v České republice za předchozí měsíc. Jejich účelem je poskytnout veřejnosti co nejnovější informace a hodnocení situace, týkající se kvality ovzduší a rozptylových podmínek.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš