Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přednější jsou lesy, nebo prachy? Vypadá to, že budeme žít na poušti. Smrková monokultura suchá období nezvládá

21.05.2018
Přednější jsou lesy, nebo prachy? Vypadá to, že budeme žít na poušti. Smrková monokultura suchá období nezvládá

Autor: Lesy ČR

Popisek: Les u Šterneberka

Mírné zimy bez větších srážek, letní teploty na jaře, horké léto téměř bez deště, tak se už několik let projevuje v Čechách, na Moravě i za sousedními hranicemi klimatická změna. Stromům chybí vláha a chřadnou. Ztrácí vitalitu a neubrání se škůdcům. Olomoucký kraj patří k nejpostiženějším. Lesníci mění druhovou skladbu lesů, listnáče lépe odolávají suchu.

V roce 2008 bylo ve státních lesích kolem Šternberka vykáceno kvůli kůrovci 3 116 m3 dříví. Tehdy nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva. O několik let později dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabí lesy, že se neubrání kůrovci ani jiným škůdcům a začnou ve velkém hynout. Obzvláště pak smrky jako mělce kořenící dřeviny.

Začátek v roce 2015

Vše vygradovalo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ řekl Jiří Sládek, lesní správce ze Šternberka. V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo už 89 414 m3 dříví napadeného kůrovcem, o rok později ještě o sto tisíc m3 kůrovcového dříví přibylo. Bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu. „Začali jsme s obměnou druhové skladby lesů. Zatímco před deseti lety se vysazovalo 26,5 % buku, dnes je to 45,67 %. Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes 22 %. Své místo mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr,“ vysvětluje Sládek.

Letos prostě neprší

Také letos je extrémně suché jaro. Od srpna 2017 navíc několikrát poškodily lesy větrné smrště, takže podnik Lesy ČR v březnu zastavil plánované těžby zdravých stromů a zpracovává pouze kalamitní dříví. Kromě smluvních partnerů pomáhají i těžaři z lesních závodů podniku Lesy ČR. Kvůli nedostatku vláhy v půdě se přesouvá i většina zalesňovacích prací. „Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionů sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je 24 % z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Pavel Koždoň.

Vítr, sucho a monokultura

S důsledky sucha se potýkají také Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které na Olomoucku a Přerovsku spravují vojenské újezdy Libavá a Březina. „Aktuálním problémem, který řešíme, jsou polomy způsobené bořivými větry na porostech, které jsou oslabeny kalamitními těžbami v uplynulých letech. Soustředíme se na obnovu lesa,“ uvedl výrobní náměstek VLS Libor Strakoš. Vojenské lesy v šesti lokalitách, které spravují, v tomto roce vysadí 20 milionů sazenic. Drtivá většina z nich, 16 milionů, půjde na zalesnění Libavé a Březiny, a přes 60 procent budou tvořit listnaté dřeviny. „Snažíme se zvyšovat zastoupení melioračních dřevin a reagovat i dalšími novými postupy na klimatické změny,“ dodal výrobní náměstek VLS. Výrazné investice také míří do zadržování vody v obou postižených moravských lokalitách ve správě VLS. V rámci investičního programu „Živá voda VLS“ zde vzniklo či vzniká 20 drobných vodních děl, do nich státní podnik investuje 56 milionů korun.

Velké investice

Vojenské lesy a statky přitom počítají s tím, že v nejbližších letech budou do obnovy, změny druhové skladby lesů investovat i dalších opatření. „Na řešení problému jsme se v uplynulých letech, kdy jsme dosahovali rekordních hospodářských výsledků, strategicky připravovali,“ poznamenal Libor Strakoš s tím, že vojenský lesnický podnik na řešení důsledků klimatických změn kumuloval rezervy, které k letošku dosahují konsolidované výše 1,3 miliardy korun.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace