Blíží se svátek 28. října, budou se vyvěšovat vlajky. Jak na to, aby nedošlo k trapné chybě?

Foto: Alerion

Popisek: Ilustrační foto

Obce a města mají zákonnou povinnost vyvěšovat vlajku ve dnech státních svátků. Největší zájem je o státní vlajky, žerdě a držáky, které obecní úřady a radnice vyvěšují na fasádách svých budov. Před každým státním svátkem se přitom poptávka zvyšuje zhruba o 50 %. Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni státního svátku. České státní symboly si přitom nekupují pouze instituce, ale také čím dál více Čechů. Jejich častější užívání je důkazem rostoucí národní hrdosti.

„Vlajka by měla být vyvěšena důstojně, tedy čistá, v pěkných sytých barvách a dostatečně velkém rozměru. Neměla by být opotřebená a vybledlá. Obce dnes již zcela správně doplňují státní vlajku svou vlajkou obecní, resp. městskou a nebojí se je vyvěsit na všechny důležité budovy v obci a městě. K obligátnímu vyvěšení patří i vlajka kraje. To jsou vlajkoslávy v pravém slova smyslu. Takto vlajkoslávu používali již naši předci v minulém a předminulém století, ale také ve středověku,“ uvádí Tomáš Pokorný, majitel firmy Alerion, která se návrhem a následně i výrobou  státních a obecních symbolů zabývá.

Kdo musí vyvěsit vlajku?

Státní vlajku musí vyvěsit subjekty jako kraje, obce, městské obvody a části, školy, státní, kulturní a vědecké instituce nebo třeba nejvyšší úřady či soudy na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při  příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou. Všechny fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.

Česká vlajka se špatnými rozměry je častým nešvarem

Pro obce a města je výhodné, když se obrátí na odborníky, kteří se na výrobou vlajek a praporů specializují. Pouze oni totiž mají technicky a funkčně osvědčená řešení a garantovanou kvalitu vlajek i jejich příslušenství.

„Jeden čas bylo častým nešvarem zkracování modrého klínu. Modrý klín na naší státní vlajce musí sahat do poloviny délky listu, tedy vytvářet pomyslnou úhlopříčku, když vlajku rozpůlíte. Velmi často se lze setkat, v zahraničí téměř pravidelně, s jeho zkracováním na třetinu. Nevypadá to vůbec hezky, hlavně je to ale v rozporu se zákonem. To u profesionální realizace odpadá,“ říká heraldik firmy Alerion a archivář Moravského zemského archivu PhDr. Zdeněk Kubík. Mnoho institucí si také volí špatnou velikost vlajek a jejich rozměry podcení. Větší vlajky s delšími žerděmi a stožáry by přitom na fasádách budov vypadaly mnohem důstojněji a výrazněji. U vlajkových stožárů by pak měl být zajištěn jednak vhodný design po veřejná komunální prostranství, tak i odolnost a bezpečná stabilita. „I zvolení správné výšky stožáru a velikost vlajky je rozhodující pro následný efekt a funkci vlajkoslávy. U vyšívaných symbolů zase hraje důležitou roli volba materiálu, který vydrží po dlouhá desetiletí až staletí. Jedná se o speciální praporové satény a samety a kvalitní vyšívací hedvábí. Kvalitu výšivky zaručí jen opravdu zkušené vyšívačky. Tyto záležitosti jsou schopny garantovat většinou jen ty nejlepší specializované firmy,“ říká Pokorný.

Národní hrdost českých občanů roste

V posledních letech se několikanásobně zvýšil zájem o státní vlajky ČR, ale i o stolní a mávací vlaječky a našívací vlajky z řad občanů. Státní symboly a jejich častější užívání jsou důkazem rostoucí národní hrdosti. Českou symboliku v podobě samolepek, odznaků a vlaječek využívají více i firmy. „Renomé českých produktů doma i ve světě roste. Označit je jasným původem země je obchodně stále více výhodné,“ uvádí Pokorný.

Jak se slavilo za první republiky?

Slavnostní příležitosti byly významným momentem, při kterém se utužovalo národní cítění a hrdost. Zejména za první republiky měly svou nepostradatelnou státotvornou a národotvornou funkci. Bohatá venkovní vlajkosláva byla k vidění při každé akci a významné návštěvě. Četně dochované jsou slavné fotografie z návštěv Tomáše Garrigue Masaryka, při kterých se ve městech a obcích vyvěšovaly dlouhé vlajky, tzv. korouhve, ze všech oken domů na náměstích. Na prostranstvích se zase stavěly stožáry s vlajkami, pódia se zdobila bikolorami a trikolorami v národních barvách. Slavila se i výročí založení sborů a spolků, při kterých prapory měly svou zásadní identifikační a současně reprezentační funkci. Svou nezastupitelnou roli hrály v mladé republice prapory orelské a sokolské, stejně jako např. historické prapory vojenských pluků. Pořádaly se průvody městy a obcemi, ustanovovali se čestní vlajkonoši. Ve spojení s nimi se pořádaly různé rituály, jako např. zatloukání hřebů, připínání pamětních stuh, církevní žehnání symbolům, potažmo žehnání skupinám obyvatel, které znaky a prapory reprezentovaly. „Přestože máme dnes co do rozsahu vlajkosláv stále co dohánět, máme radost, že trend vnímání důležitosti praporů, vlajek a znaků v našich životech a společenstvích je vzestupný a obce a města jsou spolu se spolky a sdruženími jejich největšími zadavateli,“ uzavírá Tomáš Pokorný.

Státní svátky

1. leden - Den obnovy samostatného českého státu
8. květen - Den vítězství
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
28. září - Den české státnosti
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní svátky

1. ledna - Nový rok
Velikonoční pondělí
1. května - Svátek práce
24. prosince - Štědrý den
25. prosince - 1. svátek vánoční
26. prosince - 2. svátek vánoční

Významné dny

27. ledna - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
8. března - Mezinárodní den žen
12. března - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
7. dubna - Den vzdělanosti
5. května - Květnové povstání českého lidu
15. května - Den rodin
10. června - Vyhlazení obce Lidice
27. června - Den památky obětí komunistického režimu
11. listopadu - Den válečných veteránů

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová