Projekt výstavby na Vřesové studánce v Jeseníkách má vážné trhliny. Odmítá jej nejen veřejnost, nýbrž i ekologické organizace a univerzitní odborníci

Foto: archiv PL

Popisek: Poutní místo Vřesová studánka s kapličkou nad pramenem, pocházející z roku 1934

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo závěry tzv. zjišťovacího řízení v rámci procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí k projektu na Vřesové studánce na masivu Červené hory. V závěrech ministerstvo konstatuje, že záměr „Obnova poutního místa Vřesová studánka“ může mít významný vliv na životní prostředí a bude dál posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon o EIA“).

Závěr zjišťovacího řízení potvrzuje dosavadní vyjádření ekologů a odborníků z univerzit, že projekt stavby na Vřesové studánce přináší řadu rizik a ohrožení pro evropsky výjimečnou přírodu v této oblasti. V rámci zjišťovacího řízení vyjádřilo negativní výhrady k projektu sedm ekologických organizací a dále Česká inspekce životního prostředí a Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Masivně se zapojila i široká veřejnost, která využila práva zaslat k záměru svá vyjádření.  

Kromě procesu EIA již od prosince 2015 vede Správa CHKO Jeseníky s investorem záměru dvě správní řízení, ve kterých investor žádá o povolení výjimek ze zákazů, které stanovuje zákon ve zvláště chráněných územích. Do 30. září 2016 má investor lhůtu doložit řadu chybějících podkladů. Ekologické organizace, řada odborníků a početná veřejnost proto očekávají brzké výsledné rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky v této věci.

Vřesová studánka na dobové pohlednici z roku 1921

Ve vrcholové části masivu Červené hory v lokalitě Vřesové studánky mají být postaveny větší kaple a horská turistická chata. Součástí projektu je provoz restaurace s kuchyní, ubytování a trvalé osídlení tohoto jedinečného místa. Investorem tohoto de facto komerčního záměru je spolek, jehož předsedou je šumperský podnikatel Pavel Holubář.  Odborníci z univerzit a ekologické organizace zahájili v březnu 2016 veřejnou kampaň za záchranu jednoho z nejcennějších míst v Jeseníkách.

Proces zjišťovacího řízení podle zákona o EIA byl na základě povinně předložené žádosti investora zahájen na MŽP dne 3. 8. 2016. V rámci procesu investor zveřejnil podrobnější dokument a studii, která hodnotí vliv výstavby a provozu záměru na místní přírodu. Podrobné analýzy těchto podkladů ze strany odborníků a ekologických organizací ovšem ukázaly, že dokumenty trpí mnoha nedostatky, zkreslují a zlehčují dopady projektu na vzácnou horskou přírodu a jsou zpracovány neobjektivně a povrchně. Některé zásadní dopady na přírodu investor neřeší vůbec nebo jen zcela okrajově. Až absurdně pak v dokumentech působí  formulace, že projekt je citlivý k životnímu prostředí, respektuje přírodní hodnoty a vytváří s krajinou harmonický celek...

Pohled na lokalitu z ptačí perspektivy

Přes uvedené nedostatky z předložených dokumentů vyplývá řada závažných faktů, například ve fázi výstavby projektu. Ta se předpokládá po dobu tří let, v letech 2017 až 2020, během nichž by došlo k narušení klidové oblasti na Vřesové studánce stavební činností a intenzivní dopravou včetně těžké techniky. Odhaduje se, že pouze vybagrováním základů pro oba objekty by vzniklo 900 tun materiálu, což znamená zhruba 140 jízd nákladních automobilů (T815) s celkovou hmotností 20tun/automobil! Další těžká nákladní technika by byla potřeba průběžně na přepravu ostatních materiálů během dlouhé výstavby a pro samotné stavební práce. Zcela zásadní je ovšem vliv trvalého osídlení místa, dramatického zvýšení návštěvnosti a konání různých veřejných akcí a poutí, které by v podstatě vedly k zániku evropsky významné přírody a dnešního harmonického duchovního rozměru místa.

Proces zjišťovacího řízení podle zákona o EIA dále ukázal, že veřejnost je velice citlivá vůči výstavbě nových objektů v chráněných územích. Přestože proces zjišťovacího řízení proběhl v období letních prázdnin a dovolených, reakce veřejnosti byla masivní. Potvrzuje se, že veřejnost si stále více uvědomuje, jak moc je důležité zachovat poslední ostrovy neobydlené krajiny divoké přírody. A jedním z posledních těchto ostrovů v ČR je právě vysokohorská oblast mezi Keprníkem a masivem Červené hory. Svá vyjádření odeslalo na MŽP více než sto občanů s jednoznačným poselstvím – nepovolte projekt výstavby na Vřesové studánce a zachovejte místní unikátní přírodu!

Panoramatický pohled z Vozky na Vřesovou Studánku a Praděd

„Rád bych poděkoval jak kolegům z neziskových organizací, tak veřejnosti, že v letním období dovolených věnovali čas a úsilí přírodě Jeseníků a odeslali v takovém počtu své názory na MŽP. Vnímavá a veřejně aktivní společnost je základem pro fungování jakýchkoli věcí v této zemi včetně kvalitní ochrany přírody,“ komentuje situaci Jiří Beneš z Hnutí DUHA Olomouc.

„Zdá se, že naše společnost už je přesycená ruchem civilizace a váží si posledních ostrovů divoké přírody. Příroda na Vřesové studánce a v okolí je evropsky mimořádná a má i svůj jedinečný duchovní rozměr. Zajít si na pivo a jídlo můžeme o kousek dál na Sedle, ale zažít klid a duchovní harmonii hor můžeme právě tady,“ vysvětluje podstatu věci předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

"Příroda pod masivem Červené hory by byla vážně ohrožena výstavbou a trvalým osídlením tohoto jedinečného místa, jehož okolí je navrhováno jako jedna z klidových zón pro lesní kury a velké šelmy. Sám jsem byl letos svědkem rozmnožování silně ohroženého druhu živočichů v těsné blízkosti přístupové cesty na Vřesovou studánku. Doprava mechanizací a materiálu na místo stavby by znamenala likvidaci této populace." upozorňuje Marcel Minář, předseda Českého svazu ochránců přírody Šumperk.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL