Olomoucký archivní web se rozrostl o další zajímavost, spojenou s historií města. Na dvoře vojenské věznice byl v roce 1927 popraven vrah, který během loupeží neváhal vraždit hlídače vykrádaných objektů a střílet po četnících
20.10.2016
Foto: soukromá sbírka
Popisek: Ladislav Lecián byl obviněn z deseti vražd „zčásti dokonaných“ a „zčásti nedokonaných“, jakož i z devadesáti čtyř trestných činů včetně čtyř vojenských dezercí
Jedinečný archivní web města Olomouce se rozrostl o další zajímavost, spojenou s historií města. Dne 6. října 1927 oběsil pražský popravčí Leopold Wohlschläger na dvoře vojenské věznice v Olomouci pověstného lupiče a vraha Martina Leciána. Jeho tělo bylo pohřbeno na neoznačeném místě vojenského hřbitova v Olomouci-Černovíře.
Martin Lecián, narozený 31. října 1900, vskutku „rostl pro šibenici“. Jeho otec se o svých šest dětí nestaral, matka zemřela v ústavu pro choromyslné, a tak Martin Lecián čile kradl, než se ocitl v polepšovně. V roce 1922 byl odveden bez ohledu na nedostatečný vzrůst (160 cm), během vojenské služby byl pětkrát trestán a čtyřikrát dezertoval. Během čtvrté dezerce byl v září 1926 v Přerově zatčen a s ohledem na svou těžkou chorobu – otevřenou tuberkulózu hrtanu – byl umístěn ve vězeňském oddělení vojenské nemocnice na Hradisku u Olomouce. Jenže počátkem prosince téhož roku odtud uprchl se dvěma spoluvězni, Janem Deutschem a Janem Szekelym. Lecián a Szekely nato vykradli obchod se zbraněmi v Hranicích a náležitě ozbrojeni uskutečnili řadu loupeží na Moravě. Lecián neváhal vraždit hlídače vykrádaných objektů a střílet po četnících, přičemž dva z nich zastřelil.

Amatérský snímek popravy Martina Leciána 6. října 1927 v olomoucké vojenské věznici
Dne 24. dubna 1927 zatkli Martina Leciána a jeho komplice Emanuela Dedka v Novém Bohumíně policejní agenti Petr Halíř a Alois Kaluža. Po čtyřměsíčním vyšetřování začal 29. srpna 1927 u vojenského divizního soudu v Olomouci Leciánův šestidenní proces, protože dosud nesplnil povinost vojenské prezenční služby. Byl obviněn z deseti vražd „zčásti dokonaných“ a „zčásti nedokonaných“, jakož i z devadesáti čtyř trestných činů včetně čtyř vojenských dezercí, a 3. září byl odsouzen k trestu smrti provazem.

Leciánův spoluvězeň Ladislav Kašpařík
Prezident Tomáš G. Masaryk nicméně hodlal udělit Leciánovi milost (respektive překvalifikovat trest smrti na doživotní žalář) s ohledem na jeho těžkou tuberkulózu hrtanu. Než ale bylo udělení milosti vyřízeno, Lecián v noci z 25. na 26. září unikl ze své cely na chodbu věznice, přičemž umožnil únik dezertéru Ladislavu Kašpaříkovi. Oba poté spoutali a odzbrojili strážného Jana Tomicu, jeho puškou Lecián zastřelil strážného Ferencze Kisse a Kissovy zbraně se zmocnil Kašpařík. Zatímco se ostatní strážní zabarikádovali na strážnici, hlukem výstřelu zburcovaná vojenská hotovost uzavřela chodbu mříží. Po krátké přestřelce se Lecián a Kašpařík vojenské hotovosti vzdali. Prezident Masaryk nato Leciánovu žádost o milost 3. října 1927 zamítl. Dne 6. října 1927 v šest hodin ráno byl Martin Lecián oběšen katem Leopoldem Wohlschlägerem a jeho třemi pomocníky na dvoře olomoucké vojenské věznice, načež bylo jeho tělo po provedené pitvě pohřbeno na neoznačeném místě vojenského hřbitova v Olomouci-Černovíře.
Zajímavosti z olomoucké historie najdete na https://archivy.olomouc.eu/uvod
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL