Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z ptačí perspektivy nahlédnout do historie města: Olomouc má unikátní webovou aplikaci se starými i současnými leteckými snímky

16.12.2022
Z ptačí perspektivy nahlédnout do historie města: Olomouc má unikátní webovou aplikaci se starými i současnými leteckými snímky

Foto: Město Olomouc (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Pohled na střed Olomouce z doby, kdy vznikala první letecká mapa města.

Díky nové webové aplikaci Olomouc z výšky si teď můžete prohlédnout historické letecké snímky Olomouce z různých časových období minulosti a porovnat je se současnou podobou města. Ty nejstarší pocházejí z roku 1927. Aplikace vznikla na katedře geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Prostřednictvím dvojice leteckých snímků, pořízených v různém období, si lze udělat obrázek o tom, jak se město v průběhu desítek let změnilo. Mapový nástroj, který je dostupný na adrese olomouczvysky.upol.cz, byl vytvořen jako součást bakalářské práce pod vedením Jakuba Miřijovského a Rostislava Nétka.

„Především historické letecké snímky jsou široké veřejnosti poměrně složitě dostupné a žádná aplikace je pro město Olomouc nezobrazuje v širším časovém období. Rozhodli jsme se proto tuto zajímavou možnost, jak z ptačí perspektivy nahlédnout do historie města, uživatelům internetu nabídnout. Aplikace Olomouc z výšky zahrnuje sérii všech aktuálně známých a dostupných snímků pro oblast Olomouce, a to od nejstaršího plošného snímkování v Československu z roku 1927 až po to nejnovější v roce 2021,“ uvádí autor aplikace Vojtěch Jabůrek.

Co všechno aplikace umí

Vybrané fotografie města lze porovnat díky použité technologii Multiple View, která synchronizuje pohled na vybranou část mapy města pomocí dvou leteckých snímků z různého období. Návštěvník internetových stránek s aplikací si tak pomocí intuitivního ovládacího prvku výběru vrstev nejprve zvolí dvojici leteckých snímků z různých let, které následně může libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat. Aplikace tak umožňuje sledovat, jak se území města postupně rozšiřovalo a jaké změny se na něm odehrály. „Při porovnání nejstaršího a nejmladšího snímku, které dělí téměř sto let, lze jasně identifikovat například nynější městskou část Neředín jako samostatnou vesnici zcela mimo Olomouc,“ podotkl Vojtěch Jabůrek.

 

Letecká mapa města Olomouce z roku 1927 a 2021, foto Univerzita Palackého

Sestavení webové aplikace předcházela takřka badatelská práce, neboť bylo třeba dohledat, získat a poté fotogrammetricky a geoinformaticky zpracovat letecké snímky z několika různých zdrojů. Nejstarší letecké snímkování Olomouce pochází z roku 1927 a bylo doposud veřejnosti nepřístupné. Tyto snímky autorům aplikace poskytl Magistrát města Olomouce. Druhé nejstarší snímkování z roku 1954 bylo zpřístupněno Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA). Většina mapových vrstev (roky 1971, 1974, 1978, 1991, 1994) pochází z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Poslední série leteckých snímků od roku 2000 do 2021 již využívá moderních, veřejně dostupných mapových služeb Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Aplikace obsahuje také stručné historické informace o vzniku leteckého snímkování z roku 1927 a o územním plánování v zobrazovaném období. „I když aplikace primárně vznikla pro odborníky na fotogrammetrii a urbanismus, jistě ji ocení i badatelé a amatérští nadšenci se zájmem o historii Olomouce,“ dodal Vojtěch Jabůrek.

Jak vznikly snímky z roku 1927

V roce 1926 se vedení olomoucké radnice rozhodlo jako první v tehdejším Československu nechat nafotit město z vojenských letadel za účelem vytvoření co nejpřesnější mapy. Stalo se tak 23 let od startu prvního letadla na světě a 16 let od prvního přeletu letounu nad Olomoucí.

 

Letecké snímky z roku 1927 na dobové mapě města

Proč ke snímkování ale vůbec došlo? „V roce 1923 byl vyhotoven nový územní plán města Olomouce, který byl první v historii od převzetí města Československem. Vznik nového územního plánu byl velmi potřeba z důvodu dlouhodobého zpomalení rozšiřování města pevnostními hradbami kolem Olomouce. Navíc se v roce 1919 k Olomouci připojila řada okolních dosud samostatných obcí jako je Nová Ulice, Hodolany a další. Vznikla tak takzvaná Velká Olomouc. Nový územní plán byl v takto hektickém období extrémně nutný. Vzniklý územní plán z roku 1923 byl prudce kritizován a byla zpochybněna jeho kvalita s odůvodněním nedostatečně přesného mapování. Vedení města se tedy rozhodlo, že s touto situací bude něco dělat,” cituje web olomouczvysky.upol.cz knihu Milana Ticháka Olomouc z nadhledu, která vyšla v roce 2011.

„Městská radnice měla velmi dobré vztahy s posádkou na vojenském letišti v Neředíně (mnozí radní byli členové Masarykovy letecké ligy). Od roku 1920 na neředínském letišti sídlil II. letecký pluk, jehož někteří příslušníci patřili mezi nejlepší letecké fotografy v republice. S fotografováním z ptačí perspektivy měli velké zkušenosti, a proto se radní města rozhodli obrátit na Ministerstvo národní obrany, odbor letecký s žádostí o provedení leteckých fotografií potřebných k vyhotovení regulačního a zastavovacího plánu města, případně k účelům měřickým. Na neobvyklou žádost bylo kupodivu poměrně rychle odpovězeno, a to kladně s povolením leteckého snímkování Olomouce. Rychlá a kladná odpověď byla odůvodněna tím, že v zemích jako Francie a USA je již běžně letecké snímkování využíváno pro tvorbu regulačních plánů. Nově vytvořený fotoplán města se tak stal raritou a prvním fotoplánem v Československu. První celoplošné snímkování bylo totiž vytvořeno až v roce 1935,” pokračuje web.

Průběh snímkování

„Po schválení ministerstvem národní obrany tedy mohl přidělený letoun z II. leteckého pluku v Olomouci začít speciálním fotoaparátem pořizovat snímky města z ptačí perspektivy. Snímkování z paluby letadla nebylo pro místní letecký pluk žádnou novinkou. Už v květnu 1927 npor. pozorovatel K. Zahradník a por. pilot Al. Seidl provedli fotogrammetrické snímkování školního lesního statku Adamov pro Vysokou školu lesnickou v Brně. Snímky musely být pořizovány v určitém systému, aby z nich mohl vzniknout ucelený a správný plán města.

 

Jedna z tehdejších speciálních leteckých fotokamer

Fotilo se přibližně z výšky tisíc metrů nad zemí a snímky pokrývaly v hustém sledu celou plochu města a okolí. Jednotlivé snímky se navíc překrývají, což je nutné i vzhledem k tomu, že okraje snímků už zachycují fotografovanou část země v určitém zkreslení oproti středu fotografie, a to vlivem úhlu, odkud jsou foceny. Zajímavé také je, že fotografie mají velmi dobré rozlišení, které se bezmála vyrovná dnešním leteckým záběrům. Použita byla z 90 procent francouzská automatická komora D-III používaná v československé a francouzské armádě od roku 1923, výsledek byl po technické stránce mimořádně dobrý.

Přes všechnu náročnost, a především nevyzkoušenost nové technologie se fotografování vyplatilo. Na základě leteckých snímků vznikla přesnější mapa, podle které si město konečně v roce 1932 pořídilo nový a kvalitnější regulační a územní plán,” cituje knihu web olomouczvysky.upol.cz.

Zdroje: TZ Univerzity Palackého v Olomouci, olomouczvysky.upol.cz

Vložil: Andrea Morkusová