Až budou vaše děti ve škole psát, že sveřepí šakali zavile vyli, bude to pravda. Alespoň tedy na Olomoucku

Foto: Artemy Voikhansky

Popisek: Šakali k nám přišli z Balkánu a podle odborníků jich je v České republice víc. Jen se o nich neví.

Vypadá jako liška, ale není to liška. Tak by mohla začínat hádanka, kterou nyní luští myslivci na Šternbersku. V tamních lesích a na polích se totiž objevil párek šakalů. A rozeznat je mají občas problém i odborníci. Těchto se šelem po Moravě pohybuje několik. Stálá populace se sice prozatím na našem území nevysktytuje, její založení je ale podle odborníků jen otázkou času.

Tyto psovité šelmy totiž byly pozorovány i na Olomoucku. Zatím sice jen migrující kusy, podle odborníků však nepotrvá dlouho a na území České republiky bude stálá populace. „Zmátl mě ten hlas, protože liška štěká, a tohle bylo štěkání s vytím dohromady," popisoval čtenář, který o svém zážitku napsal Olomouckému deníku.
Šakala obecného zahlédl jako první na území Olomoucka již loni v srpnu Miroslav Kluka, když jel po silnici nedaleko Těšíkova a šakalí pár mu přeběhl přes cestu. „Viděl jsem je na vzdálenost 50 metrů. Pod Těšíkovem. Přecházeli cestu, vedoucí od Lipiny. Bylo to k večeru, ale tehdy byla výborná viditelnost. Rozhodně to byli šakali. Jsou rozpoznatelní od lišek, našlapují trochu jinak. Bohužel jsem je nevyfotil," popisoval pracovník odboru životního prostředí šternberského městského úřadu, který má na starosti lesy a myslivost.

Podle Jiřího Zbořila, předsedy ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty, je výskyt šakala na území České republiky stále častější, zatím se ale podle něj o stálé populaci nedá hovořit. „Migrace probíhá, tu a tam se jedinci vyskytnou. V nebližších letech však můžeme očekávat trvalou populaci. Rozšiřují svůj areál a tady mají velmi dobré podmínky," konstatoval Zbořil.

Jde o šelmu s noční aktivitou, která žije v páru a samice rodí velký počet mláďat – až osm. Hlavním zdrojem jejich potravy jsou drobní hlodavci, rádi si ale zpestří jídelníček slepicí. Nebezpečí jim hrozí pouze od člověka. Šakal je velmi plachý, takže spatřit holze velmi těžko. „Jedině pomocí fotopastí. Populace je však zatím tak malá, že šance jej zahlédnout je skutečně nízká," dodal Zbořil.

 Podle Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byl šakal omylem uloven v roce 2014 na Novojičínsku, když si střelec šelmu spletl s jiným zvířetem. „Z Olomoucka máme hodnověrné pozorování dvou zvířat z loňského roku na Šternbersku," potvrdil výskyt šakala na Těšíkovsku a dodal: „Pokud by jej někdo viděl, nebo jeho stopu, byli bychom rádi, pokud by nám údaje poskytl."

Čím se šakal liší od lišky

Šakal připomíná spíše vlka než lišku. Postavu má zřetelně kratší, končetiny naopak v porovnání s liškou delší. Stejně tak tvarem hlavy zepředu připomíná spíš vlka než lišku. Zásadním rozlišovacím znakem je délka oháňky, která je u šakala výrazně kratší vzhledem k tělu. Odlišné je zbarvení hřbetu, na němž má tmavý pruh.

Spolehlivým rozlišovacím znakem jsou srostlá bříška dvou středních prstů na končetinách, která jsou
u lišky (vpravo) oddělena
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/vyskyt-sakala-je-stale-castejsi-byl-viden-i-na-olomoucku-20160118-su94.html

Spolehlivým rozlišovacím znakem jsou srostlá bříška dvou středních prstů na končetinách – u lišky jsou odděleny. Na Olomoucku sice prozatím žádné jeho stopy objeveny nebyly, jenže loni koncem léta bylo takové sucho, že půda praskala, takže najít specifické otisky psích tlap bylo nemožné.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL