Vloni se zabilo 1647 lidí, počet sebevražd stoupá. Důvod? Dluhy, nezaměstnanost, bída a ztráta víry v budoucnost

Foto: Facebook

Popisek: Ilustrační foto

Za pět let v České republice stoupl počet sebevražd o pětinu. Hlavní důvody vzít si život jsou podle odborníků především dluhy, ztráta zaměstnání, chybějící zázemí či minimální vyhlídky na lepší budoucnost. Píše to čtvrteční Právo.

„Řeknu vám, že bych nechtěl být dnes mladý,“ popsal Právu psycholog Karel Havlík. Důvodem je podle něj beznaděj a ztráta uplatnění a společenské prestiže. „Ztratit práci je opravdu velký stres,“ popsal novinám psycholog a narazil při tom na řadu padesátníků, se kterými se setkal.

Počet sebevražd v Česku klesal až do roku 2007, pak se ale trend otočil. Počet narostl o celých 20 procent do roku 2012. Za rok 2013 budou statistiky k dispozici až v dubnu. Podle psychiatra Ivana Davida nezaměstnanost byla i v devadesátých letech, tehdy se ale ještě věřilo v lepší budoucnost. Dnes to lidé údajně berou tak, že bude jenom hůř.

„Lidé nemají šanci zaplatit svoje dluhy,“ popisuje beznaděj lidí David. Zajímavé je podle něj to, že rozdíl mezi největší a nejmenší sebevražedností v Evropě je třináctinásobný. Nejhůře je na tom Lotyšsko, Litva a Rusko. Nejlépe naopak Kypr a Malta. Česko je podle psychiatra v počtu sebevražd lehce nad průměrem.

Statistická fakta o sebevraždách

Loni si život vzalo 1647 lidí. To je téměř o tři stovky víc než v roce 2007, kdy odborníci evidovali vůbec nejméně případů.

Nejčastěji lidé volí oběšení. Zabijí se tak dvě třetiny mužů a téměř polovina žen. Muži si pak vyberou i zastřelení, otravu a skok z výšky.

Ženy se rozhodnou pro otravu či skok, mnohem méně pak sáhnou po ostrém předmětu. Starší lidé častěji volí oběšení, mladší i jiný způsob odchodu ze světa.

Podle analýzy statistiků sebevražd přibývá s věkem. V letech 2006 až 2010 nejvíc lidí dobrovolně ukončilo život v 52 letech, pak počet zas klesal. Mírný nárůst počtu nastal u lidí od 74 do 82 roků života.

Nejčastěji dobrovolný odchod ze světa volí lidé se středním vzděláním bez maturity. Spáchají víc než polovinu sebevražd. Nejméně si život berou vysokoškoláci.

Nejmenší sebevražednost byla na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Naopak nejhorší byla situace v letech 2000 až 2010 v Olomouckém kraji.

Nejvíc sebevražd se odehraje na jaře. Nejčastěji chtějí lidé ukončit svůj život v pondělí. Mnozí k tomu přikročí i o svátcích.

I když panuje přesvědčení, že se lidé zabíjejí o Vánocích, podle statistiků je v tuto dobu „sebevražednost podprůměrná".

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová