Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Konečně nastala migrace! radoval se vysokoškolský učitel při debatě. Rektor univerzity přidal věty, které odpůrci uprchlíků neuslyší rádi

22.10.2015
Konečně nastala migrace! radoval se vysokoškolský učitel při debatě. Rektor univerzity přidal věty, které odpůrci uprchlíků neuslyší rádi

Autor: David Daniel.

Popisek: Jaroslav Milller, Daniel Topinka, Jiří Musil.

V olomouckém Muzeu umění se za účasti rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera debatovalo o migraci. Kromě něj se v panelu diskuze nazvané Migrace – co bude dál? sešli kulturní antropolog Daniel Topinka, Jiří Musil, vedoucí územního odboru Policie ČR Olomouc, Tereza Malochová, která působila v neziskové organizaci SOZE a olomoucký zahraniční student Yacup Kilic.

Podle rektora Jaroslava Millera má problematika migrace tři dimenze – jednak je to problém migrace jako takové, jednak jde o to, jak se máme chovat k běžencům, a třetí, co migrace dělá s českou společností. Miller uvedl, že pokud vynecháme etiku a srdce, je jedním z hledisek bezpečnost, zároveň ale migrace může znamenat výzvu a možná i pozitivní ekonomický a demografický potenciál.

„Debata by se podle mne mohla odehrávat na této pragmatické rovině. Evropa čelí bezprecedentní migrační vlně, která se v budoucnosti může ještě zvětšit, a to bude pro Evropu znamenat vyšší náklady. Na druhou stranu Evropa stárne a vymírá, sám jsem tzv. Husákovo dítě, ročník 1971. Tehdy se rodilo sto tisíc dětí ročně, ale až půjdu do důchodu, budou nás živit ti, co se narodili v 90. letech, tedy nejslabší ročníky. Tento problém nás prostě dostihne. Jedinou útěchou je to, že ta past sklapne za patnáct dvacet let,“ řekl Jaroslav Miller, podle nějž lze problém migrace pojímat z mnoha stran a nedívat se jen na sociální náklady. „V České republice ale postrádám racionální debatu na toto téma, a to od vlády až po Facebook,“ konstatoval rektor olomoucké univerzity.

Antropolog Topinka: Chce se mi říct: Konečně!

Daniel Topinka se stejně jako rektor Miller generačně přihlásil k Husákovým dětem a k tématu imigrace pak řekl: „Chce se mi říct: Konečně! Já totiž deset let studentům vysvětluji, že migrace je velké téma a že se divím, že je česká populace jako takové nepřijímá. Ale dnes tady najednou sedí lidé, které téma zajímá a chtějí o něm diskutovat. Z toho mám radost. Na druhou stranu nemám radost z toho, jak ta debata probíhá. Příliš rychle jsme do tohoto tématu sklouzli politickou optikou. Mě jako sociologa a antropologa zajímá, jaké je to téma. Pro mě migrace znamená práci, a to práci zábavnou.“

Plukovník Jiří Musil řekl, že je mu líto, že se po pětadvaceti letech v Evropě opět budují zdi a ploty, aby byla zajištěna bezpečnost. Bezpečnostní prvky podle něj měly být uplatněny mnohem dříve a jinde než na maďarsko-srbské nebo maďarsko-chorvatské hranici. „Mrzí mě, že stavíme kvůli bezpečnosti ploty, nicméně dnes nehodnotím, zda je to dobře nebo ne, to ukáže čas,“ řekl Jiří Musil. Tereza Malochová uvedla, že vychází ze zkušeností pracovnice organizace věnující se uprchlíkům a z každodenního kontaktu s nimi, migrace podle ní byla, je a bude a sama ji vnímá jako přirozený proces, v české společnosti je ale velký strach a vyvolává to mnoho otázek.

Univerzita chce chránit cizince

Yacup Kilic debatu převedl na aktuální téma napadání cizinců z rasových důvodů, k němuž nedávno v Olomouci došlo. Řekl, že sám zažil slovní i fyzické napadení kvůli barvě kůže a že se takové případy stávají stále častěji. Rektor Miller pak konstatoval, že je to pro univerzitu momentálně největší hrozba. „Česká věda závisí na zahraničních vědcích a na zahraničních studentech, bez nich bychom vědecky spadli o několik pater níž a naše medicína by se bez nich neobešla vůbec.

Proto mě trápí, že zahraniční studenti jsou v Olomouci vystaveni takovým útokům, nikdy jsem si nemyslel, že budu stát před něčím takovým. Budeme jednat s městskou policií o tom, zda by bylo možné otevřít její pobočku na neředínských kolejích, kde je největší počet zahraničních studentů. Pokud to možné nebude, budeme uvažovat o zřízení ostrahy,“ řekl k problému napadání studentů Jaroslav Miller.

Obavy jsou přirozenou reakcí společnosti

Debata pak směřovala k obecnému tématu nálad ve společnosti. Daniel Topinka uvedl, že není potřeba velkých výzkumů, stačí, když otevře noviny a pozná, jaká atmosféra je. „Čísla ukazují, že migrace se dostala jako téma do centra pozornosti a spolupůsobí v tom více faktorů,“ řekl sociální antropolog Topinka, podle nějž je paradoxní, že před deseti lety se besed o migraci účastnilo jen několik lidí a nikoho téma nezajímalo, a přitom tehdy byl počet migrantů patnáctkrát větší než dnes.

„Společnost si hledá téma, politika si hledá témata a lidé začínají zjišťovat, že žijeme v globalizovaném světě. Když u nás migrantů přibývalo, celou dobu jsem si říkal, kdy to praskne. Dnes k tomu došlo a mně je jen divné, že to začalo tak pozdě,“ řekl Daniel Topinka. Naše populace se podle něj historicky během dvacátého století výrazně homogenizovala, ale po roce 1989 se trend obrátil a je přirozené, že na to společnost reaguje. „Rozumím tomu, že se objevují obavy. Nečetl bych ale migraci jen přes bezpečnostní rizika, ale díval jako na něco, co je běžné. Nikdo dnes neproblematizuje českou populaci v Chicagu v minulém století, které tehdy bylo třetím největším českým městem,“ řekl Daniel Topinka.

Na dotaz, jestli jde v Česku o obecné obavy z cizinců, uvedl, že to neplatí všeobecně a například u Vietnamců funguje stereotyp pracovitých lidí, kteří sice občas pěstují marihuanu, ale to je vlastně v rámci zemědělského ducha - a marihuana je tolerovaná a Vietnamci nám nevadí. Když se řekne muslim, je to automaticky terorista a množí se případy jejich verbálního napadání, někdy strhne někdo ženě šátek apod. Ani to ale podle Topinky není důvod dělat velké závěry o tom, jaká česká populace je.

Rektor Miller: Měl by přijít Marshallův plán pro Blízký východ

V diskuzi s publikem došlo na otázku řešení současné migrační krize. Rektor Miller řekl, že je problém potřeba rozdělit jednak na příčiny současné situace, jednak na budoucnost. „Pokud jde o současnost, dovedu si představit nějakou obdobu Marshallova plánu. Válka v Sýrii skončí a celý region od Libye po Afghánistán bude třeba stabilizovat. Bohaté státy ve vlastním zájmu mohou přijít s nějakou formou takové pomoci. Pokud jde ale o budoucnost, nevíme, jestli migrace bude eskalovat. Nyní lidé migrují kvůli válce, ale už dlouho se mluví i o tom, že to jsou oblasti, které budou mít problém s vodou. Takže zatímco dnes čelí Evropa stovkám tisíc lidí, může se stát, že za dvacet let to budou miliony,“ řekl Jaroslav Miller.

Antropolog Topinka: Migrace je jako loď bez kormidla

Podle sociálního antropologa Topinky se migrace v cyklech výrazně dynamizuje, ale nelze najít spolehlivý návod, jak problém neřešit, to je už podle něj úkol pro politiku. Proto se spíš snažil popsat, co podle něj řešením určitě není. „Čím větší ploty budeme stavět, tím více v nich bude uděláno děr, máme tendenci hledat jednoduchá a rychlá řešení. Setkával jsem se s pojmem řízená migrace, ale myslím, že nic takového neexistuje. Snaha řídit migraci, to je jako byste měli řídit loď bez kormidla. Nevyřeší ji stavění bariér a snaha vytvářet separované společnosti,“ uvedl Daniel Topinka.

Tereza Malochová dodala, že problém, který řešíme, nevzniknul před rokem, ale byl tu už dávno, vědělo se, že Řecko a Itálie jsou přeplněné - a je to podle ní důsledek evropské azylové politiky a dublinského systému, který vrací všechny do první země, kde cizinec do EU vstoupil. „Evropská unie zaspala. Chtělo to problém řešit už před několika lety a ne teď,“ konstatovala Malochová.

Další dotaz mířil na to, jak účastníci panelové diskuze vnímají roli médií v případě imigrační krize. Rektor Miller konstatoval, že z toho, co se čte v českých médiích, mu vstávají vlasy na hlavě, a proto čte zahraniční, hlavně německé a anglické noviny. Podle Daniela Topinky jsou média tak dobrá, jak dobří jsou lidé, kteří v nich pracují, a pro univerzitu je výzvou, aby se zaměřila na přípravu lidí, kteří v oblasti migrace budou působit. Upozornil i na to, že odborníci, kteří v oblasti migrace pracují a problematice rozumí, nedostávají v médiích prostor.

Rektor Miller: Život vám v nemocnici zachraňují i muslimové

Z auditoria panelisté dostali i dotaz na zaměstnávání imigrantů u nás. Daniel Topinka konstatoval, že tato otázka souvisí silně se strachem a ohrožením na trhu práce. Ze studií na toto téma podle něj vesměs plyne, že migranti pro trh práce nejsou žádnou velkou hrozbou. „Když se podíváme na naše supermarkety, vidíme, že kdybychom neměli Ukrajince, nemáme kam chodit nakupovat, protože tito lidé nám je řadu let stavěli. Prostor na trhu práce si sami migranti často nalézají sami a vytvářejí si vlastní ekonomiky,“ uvedl Topinka.

Rektor Miller zmínil zkušenosti podnikatelů, se kterými se setkal ve správní radě univerzity: „Říkají, že je jim jedno, jestli je někdo křesťan, muslim nebo indián, nás zajímá, jestli je schopen vyhovět nárokům, které na něj klademe,“ řekl rektor olomoucké univerzity. Jako druhý příklad uvedl svou známou z Jemenu, která se v Olomouci stala specialistkou na fetální medicínu. „Pracuje ve fakultní nemocnici a zachránila život mnoha ještě nenarozeným miminkům. Když budete ohroženi na životě a dostanete se do fakultní nemocnice, je relativně velká pravděpodobnost, že vás bude léčit muslimský doktor a zachrání vám život,“ řekl rektor Jaroslav Miller.

David Daniel

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .           

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace