Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Olomouc nadělila kapličce sv. Jana Nepomuckého ke dvoustým narozeninám novou střechu od pokrývače, kde se řemeslo dědí již 150 let

29.12.2021
Olomouc nadělila kapličce sv. Jana Nepomuckého ke dvoustým narozeninám novou střechu od pokrývače, kde se řemeslo dědí již 150 let

Foto: Se svolením město Olomouc (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Nově opravená střecha kapličky v Hejčíně.

V roce 1821 uprostřed Mrštíkova náměstí v Hejčíně vyrostla okouzlující kaple svatého Jana Nepomuckého i se zvonicí, letos tak oslavila dvousté výročí. Od té doby uteklo mnoho vody a na střeše kapličky to bylo znát. Kaple se totiž nachází v chráněné historické části města, takže Olomouc nemohla střechu rekonstruovat běžnou krytinou. A tak Olomouc povolala mistra nad mistry, aby se pustil do oprav historickými postupy.

Kaple se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace, proto bylo třeba opravu provést velmi profesionálně a citlivě k samotné památce. Prováděl ji držitel ocenění Nositel tradice lidových řemesel za obor pokrývačství tradičními krytinami Jaroslav Lakomý starší se svým synem. V jejich rodině se řemeslo dědí z otce na syna už neuvěřitelných 150 let.

 

Podle této archivní fotografie byla střecha kaple opravena.

„Práce s břidlicí klade vysoké nároky na kvalifikaci zhotovitele a většina pokrývačských firem se tomuto materiálu vyhýbá. Toto, a navíc špatná situace ve stavebnictví v posledních dvou letech nám bohužel zkomplikovalo zadávání zakázky, kterou se nám podařilo vysoutěžit až napotřetí a práce byly zahájeny teprve v listopadu. Velký dík také patří komisi městské části, která na realizaci zakázky přispěla ze svého rozpočtu na estetizaci veřejného prostranství,“ popisuje náměstek primátora města Olomouce Matouš Pelikán. Oprava střechy kapličky stála 410 tisíc korun bez DPH, z nichž 100 tisíc korun přispěla komise městské části.

 

Jaroslav Lakomý (na snímku níže, foto NPÚ) v 2017 převzal z rukou náměstkyně ministra kultury Anny Matouškové ocenění Nositel tradice lidových řemesel za obor své profesní činnosti, kterým je pokrývačství tradičními krytinami. Stalo se tak u příležitosti Národního zahájení Dnů evropského dědictví ve východočeské Chrudimi.

S oceněním byla spojena finanční odměna ve výši 50 000 Kč, kterou se však Jaroslav Lakomý rozhodl, v přímém rozporu se svým příjmením, v plné výši věnovat na dobročinné účely; konkrétně Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc na léčbu onkologicky nemocných dětí.

 

Hledání pokladů v historii kaple

Podobně, jako najít pokrývače, bylo ovšem obtížné najít i informace o kapličce. Jako kdyby historie chtěla všechny údaje ukrýt a neprozradit. Nic a nikde k nalezení, a kapli bylo potřeba uctít i tím, že se o ní zjistí první poslední. Aleš Vánský, patriot a majitel webu Hejčín.cz, hledal jak v Zemském archivu, tak i ve Státním archivu v Olomouci, ale nenašel vůbec nic. Ani poznámku tužkou na okraji kroniky nebo nějakého archivního spisu. V ruce držel jen pečeť, která se našla v oltáři kaple. Jenže ta mu mnoho informací neposkytla, naopak, stala se vodítkem k dalším záhadám, které musely vyřešit hlavy učené.

 

Takhle to sluší nově opravené kapli.

A tak se obrátil na archiv farnosti Klášterního Hradiska, kde doufal ve větší nálož informací. A dočkal se. Zpracovala mu je profesorka historie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. A byla důkladná. Velmi důkladná. Dovolíme si z pečlivé práce magistry Oppeltové citovat, protože je, přiznejme si to, fascinující.

 

Vlastníkem pečeti nalezené v oltáři je Ferdinand Maria Chotek hrabě z Chotkova a Vojína  (narozenému 8. září 1781 ve Vídni), který byl jmenován pomocným biskupem olomouckým 14. dubna 1817 a vysvěcen 1. června téhož roku. Byl biskupem koadjutorem (již dopředu určeným nástupcem Rudolfa Jana kardinála Habsbursko-lotrinského a po jeho smrti 23. července 1831 se stal jeho nástupcem. Jako olomoucký kníže – arcibiskup byl slavnostně intronizován 24. února 1832 a zemřel 5. září 1836.

Pečeť nepochybně chránila ostatky svatých, které se umisťovaly do kamenné desky cca 30 x 30 cm, široké cca 5 m opatřené dřevěným rámečkem pro ochranu kamene. Takové části oltáře se říkalo oltářní kámen.  Uprostřed pak byl vysekán prostor pro ostatky mučedníků, které byly do něj vloženy, zapečetěny, zakryty dalším kamenem a opatřeny také potvrzením o pravosti.

Od baroka je tento původně raně křesťanský fenomén (tj. sloužit mši na hrobech mučedníků) transformován: Původní středověké kamenné oltáře, kam byly vkládány ostatky mučedníků i s listinami, byly nahrazeny oltáři nepevnými či dřevěnými, do nichž se běžně vkládal tento oltářní kámen, spojující potřebu sloužit mši na něčem pevném a spojeném s ostatky mučedníků.

 

Konec dobrý, všechno dobré

A tak kaple svatého Jana Nepomuckého má nejen svou novou střechu, ale i svou znovuobjevenou historii, po které bychom se měli pídit všichni. A to nejen po historii Hejčína, ale historii místa, kde žijeme. Ať už je to kdekoliv. Za jedno nebo dvě století bude sedět náš daleký potomek, ať už krví, nebo místem žití, na naší židli a řekne si – co se tady asi kdysi dělo? A pak mu v jeho pátrání vyvstaneme my. Historii bychom si měli hýčkat. Vědět, z čeho a koho jsme vyrostli. A kam tedy míříme.

Vložil: Kamil Fára