Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Osobní setkání hraje v životě důležitou roli a je nenahraditelné, říká starosta Zlatých Hor a předseda Euroregionu Praděd

06.05.2022
Osobní setkání hraje v životě důležitou roli a je nenahraditelné, říká starosta Zlatých Hor a předseda Euroregionu Praděd

Foto: Se svolením Milana Ráce

Popisek: Starosta Zlatých Hor Milan Rác

ROZHOVORY NA OKRAJI Euroregion Praděd letos oslavuje čtvrtstoletí. Jak uvedl předseda euroregionu a starosta Zlatých Hor Milan Rác, za institucí je „již značný kus historie, spousta práce, vzpomínek, zážitků, a je na co navazovat“. Za 25 let česko-polské spolupráce připravil Euroregion Praděd přes 700 projektů a využil dotace vy výši 7 a půl milionů euro.

Jak dlouho spolupracujete s Euroregionem Praděd a jak dlouho jste jejím členem?

Město Zlaté Hory je zakládajícím členem. Zanedlouho to tedy bude 25 let. Po celou tuto dobu naše město aktivně s euroregionem spolupracuje.

Spolupráce je tedy po dobu celého čtvrtstoletí. Jak hodnotíte tuto spolupráci?

Euroregion Praděd působí na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Sdružuje 67 obcí a 5 přidružených členů. Jedním z přidružených členů je Olomoucký kraj, který činnost euroregionu dlouhodobě a stabilně podporuje. S euroregionem spolupracuje také Moravskoslezský kraj, a to především v oblasti zajištění destinačního managementu. Již tento výčet znamená velmi širokou spolupráci v česko-polském příhraničním území. Vznikly stovky projektů, vzniklo mnoho kontaktů mezi obyvateli, spolky, školami apod.

Vaše město se zapojilo do mnohých projektů. Jaké jste například realizovaly?

Město Zlaté Hory je pravidelným realizátorem tzv. mikroprojektů. Jde o projekty v oblasti cestovního ruchu, např. výstavba parkoviště u Hornického skanzenu, parkoviště u Poštovní štoly, nyní probíhá projekt Zázemí rozhledny na Biskupské kupě. Projektů bylo za tu dobu několik desítek, zajímavé byly např. projekty rekonstrukcí prusko-rakouských bitev, které proběhly v 18. století na území Zlatých Hor a Nysy.

Jaký byl největší projekt, o jaké aktivity v něm šlo? Jak byla zapojena široká veřejnost?

Mezi největší projekty patří projekt Rozvoj záchranných systémů. Byla pořízena požární vozidla pro město Zlaté Hory, Gminu Głuchołazy, město Vidnava a obec Velká Kraš. Vedoucím partnerem projektu byl Olomoucký kraj. Projekt byl realizován v roce 2009 a jeho náklady byly asi jeden milion euro.  Dalším projektem byla rekonstrukce přeshraniční komunikace Zlaté Hory – Jarnołtówek. Společný projekt s Gminou Głuchołazy byl dokončen v roce 2012, jeho náklady byly 482 tisíc euro.

 

1. dubna se na Městském úřadě ve Zlatých Horách konalo společné jednání česko-polského Prezidia Euroregionu Praděd. Hlavním tématem byla příprava Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd na období 2021-2027. Foto europraded.cz

Jaké partnery máte na polské straně a jak se s nimi spolupracuje?

Při realizaci projektů nejvíce spolupracujeme s Gminou Głuchołazy, dalšími partery byly Gmina Nysa, Powiat Nysa, Powiat Prudnik, Muzeum Ziemi Prudnickej, v minulosti také Gmina Byczyna, Gmina Prudnik, Towarzystwo Przyjaciół Fortyfikacji Twierdza Nysa atd. Spolupráci hodnotím jako výbornou.

Spolupráci s Euroregionem Praděd hodnotíte velmi pozitivně. Co byste doporučil potenciálnímu žadateli, který chce taktéž zrealizovat česko-polský projekt a spolupracovat s Euroregionem Praděd?

Novému žadateli bych doporučil ještě před podáním žádosti o dotaci navštívit sekretariát Euroregionu Praděd ve Vrbně pod Pradědem, kde obdrží k této problematice veškeré informace.

V rámci česko-polské spolupráce si obě strany předávají své zkušenosti, podporují se a účastní se různých společných akcí. Na co nejraději vzpomínáte a co Vás nejvíce zaujalo?

Těch akcí je mnoho, různého rozsahu, různého zaměření. Možná to překvapí, ale vysoce hodnotím dožínky Gminy Głuchołazy. Jde o oslavu ukončení žní, o oslavu práce rolníků. Nezapomenutelné jsou úžasné dožínkové věnce.

Na co si vzpomene, když se řekne „25 let Euroregionu Praděd“? Jaké vzpomínky Vás hned napadnou?

Že to je již značný kus historie, že je za ním spousta práce, vzpomínek, zážitků, že je na co navazovat.

Co byste závěrem vzkázal našim čtenářům a celému Euroregionu Praděd?

Čtenářům přeji vše dobré a aby slyšeli a četli o Euroregionu Praděd co nejvíce zpráv. Projekty euroregionu jsou založeny na spolupráci, na setkávání, na výměně názorů. Přeji si, aby to tak bylo i nadále. Každé osobní setkání hraje v životě stále velmi důležitou roli a je nenahraditelné.

 

Vznik Euroregionu Praděd

Snahy o vzájemnou spolupráci příhraničních regionů podle evropských modelů jsou uskutečňovány již od počátku 90. let.

Ideu vzájemného přibližování a spolupráce mezi Polskem a Českou republikou v jesenické oblasti přijaly a první kontakty uskutečnily orgány místních samospráv již v roce 1990. S první iniciativou v tomto směru přišlo vedení města Jeseník, které uspořádalo dne 21. června 1991 konferenci za účasti představitelů měst a obcí jesenického regionu a sousedících měst a obcí opolského a valbřiského vojvodství.

Během konference zaznělo, že přirozenou spolupráci příhraničního regionu znemožňuje příliš uzavřená hranice a přísné celní předpisy. Tyto překážky je třeba odstraňovat postupným otevíráním nových hraničních přechodů a přechodů malého pohraničního styku. Ochrana životního prostředí vyžaduje spolupráci na společných projektech. Je nutno navazovat vzájemné osobní vztahy společností obývajících obě strany hranice pořádáním a podporou společných akcí v oblasti cestovního ruchu, sportu, kultury a osvěty. Strany se shodly, že zárukou rozvoje vzájemné spolupráce je navázání kontaktů mezi hospodářskými podniky, které je nutno podporovat pořádáním společných výstav a podnikatelských informačních center.

V dalších letech se konala setkání měst a obcí, v průběhu kterých byly přijaty dokumenty jako např. Dohoda o příhraniční spolupráci, Deklarace o vytvoření příhraničního svazu měst a obcí ČR a Polska a byla zřízena Polsko – česká komise samospráv pro rozvoj příhraniční spolupráce v regionu jesenicko – nyském. Další města se postupně připojovala k partnerské spolupráci. Také státní správa na okresní úrovni navázala kontakty podpisem Dohody o příhraniční spolupráci ze dne 26. června 1996.

Završením několikaletých snah orgánů samosprávy a vojvodství a upevněním již formálně několik let trvající vzájemné spolupráce samospráv, škol, kulturních středisek, sportovních klubů a jiných společenských organizací bylo podepsání Rámcové dohody o vzniku česko – polského euroregionu dne 2. července 1997 v Jeseníku. Euroregion Praděd, dobrovolné sdružení českých a polských spolků a svazků měst a obcí, které se nacházejí na území okresů Bruntál a Jeseník v České republice a na území Opolského Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice, byl pojmenován po nejvyšší hoře Jeseníků – Pradědu (1492 m.n.m.). Na české straně se do euroregionu začlenilo 60 obcí ze sdružení obcí jesenicka, bruntálska, osoblažska, rýmařovska a okolí Vrbna pod Pradědem.

Za účelem zintenzivnění spolupráce polské části euroregionu bylo dne 7. ledna 2000 založeno Sdružení polských obcí Euroregionu Praděd, které sdružuje tyto obce: Biała, Głogówek, Głuchołazy, Korfantów, Krapkowice, Lubrza, Łambinowice, Nysa, Olszanka, Paczków, Pakosławice, Prószków, Prudnik, Strzeleczki, Walce a Zdzieszowice. Sdružení bylo registrováno u Okresního soudu v Opoli a má právní subjektivitu. V současné době se na polské straně Euroregionu Praděd nachází 39 obcí a 5 powiatů.

Česká strana Euroregionu Praděd působí na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Sdružuje 67 obcí a 5 přidružených členů. Jedním z přidružených členů je Olomoucký kraj, který činnost euroregionu dlouhodobě a stabilně podporuje.

Zdroj: europraded.cz

 

Autor: Radek Vráblík

Vložil: Markéta Vančová