Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nejenom že je nejroztomilejší a nejhuňatější, navíc neobvykle černá, je také největší labužník; miluje exotické ovoce, ale i cvrčky

05.04.2024
Nejenom že je nejroztomilejší a nejhuňatější, navíc neobvykle černá, je také největší labužník; miluje exotické ovoce, ale i cvrčky

Foto: Zoo Olomouc (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Opička Kalimiko

V únoru přicestovala ze Slovinska do olomoucké Zoo samička opičky Kalimiko. Samička spolu se samcem ze Švýcarska, který se k ní zanedlouho přidá, založí nový chov těchto opiček v Zoo Olomouc. Drápkaté opičky, mezi něž se právě Kalimiko řadí, patří v Zoo mezi největší labužníky. Jejich strava se skládá až z 20-ti druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, medu, křepelčích vajíček a z hmyzu. Letos, stejně jako v minulých letech, se nejvyšší částky za krmivo točily u zvířat, která konzumují ovoce a zeleninu.

Kalimika neboli tamaríny skákavé, jak zní jejich starší název, chová olomoucká Zoo od roku 1997. V uplynulém roce se Zoo rozloučila se samcem i samicí. Oba se dožili vysokého věku, ale samice byla s délkou života 25 let rekordmankou, běžná délka dožití v zoologických zahradách je u těchto opiček deset let.

Sestavení nového chovného páru je tedy nabíledni. Olomoucká Zoo nelenila a ze Slovinska už přicestovala samice a v dubnu se za ní ze Švýcarska vydá samec. Samice se narodila v Zoo Thule, nějakou dobu pobývala se svou rodinou v Zoo Lublaň. „Jedná se o jedince velmi klidné a vstřícné povahy,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. Za dobu chovu se v Zoo Olomouc narodila pouze 3 mláďata.

 

Opička Kalimiko v olomoucké Zoo

Výjimečné drápkaté opice

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1904 a je jediným zástupcem rodu Kalimiko (Callimico). Je o něco větší než ostatní tamaríni. Dokáže velmi dobře šplhat a skákat i do vzdálenosti čtyř metrů. Po průměrné době březosti 144-159 dnů samice obvykle porodí jediné mládě, a ne dvojčata jako u jiných kosmanů a tamarínů. Ve skupině se také množí několik samic, nejen dominantní opička. Další zvláštností je, že v prvních týdnech života se o mládě stará a nosí je především matka. Otec a ostatní členové skupiny se výchovy účastní až později. Mláďata jsou kojena tři měsíce, v té době si již začínají samostatně shánět potravu. Dospívají ve druhém roce života. Na rozdíl od ostatních opic Nového světa mají schopnost rodit dvakrát ročně. Půlroční porody se pravidelně vyskytují v chovech a méně již ve volné přírodě a jsou připisovány poporodní říji, která umožňuje samici zabřeznout velmi brzy. K těmto vícečetným porodům přispívá i dostupnost hub – jejich důležitého zdroje potravy.

 

Kalimika patří k tzv. drápkatým opicím, které mají přeměněné nehty na drápky. V pralese se nejčastěji pohybují ve výšce do 5 metrů. Vyskytují se na severozápadě Jižní Ameriky, konkrétně obývají houštiny a přízemní patra pralesů Bolívie, Brazílie a Peru, kde při hledání potravy často sestupují i na zem. V přírodě jsou ohroženi ztrátou přirozeného prostředí v důsledku kácení deštných lesů. V jejich potravě je v menší míře zastoupeno ovoce, květy i míza stromů a ve větší hmyz, pavouci, vejce a menší druhy obratlovců. Houby tvoří majoritní část jejich potravy, i v období sucha bývají v potravě zastoupeny až 40 %. Jsou jedinými tropickými primáty, o kterých je známo, že jsou na tomto zdroji potravy závislí. Členové skupiny vydávají syčení, trylky a dlouhé cvrlikání, aby ukázali hrozbu nebo dominanci. Předpokládaná délka života je až 18 let.

 

Jak to měla olomoucká Zoo v minulém roce s krmivem?

Roční útrata za nákup krmiva v roce 2023 činila 8 093 694 Kč, což je v porovnání s rokem 2022 o více než milion korun více. „Denní náklady tak představovaly částku 22 175 Kč. V roce 2022 se jednalo o částky 6 986 869 Kč a 18 796 Kč,“ uvádí krmivářka Mgr. Dana Smičková. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?

Čím vším se krmilo

Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

 

Velbloudi si v olomoucké Zoo dopřávají čestvoučké zelené větve.

Koho by bylo lepší šatit

Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 Kč. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 Kč za den. Gepardovi chutnalo za cca 200 Kč denně.

Největší labužníci

Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, speciální kaše, jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový, jehož krmná dávka sestává z vařeného kuřecího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.

Zdroj: Zoo Olomouc

Vložil: Markéta Vančová