Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Olomouc má nejvýkonnější elektronový mikroskop v ČR

09.10.2013
Olomouc má nejvýkonnější elektronový mikroskop v ČR

Autor: Profimedia.cz

Popisek: Olomouc

Nejvýkonnějším elektronovým mikroskopem v České republice se může pochlubit Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), jehož budova byla otevřena v areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci - Holici.

Unikátní přístroj za 55 milionů korun vědci využijí především ke studiu nanomateriálů a jejich aplikací. Informovala o tom Martina Šaradínová z oddělení komunikace UP.

Udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2010

„Vysokorozlišovací transmisní elektronový mikroskop je schopen nahlédnout do struktury materiálů až na úrovni atomů a současně přesně zmapovat jejich chemické složení. Vědcům otevře dveře například do světa dvoudimenzionálních materiálů na bázi grafenu s unikátními elektrickými, mechanickými a optickými vlastnostmi,“ uvedl generální ředitel centra Radek Zbořil.

Při studiu tohoto materiálu, spojeného s udělením Nobelovy ceny za fyziku v roce 2010 Andre Geimovi a Konstantinu Novoselovovi, pomůže mikroskop při identifikaci strukturních poruch nebo pochopení specifického uspořádání biomolekul na jeho povrchu.

Mikroskop dovolí také hlouběji prozkoumat chemickou a strukturní povahu uhlíkových kvantových teček o rozměrech několika jednotek nanometrů, které jsou díky svým fluorescenčním vlastnostem využívány například ke značení kmenových buněk.

DNA

„Podobně může mikroskop přinést zásadní informace při aplikacích magnetických nanočástic jako nosičů léčiv pro cílený transport v protinádorové terapii nebo vývoji kontrastních látek pro zobrazování magnetickou rezonancí,“ doplnil Zbořil.

Obří zvětšovací lupa bude pomocníkem také v řadě ekologických nanotechnologií, které RCPTM již úspěšně komercionalizovalo. Může napovědět mnohé například i o mechanismu odstranění toxických látek ze znečištěných podzemních či odpadních vod. Díky možnosti práce za nízkých teplot dovoluje mikroskop také monitorovat uspořádání a vzájemné vazby biomolekul (např. DNA, RNA) s nanomateriály.

Jedinečný komplex technik materiálového, chemického a optického výzkumu byl vybudován v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů díky podpoře z Evropského regionálního rozvojového fondu v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celková dotace činila 500 milionů korun. V nové budově působí přibližně stovka vědců z 11 zemí, například USA, Izraele, Německa, Itálie, Řecka nebo Singapuru. Některé laboratoře jsou zcela unikátní v evropském i světovém měřítku.

University of Cambridge

RCPTM bylo založeno v roce 2010 a v jeho řadách působí řada významných osobností současné vědy. Patří k nim mimo jiné profesor Pavel Hobza, laureát ocenění Česká hlava 2008, či profesor Radek Zbořil, který získal v roce 2011 Cenu ministra školství.

„Centrum spolupracuje a pravidelně publikuje výsledky ve spolupráci s více než třemi desítkami nejprestižnějších světových pracovišť včetně Cornell University, University of Cambridge nebo University of Tokyo,“ uvedl vědecký ředitel RCPTM Ondřej Haderka.

Nanoželezo

Pracovníci centra se podílí také na řešení mezinárodních projektů v 7. rámcovém programu EU zaměřených například na aplikace nanotechnologií v čištění podzemních vod nebo projektů směřujících k pochopení podstaty některých vysokoenergetických částic (CERN-ATLAS – výzkum podstaty hmoty na urychlovači LHC, Pierre Auger Observatory – výzkum ultravysokoenergetického kosmického záření).

Vědci z dnes již světově uznávaného pracoviště také navrhli, patentovali a úspěšně poskytli ke komerčnímu využití několik technologií. Zmínit lze například podíl na vývoji velkokapacitní výroby nanoželeza, které se dnes již běžně používá k sanacím podzemních vod kontaminovaných zejména chlorovanými uhlovodíky na desítkách lokalit v ČR i Evropě. Také Mössbauerovy spektrometry vyvinuté v RCPTM nebo celooblohové kamery vyvinuté ve spolupráci RCPTM a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pracují na desítkách lokalit po celém světě včetně JAR, Švédska, Velké Británie, Německa, Namibie, Mexika nebo USA.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace