Žádám, aby byla ČR přejmenovaná na ´Středoevropská saharská holina plná hýkalů´. Komentář Štěpána Chába
komentář
20.04.2018
Foto: Facebook
Popisek: A příště na houby jedině na velbloudovi
Hnutí DUHA už od převratu důrazně upozorňuje na to, že monokultura smrků našich lesů je ničivá pro celou přírodu. A že se musí přistoupit na systémovou změnu. Nevysazovat jen smrky, ale i další dřeviny. Ne nadarmo se na základních školách učíme, že žijeme v pásmu se smíšenými lesy. Soudruzi za bolševika nechápali, co znamená slovo smíšený. Porevoluční soudruzi v tom zdatně pokračují a nechápou zdárně dál, ač průšvih je čím dál více citelný.
No, možná se budeme moci do budoucna zabývat tím, že bychom mohli přejmenovat naši republiku na „Středoevropská saharská holina plná hýkalů, kteří plánují v horizontu tisíciletí (však nejsme žádná ořezávátka, že jo)“. Epický název, na mapách se bude vyjímat. Obzvláště ta závorka, to nemá nikdo. A co, měli jsme slovenskou pomlčku, budeme mít i ryze českou závorku. My to zvládneme, my to dáme, my na to máme.
Volání o pomoc z Moravského Berouna
Dostalo se k nám volání o pomoc z Moravského Berouna. Po řádění kůrovce, loňských i letošních vichřic a dlouhodobě pak soudruhů z politiky je nutno do června v oblasti vysázet tři miliony sazenic. V současné době na tom dělá 5 lidí (slovy PĚT lidí). Denně vysazují, denně zvládnou cirka 2000 stromů. S ohledem na to, kolik stromků je potřeba zasadit, to není mnoho. Jakožto větry ošlehaný redaktor, který za svůj život zvládl všelicos, musím zkonstatovat, že vysázet za den 400 stromů je nadlidský výkon. Mně se to povedlo jednou. Pak jsem nemohl na záda. Ale jde o zvyk. Další várka už šla lépe.
A tak se hledají dobrovolníci. Nu, dobrovolníci. Hledají se ochotní lidé, kteří si místo kratochvilného víkendového nakupování v supermarketech zajedou do Moravského Berouna a dají si do těla. Odměna za jeden vysazený stromeček 2 Kč. Na ruku. No, neberte to. Jde si domluvit i hodinka sázení. Jde si domluvit i sázení přes týden. Prostě kdykoliv. ZDE naleznete možnost, jak odpovědné kontaktovat. A tak mě tak napadá – nebylo by od věci udělat si ze sázení stromků třeba moderní teambuilding ve firmě. Místo teambuildingového čupatění v místnosti a planého plácání o potenciálu (který je stejně většinou jen snahou o to, aby vám dal šéf pokoj, větší odměny, případně pak delší dovolenou) se mohou lidé ve firmě dostat na vzduch a dělat také něco užitečného. Výdělek pak mohou dát na sirotky. To bude pro firmu marketing jako víno. Zákazníci pofičí k firmě jako nadopovaní.
Je problém jen na Olomoucku?
Není. V katastrofálním stavu jsou lesy prakticky po celé republice. Tam, kde převažují smrkové monokultury. Což je vlastně všude. Nejvíce na to ale mohou doplatit v blízké budoucnosti Jihočeský kraj a Vysočina, informoval ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR ing. Tomáš Pospíšil. Ten také pravil, že o systémové změně se musí začít jednat na vládě. No, potěš Pánbu, jako kdyby nevěděl, že se o tom „jedná“ už od revoluce. Ono to skoro vypadá, že kdyby se všechno vyjednávalo u vlády, tak třeba s rodným listem se musí začít vyřizovat u vlády rovnou list i úmrtní. Protože vláda to dřív než za jeden lidský život nezvládne (za jeden hodně dlouhý lidský život, troufám tak 473 let by tomu člověku při odchodu do truhly muselo být).
Pan ředitel Pospíšil se ve svém projevu na tiskové konferenci ve Vítkově pokusil vše hodit na tu naši nešťastnou komunistickou minulost. Nic proti, soudruh to vedl všelijak, jen ne dobře. Ale jak upozorňuje hnutí DUHA, tak i přes bujaré odsudky doby minulé se na naprosto nevhodných oblastech vysazuje stále smrk. A to až 75 % vysazených stromků. Což je rozhodně lepší než 76 %. Ale vysvětlujte to velbloudovi, který se nám tu bude za pár let producírovat po té naší Sahaře, kde umíme tak krásně plánovat, projektovat, narvat do plánů, projektů a řečí okolo nich nekonečné množství peněz, ale když dojde na krumpáč a možnost udělat díru, najednou se hledají důvody, proč by to mohlo jít lépe, jinak… a najede se na další plánování.
Jak pracuje vláda?
Představte si, že lékař bude jednat jako vláda. Přiběhnete k němu, řka – hryzla mě zmije jako stehno, udělejte s tím něco, prosím. A lékař? Ano, hryznutí zmije jako stehno je problém, který si žádá okamžitou reakci, sedněte si do čekárny, vypište 1872 formulářů, nechte se u toho bičovat úředními lejstry, uhraďte poplatky, úroky z poplatků, paušální daň z toho, že nám opotřebováváte čekárnu a pak se ozvěte za čtyři roky, do té doby o pohryzání zmijí budeme jednat. A za čtyři roky už vám otvírá jiný doktor, vece na vaši opuchlou pohryzanou nohu – fuj, co to je, jděte s tím pryč, jste nechutnej, abyste věděl. Když poukážete na 1872 vyplněných formulářů, předloží před vás totožných 1872 formulářů, které budete muset vypsat znovu, protože lékař změnil doložku číslo 87a. V uplynulých čtyřech letech pak lékař do lidu burácel rozkacená provolání o tom, že zmije nehryžou. A jestli hryžou, tak za to může někdo jiný. A řešení se zmijemi je prostě v jednání. A když budete hodně urputní, řekne lékař, že jste se vlastně pohryzali sami a ztrestá vás. A tak nějak pracuje vláda. Hnutí DUHA o tom musí vědět své, vždyť zcela logickou a rozumnou systémovou změnu vyžadují už 30 let.
Vložil: Štěpán Cháb