I Dušičky se prodraží. Pěstování chryzantém se přestěhovalo z Nizozemí do Afriky. Město Šternberk kvůli tomu ale svoji tradici neporuší
29.10.2021
Foto: Pixabay (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: České hroby se na Dušičky zdobí, oproti jiným národům jsme ale poměrně střízliví... Ilustrační foto
Ekonom Lukáš Kovanda zkonstatoval, že plynová krize se promítne i do tak skromného svátku, jako jsou Dušičky. Proč? Mnozí pěstitelé totiž zavřeli kvůli cenám plynu své skleníky a nabídka chryzantém tak citelně poklesne. Což povede samozřejmě k jejich prodražení. A i když zažíváme i krizi pohonných hmot, město Šternberk nechce slevit ze své tradice, kdy od 30. do 31. října vždy sváží pozůstalé na hřbitov ke vzpomínkám na své blízké městskou dopravou zdarma. Tradici si obyvatelé Šternberku užijí i letos.
„Evropská plynová krize nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v ´květinové velmoci´ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků. Energie jsou totiž tak drahé, že by se mnohým evropským pěstitelům pěstování a následný prodej květin nevyplácel. Mají totiž své konkurenty například v afrických zemích Keni či Etiopii. A ti jsou schopni dopravit do Evropy květiny dnes již za konkurenční ceny. I tak jsou tyto ceny vyšší, než jaké by si účtovali evropští pěstitelé, pokud by žádná plynová krize neudeřila,“ píše ekonom Lukáš Kovanda.
Oblíbená dušičková květina je stále chryzantéma
Na vině je tedy nedostatek zemního plynu. Jen za chryzantémy utratí Češi ročně 210 milionů korun. Z 80 % se o dovoz staralo právě Nizozemí. Ale nejen o chryzantémy. Pro zajímavost, do republiky se každoročně dovezou řezané květiny za 4 miliardy korun. Nizozemí si z tohoto podílu urvalo průměrně 1,8 miliardy. „Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě na přelomu října a listopadu, v ´dušičkovém´ období. Letos však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezují. K vytápění skleníků totiž často používají plyn, jehož velkoobchodní cena v EU roste na historické rekordy,“ uvádí Kovanda.
Otevírací doba hřbitova prodloužena
Město Šternberk nabízí na dušičky svezení se městskou hromadnou dopravou na hřbitov zdarma.
A pozor, otvírací doba hřbitova je na dušičky změněna. Obvykle se ‘úřaduje‘ na hřbitově v říjnu do 18:00 hodin, na dušičky jsou brány hřbitova otevřené až do 20:00 hodiny večerní, to znamená v sobotu, v neděli, v pondělí a v úterý. Hřbitov ve Šternberku je přístupný pro veřejnost denně od 7:00 hodin.
Zavírací doba hřbitova je v jednotlivých měsících stanovena takto:
- do 17.00 hod. v měsících leden, únor, listopad a prosinec
- do 18.00 hod. v měsících březen a říjen
- do 19.00 hod. v měsících duben, květen a září
- do 20.00 hod. v měsících červen, červenec a srpen
|
Proč chryzantémy?
Chryzantémy se možná nezaslouženě staly symbolem smutečních květin. Právě chryzantémy se nejčastěji objevovaly na hrobech. Jenže proč? „Můžeme se opírat jen o květomluvu, kde je chryzantéma označována za symbol věčnosti,“ myslí si na webu Flora.cz. Ale možná je důvod praktičtější. „Nejvíce pravděpodobný důvod ale bude, že chryzantéma je praktickou květinou s ´tuhým kořínkem´ a odolá i chladnějšímu počasí. Naštěstí předsudky vůči chryzantémě mizí a na hrobech dostávají prostor i jiné květiny,“ uvedl web.
Hřbitov ve Šternberku na Olomoucku. Foto město Šternberk
A ano, na českých hřbitovech to v období dušiček mnohdy začíná vypadat, že někdo pořádá celorepublikovou soutěž o nejkrásněji a nejhonosněji vyzdobený hrob. A tam už chryzantémy nedělají tolik parády. A tak se čím dál častěji objevují macešky, astry, vřes. Ale také různě aranžované smuteční ozdoby s šiškami, jehličím v kombinaci s drobnými květy levandule nebo třeba karafiátu. Prostě jako v pokojíčku a s láskou k zesnulému bližnímu.
Historie Dušiček
Oslava Dušiček se odvíjí od svátku Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí. Na ochranu před zlými duchy se lidé převlékali do hadrů a malovali si obličeje. Svátku Samhain je svou podstatou a znaky nejvíce podobný Halloween slavený večer 31. října. Historickým předchůdcem křesťanských dušiček byly u pohanských Slovanů ritualizované oslavy či hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků.
S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, se předpokládá, že svátek Samhain byl slaven i na území ČR.
Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji. Amen.
Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 opat z Cluny, sv. Odilo, který se snažil pokřesťanštit pohanskou tradici. Z Cluny se slavení rozšířilo po všech benediktinských klášterech. V Římě se památka 2. listopadu začala slavit ve 13. století. V 15. století v Aragonii začali v tento den dominikánští kněží slavit tři mše; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 dovolil Benedikt XV. sloužit tři mše všem kněžím (jednu na úmysl papeže, jednu za duše v očistci, jednu za jiný úmysl). V této době se na Dušičky pořádaly průvody na hřbitovy, zdobily se hroby atd.
|
A máme tu také pověry
Podle staré české pověry v předvečer Dušiček vystupují duše z očistce, aby si na jeden den odpočinuly od útrap. Rodina v očistci trpících hříšníků měla naplnit lampu na olej máslem, aby si duše mohla namazat popáleniny. Sami příbuzní se museli napít studeného mléka, případně se jím postříkat, aby se duše ochladily. V jižních Čechách se o Dušičkách chodilo na koledu. A to ještě na počátku 20. století. U této příležitosti se peklo pečivo ve tvaru kostí, které se koledníkům rozdávalo. Zbylé pečivo se pak dávalo chudině žebrající před kostelem.
Vložil: Kamil Fára