Utajená zákoutí a detaily fungování středověkého kláštera prozrazuje detailní model mladých řezbářů z Tovačova. K unikátu, který je k vidění ve Šterberku, ještě přibude chmelnice a pivovar

Foto: sternberk.eu

Popisek: Instalace modelu kláštera

Atraktivní model typického středověkého kláštera včetně vybavení jednotlivých místností a figurek mnichů je k vidění v bývalém augustiniánském klášteře ve Šternberku. Model, který vytvořili studenti řezbářské školy v Tovačově, je dlouhý zhruba tři a široký dva metry. Postupně k němu přibude i model klášterního pivovaru a chmelnice.

Hlavním posláním modelu ve Šternberku je ukázat, jak kláštery v minulosti fungovaly, jaká byla jejich náplň a účel. Model je nasvícen, aby mohli návštěvníci nahlédnout do všech jeho zákoutí. Zespodu modelu jsou viditelné krypty, což je zajímavé zejména pro děti. Model byl pořízen jako součást projektu Historické souvislosti a my, který podporuje Olomoucký kraj i město Šternberk. Na zakázku šternberského Handkeho spolku ho vyrobili studenti Střední řezbářské školy v Tovačově.

Současná podoba někdejšího kláštera v těsné blízkostí šternberského hradu, která je s farním kostelem nejvýznamnější barokní památkou města, pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Budova proboštství, dnešní fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna zřejmě v letech 1718 až 1723. Jeho nástupce Patricius Jan Meixner nechal v klášterní zahradě vyzbudovat barokní letohrádek, který byl později zbořen a zahrada byla přeměněna ve vznosný park.

Vlastní stavba konventu podle projektu Antonia Beduzziho byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka, malíř Jan Kryštof Handke a sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 až 1783.

Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl stavitel Václav Thalherr. Na jeho výzdobě se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal. Fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a autory obrazů, zdobících boční oltáře, jsou Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL