Harry Potter pukne závistí. Novou čarodějnou mast vymysleli v Jeseníku
27.12.2024
Foto: Vlastivědné muzeum Jesenicka (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Čarodějná mast
Kostival, všedobr nebo žindava – to je jen část bylin, které použili studenti a výzkumníci do nové hojivé masti Vlastivědného muzea Jesenicka. Čarodějná mast odkazuje na pohnutou historii regionu a zároveň čerpá z moderních přístupů. Zatím je k sehnání v Jeseníku, další prodejní místa brzy přibydou.
„Mast je výsledkem projektu T-expedice Jeseníky. Na něm spolupracuje naše muzeum se Střediskem volného času Duha Jeseník. Záměrem bylo vyrobit produkt, který by v sobě spojoval historii regionu s moderními přístupy ke vzdělávání a vědeckými poznatky,“ vysvětluje ředitel jesenického muzea Pavel Rušar.
V projektu T-expedice spolupracují zvídaví žáci se svými podobně zaměřenými kamarády, s pedagogy, muzejními pracovníky a také s externími experty na různých, povětšinou výzkumně orientovaných projektech. Výsledkem je tzv. čarodka, tedy čarodějná mast inspirovaná moudrostí místních kořenářek a bylinkářek ze 17. století.
Čarodějná mast – originální spojení šesti bylin
Čarodějná mast vychází ze starobylých receptur inspirovaných historickými prameny ze 17. století. Obsahuje extrakty z máty kadeřavé, jitrocelu kopinatého, žindavy evropské, všedobru horského, šalvěje lékařské a kostivalu lékařského, ty jsou doplněny o rostlinné oleje a přírodní konzervanty. Výroba odpovídá do možné míry původním postupům, absentují nadbytečné chemické přísady, aby výsledek byl přírodě blízký. Jemná vůně bylin zaujme každého milovníka přirozené kosmetiky, univerzální použití masti oceníte na těle, obličeji i rtech. Díky jejímu složení je mast ideální pro suchou či podrážděnou pokožku, urychluje hojení drobných ran a zanechává vaši kůži hebkou.
Myšlenku inicioval ředitel muzea Pavel Rušar, chopily se jí dvě účastnice a garantky badatelského programu Šárka a Míša Holerové a jejich mladí kolegové z t-expediční badatelské sekce. Za muzeum se do projektu zapojila zejména PR specialistka Zuzana Pavlů a na tvorbu masti v prostředí partnerské kosmetické společnosti Naturfyt Bio dohlížel Ondřej Janík.
Výrobci představují „čarodku“
Cesta od záměru k produktu nebyla lehká, neboť takové nebylo ani zadání. Čarodějná mast neměla být jen další dnešní kosmetikou, ale především odkazem na nešťastnou historii regionu spjatou s čarodějnickými procesy. Mast nejenže tedy musela projít všemi moderními nástrahami, jako např. chemickými zátěžovými i bezpečnostními testy či legislativním procesem, ale ve své receptuře musela odrážet také historické prameny a receptury ze 17. století. Výsledek t-expedičního snažení mladých vědců doznal v rámci akce sice úspěchu, nicméně finální produkt musel být dále upravován a konzultován s historiky, zejména s Michaelou Neubauerovou, která nejenže je historičkou a archivářkou zaměřující svoji odbornou pozornost právě na zmíněné téma, ale je také znalkyní bylin. Po několika úpravách v režii sester Holerových a ve spolupráci s odborníky ze zmíněné kosmetické firmy byla na konci roku 2024 receptura dokončena.
„Zatím si lidé mohou čarodějnou mast opatřit ve Vodní tvrzi v Jeseníku, další výdejní místa vzniknou v Šumperku a v Praze, nakonec bude k dispozici také e-shop,“ dodává Rušar. Koupí masti lidé přispějí na vzdělávací činnost jesenického muzea.
Projekt T-expedice se na Jesenicku odehrává už několik let a jeho hlavním posláním je zapojit talentovanou mládež do řešení různorodých problémů. „Mladí badatelé tímto způsobem získávají neocenitelné zkušenosti. Přímo v praxi si vyzkouší, jak svoje vědomosti použít tak, aby prospívaly nejen našemu regionu, ale celé společnosti,“ upřesňuje Monika Hryzbilová, náměstkyně Olomouckého kraje pro oblast kultury. Kromě toho v Jeseníku zřizuje Olomoucký kraj také muzea v Olomouci, Přerově, Prostějově a Šumperku.
|
O čarodějnických procesech na Jesenicku v 17. století
Mast nemá být jen suvenýrem, kosmetikou, kterou si návštěvník historické expozice o čarodějnických procesech odveze z návštěvy Jeseníků. Je zároveň vzpomínkou, uznáním i pietou. Čarodějnické procesy na Jesenicku představují smutnou etapu historie regionu, kruté osudy, které potkaly mnohé, nemají být zapomenuty.
Za čaroděje či čarodějnice byli označováni lidé, kteří se podle mínění úřadů spolčili s ďáblem,
uctívali ho a vykonávali jeho příkazy. Scházet se měli na čarodějnických sabatech po celý rok, zejména však při Valpuržině noci (z 30. dubna na 1. května) na proslulých Petrových kamenech poblíž nejvyšší moravské hory Praděd. Tam podle představ mnohých hodovali, pili alkohol, užívali různé omamné látky, oddávali se milostným neřestem a také připravovali své ničemné záměry. Škodit měli na zdraví a životě dobytku i lidem, obydlí ničili divokými bouřemi, které uměli přivolat, a na úrodu zase sesílali různé škůdce. Pro posílení svých magických schopností dle obecného přesvědčení tloukli např. čarodějné máslo či připravovali různé čarodějné masti a odvary z bylin. Po jejich požití či po namazání těla byli schopni létat, mohli být neviditelní, rychlí a v představivosti tehdejších smrtelníků dosahovali dalších temných nadpřirozených schopností. Poznat je bylo možné jen podle znaménka, tzv. signum diaboli, které měli ukryté někde na těle.
Expozice o čarodějnických procesech
Nejčastěji se ve spárech soudních orgánů ocitaly ženy, někdy takové, které měly blízký vztah k přírodě. Babky kořenářky, porodní báby či zkrátka děvy milující divokou přírodu. Ale ve většině případů šlo zkrátka o obyčejné ženy z města, vsí, manželky obchodníků, řemeslníků i členů městské správy. Byly souzeny, mučeny a téměř bez výjimky popraveny, mnohé shořely v ukrutných bolestech na hranicích. Jejich nespravedlivé utrpení a památku je třeba připomínat a jejich odkaz hájit.
Procesům ze 17. století je ve Vlastivědném muzeu Jesenicka věnována unikátní expozice umístěná ve sklepení. Návštěvníci se zde mohou dozvědět o historii procesů v této oblasti, o způsobech vyslýchání a o konkrétních případech. Expozice se v úvodním filmu promítaném technologií suché mlhy věnuje jednomu z prvních případů, případu Barbory Schmiedové z roku 1622, o kterém si návštěvníci mohou přečíst i v drobné brožurce od expertky na toto téma Mgr. Michaely Neubauerové. Z pera téže autorky vychází v lednu 2025 také nová publikace věnovaná tragickému osudu Voršily Schubertové ze Zlatých Hor, známé jako „královna čarodějnic“, a jejích dcer, které byly, stejně jako desítky dalších obyvatel Zlatých Hor, obviněny z čarodějnictví v letech 1651–1652.
Znalost bylin v 17. století vyplývala ze zkušeností a z moudrosti předávané z generace na generaci. Dnes rozumíme bylinám více díky znalosti chemického složení účinných látek a dokážeme přesněji charakterizovat jejich prospěšné vlastnosti. A právě tehdejší znalosti a naše současné vědecké poznání spojuje čarodějná mast.
|
Zdroj: Tisková zpráva
Vložil: Markéta Vančová