Vědci odhalili stopy po vojenské službě na chrupu vojáka z napoleonských válek… Unikátní objev v Majetíně

Foto: Archeologické centrum Olomouc

Popisek: Nalezená kostra muže v Majetíně

Archeologové z Archeologického centra Olomouc odhalili unikátní důkazy o vojenské praxi z první poloviny 19. století. Při výzkumu kosterních pozůstatků vojáka, nalezených v Majetíně na Olomoucku, objevili netypické poškození chrupu, které přináší první fyzický důkaz o tom, jak vojáci používali zuby k otevírání prachových nábojů.

Nález, který vědci zkoumali několik let, odhaluje nejen každodenní realitu vojenského života, ale také jeho dopady na zdraví vojáků.

„Zuby jako nástroj“: Voják trhal náboje zuby

Kostra muže, jejíž stáří se odhaduje na konec 18. až první polovinu 19. století, byla objevena již v roce 2012. Antropolog Lukáš Šín, který vedl výzkum, popisuje: „Zkoumali jsme kostru muže s odhadem dožitého věku mezi 30 až 50 lety, vysokého asi 174 cm, která nesla několik traumat. Například jeho spodní tři řezáky nesly netypické poškození, které jsme podrobněji analyzovali.“

Historické prameny naznačují, že vojáci v té době používali zuby k otevírání papírových prachových nábojů. „Voják si opakovanou činností zuby oslabil a následkem tohoto stresu mohlo dojít i ke zlomení korunek zubů,“ vysvětluje Šín. Ačkoliv jsou podobné praktiky popsány v historických záznamech, fyzický důkaz byl až dosud neznámý. Voják z Majetína se tak stal prvním potvrzeným případem, který nese viditelné stopy této náročné činnosti.

Síra v zubním kameni: Důkaz střelného prachu

Další důkaz vojenské služby přinesla chemická analýza zubního kamene, provedená v roce 2017 pod vedením doktorky Dany Fialové z Masarykovy univerzity. Pomocí rentgenové spektroskopie vědci identifikovali vysoké množství síry, což dokládá přítomnost střelného prachu v ústech vojáka. „Síra ze střelného prachu nejenže kontaminovala zubní dutinu spolu se zubním kamenem, ale také přispěla k odhalení zubního lůžka a vzniku zánětů dásní,“ dodává Šín.

Poškozený chrup muže nalezeného v Majetíně. Foto Archeologické centrum Olomouc

Fyzické následky vojenského života

Vojákův život nebyl jen o střelbě. Antropologové zaznamenali i opotřebení bederních obratlů, které pravděpodobně vzniklo v důsledku dlouhých pochodů. „Nález nám poskytuje cenné informace o fyzické zátěži, které byli vojáci vystaveni,“ říká Šín. Tato zjištění přinášejí nový pohled na každodenní strádání vojáků během napoleonských válek.

Napoleonské války a ústup od Slavkova

Nález v Majetíně může souviset s bitvou u Slavkova, jedné z nejvýznamnějších střetnutí napoleonských válek. Jakub Vrána, vedoucí výzkumu, vysvětluje: „Tady na střední Moravě nálezy vojáků nejsou časté, žádná velká bitva se zde neodehrávala. Spíš to dáváme do souvislostí s bitvou u Slavkova, kdy spojenecké vojsko rakouského a ruského císařství ustupovalo od prohrané bitvy směrem na Olomouc.“

Podle místní pověsti, zaznamenané i v obecní kronice, bylo v Majetíně pohřbeno šestnáct vojáků a několik koní. „Údajně měla být poblíž nějaká malá šarvátka a místní obyvatelé pak byli přinuceni pohřbít zemřelé vojáky,“ dodává Vrána. Ačkoliv se nenašly žádné zbytky uniforem nebo knoflíků, lebka poslední nalezené kostry má ve spodní čelisti zbroušené zuby, což opět potvrzuje vojenskou praxi otevírání nábojů.

Pietní pohřeb a mezinárodní význam

Vojáci byli pohřbeni s respektem ke křesťanským tradicím. „Byli uloženi pietně, křesťanským způsobem, hlava byla na západě a nohy na východ. Ruce měli v klíně,“ popisuje Šín. Tento nález je výjimečný nejen svým obsahem, ale také způsobem, jakým byli vojáci pochováni.

Podobné poškození chrupu bylo zaznamenáno i u vojáků z bojiště ve Waterloo, avšak výsledky belgického výzkumu zatím nebyly publikovány. Voják z Majetína je tak prvním celosvětově publikovaným důkazem této vojenské praxe.

„Unikátní objev“: Nové možnosti pro výzkum

„Jedná se o unikátní objev, který nám poskytuje první fyzický důkaz o vojenské praxi otevírání nábojů zuby a její důsledky na zubní aparát vojáků. Ojedinělé trauma nám umožnilo odhalit profesi muže pohřbeného v Majetíně,“ uzavírá Šín. Tento nález otevírá nové možnosti pro výzkum vojenské historie a fyzických dopadů na život vojáků. Kosterní pozůstatky jsou nyní uloženy v depozitáři Archeologického centra Olomouc, kde budou sloužit jako cenný zdroj pro další bádání.

Zdroje: Tisková zpráva Archeologického centra Olomouc, iDnes.cz

Vložil: Markéta Vančová