Unikátní objev v USA, našla se nejstarší fotografie Olomouce. Badatel googlil… Ukazuje pohled z dnešní galerie Moritz

Foto: město Olomouc

Popisek: Pohled na město Olomouc dnes

Autorem fotografie je významný fotograf druhé poloviny 19. století, Jakob Höflinger. Dlouho ale byla očím veřejnosti skrytá. Významný objev se podařil až badateli a popularizátorovi historie olomoucké bastionové pevnosti Petru Hofmanovi, který fotografii objevil v jednom americkém archivu. Fotografie pochází někdy z období let 1853 až 1855, tedy jen pár let poté, kdy se v Olomouci stal císařem osmnáctiletý František Josef. Potvrdilo se tak, že jde pravděpodobně o nejstarší známý snímek Olomouce.

Jakob Höflinger pocházel z regionu Schwarzwald. Byl výtvarně talentovaný, vyučil se jako malíř hodinových ciferníků a měl tak pokračovat v rodinné tradici. Svou profesní dráhu se ale nakonec rozhodl spojit s novým uměleckým řemeslem, fotografií. V roce 1853 se vydal nejprve do severočeského Rumburku a poté právě do Olomouce, kde v průběhu let 1853 až 1856 strávil celkem jeden a půl roku.

V posádkovém a pevnostním městě, které bylo v té době plné důstojníků a vojáků, si otevřel ateliér, v němž tvořil tehdejší módní novinku, portrétní fotografii. Jen v Olomouci si tímto atraktivním podnikáním vydělal 1600 zlatých. V roce 1856 přeložil ateliér do Lodže a Varšavy a po většinu další profesionální dráhy působil hlavně ve švýcarské Basileji.

Fotografie Jakoba Höflingera, pohled z jeho olomouckého ateliéru, a zároveň unikátní nález nejstaršího snímku Olomouce vůbec. Foto se souhlasem město Olomouc / Getty Muzeum

Co na olomoucké fotografii vlastně je

Pro svůj snímek nemusel Jakob Höflinger chodit nikam daleko. Je na něm totiž velmi pravděpodobně pohled z okna jeho ateliéru na rohu dnešních ulic 28. října a 8. května, tedy místa, kde dnes stojí Galerie Moritz. Zachycuje ulici, kterou známe i dnes, ale i Olomoučanovi dá práci poznat, že to je ona. Za téměř 170 let od jejího pořízení se toho hodně změnilo.

Ulice končí opevněním v místě dnešní křižovatky s náměstím Hrdinů a Palackého ulicí. Není zde ani velký secesní dům po levé straně, v němž po desítky let promítalo kino Edison (posléze Mír), ani budova polikliniky na pravé straně. Merkurova kašna pod okny je, ovšem částečně zakrytá dřevěnými deskami. Pod nimi pravděpodobně bylo seno nebo jiný „zemědělský“ materiál. Podle historiků takto naši předkové kašny chránili před zimou.

Autor Petr Hofman

Kde se našla

Jeden by řekl, že se taková fotografie musí logicky objevit právě v Olomouci, tedy v místě jejího pořízení. A to si také myslel historik Jiří Hanzal, který práci fotografa Jakoba Höflingera před lety mapoval a zároveň doufal, že by Höflingerovy fotografie z Rumburku a Olomouce pomohly přiblížit jeho rané fotografické období. Zajímavý dobový článek o Jakobu Höflingerovi a jeho cestě za fotografickým ateliérem z pera samotného Jiřího Hanzala si můžete přečíst ZDE (str. 502 až 503).

Díky badateli Petru Hofmanovi teď už víme, že se přinejmenším jeden originál Höflingerových olomouckých fotografií skutečně dochoval, ovšem nikoliv v Olomouci, ale až za oceánem ve sbírce amerického muzea. „Velmi často pátrám v digitálních archivech a sbírkách světových knihoven. Tu na mě vyskočí Oxford, tu na mě vyskočí Harvard. Musím říci, že nejčastější archiválie, která se opakovala napříč celým světem, byla rytina Lafayetta ve vězení v Olomouci. Problém s vyhledáváním je ten, že jednak soupeříte s Googlem, který má své limity a vy z něj potřebujete dostat ještě více, a také, že při vyhledávání klíčových slov či ve fulltextu musíte brát v potaz několik variant názvů města – Olomouc, Olmütz, Olmutz, Olmuetz, Olomoucensis, Olm a to vše s kombinacemi ještě s malými a velkými písmeny,” líčí své pátrání Hofman.

Jakob Höflinger fotil převážně portréty. Foto se souhlasem město Olomouc / Getty Muzeum

„Čistě náhodou jsem zavítal také do archivu Institutu Getty ve Spojených státech.  Neočekával jsem ale, že by zde byla důležitá archiválie pro město. Díky předchozím skutečnostem jsem začal s vyhledáváním slova Olmütz. Nebyla nalezena žádná shoda, tak jen pro pořádek jsem zadal ještě slovo Olomouc. Najednou na mě vyskočilo přes dvě stě portrétových fotografií. Podle vzhledu vyfotografovaných osob se jednalo určitě o 19. století.

A v nepřeberném počtu fotografií na mě potom vyskočila fotografie kašny. A v tu chvíli, dovolím si říci neskromně, jsem věděl, že jsem objevil fotografii, která není téměř 170 let v Olomouci známa. Mám dost prohlédnutý okresní archiv v Olomouci a věděl jsem, že tato fotografie zde není a nepamatuji si, že by se někdy objevila ve veřejném článku. Uvedený datový rozptyl jasně ukazoval též na nejstarší fotografii města: 1853–1855. Autorem fotografie je Jakob Höflinger. V sérii se též nacházely dvě nejstarší fotografie města Rumburk, kde zmíněný fotograf působil a jeho vídeňská anabáze,” pokračuje Hofman. Vy se na kolekci fotografií, kterou Hofman objevil můžete podívat ZDE.

Spolupráce s odborníky

„Když jsem fotografii objevil, začal jsem vyhledávat další informace a zainteresoval jsem do toho mnoho dalších důležitých osob, kapacit ve svých oborech – prof. Jiří Fiala z UPOL, prof. Dušan Štulík z Getty, Dr. Jiří Hanzal ze Švýcarského archivu, Mgr. Hana Jakubková z VMO, Dr. Schutzová z Basilejské Univerzity či Ing. Schreitter z muzea v Rumburku. Velmi rád bych poděkoval za jejich ochotu a pomoc. S některými stále řeším další dílčí podrobnosti.

Náladový snímek Jakoba Höflingera. Foto se souhlasem město Olomouc / Getty Muzeum

Největší dík ale patří panu prof. Fialovi, který se ujal mého objevu a celý proces garantoval. A paní Jakubkové, která mě upozornila na inzerát v novinách, v němž atelier Höflinger a Dilger prodává v únoru roku 1856 svůj aparát. Já jsem později našel stejný otisknutý jen několik dní po tom prvním,” doplňuje Hofman.

Tajemná cesta fotografií do Ameriky

A jak se vlastně fotografie do amerického muzejního archivu dostaly? Kdo ví… Oddělení fotografie z The J. Paul Getty Museum v americkém L.A. nám napsalo: „Vlastníme dvě alba fotografií od Jakoba Höflingera. Jedno obsahuje 139 fotografií a druhé 110. Obě alba byla zakoupena v roce 1984 od Bruna Bischofbergera z Curychu. Bohužel o nich ale nic dalšího nevíme a ani netušíme, kde je Bischofberger získal.” Na rozluštění této záhady si tedy budeme muset ještě počkat.

Zdroje: město Olomouc, J. Paul Getty Museum

Vložil: Andrea Morkusová