Žvaněním se k tomu nepropracujeme. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením HZSČR

Popisek: Povodně

Tak nám uhodila velká voda. Strašíci ukrytí ve státních skříních na chvíli zase zahartusily v médiích. A za chvíli se po nich slehne voda. Na další klidné období, do další neklidné povodně, která si vezme další oběti, která zboří zase několik domů, jimž lidé zpravidla říkají domov. A přitom by to šlo i jinak.

Velkým tématem povodní se stala přehrada Nové Heřminovy. Symbol nynějších povodní, ale symbol i povodní roku 1997. Už po povodních roku 97 se velkohubě čmáralo po nebíčku se sliby, že přehrada bude, že životy i domovy se ochrání. Po 27 letech od katastrofy se nehnulo prstem. A svádí to jeden na druhého, druhý na třetího, ukazují se viníci, kteří ukazují na viníky… a oběti povodní chytají hasiči do lasa jako nějací chmurní kovbojové, aby oběti naší neschopnosti nedopluly až někam na Slovensko. Nebo do Polska. Nebo do Německa.

Mluví se, mluví, nic se nedělá.

Ale ano, taková přehrada, to je veledílo, to už snad ani neumíme.

Ovšem mluvívalo se a mluví i o menších záležitostech. A mluví se o nich stejně dlouho, jako o přehradě. Kultivace krajiny? Tvorba krajiny? Promyšlená výstavba infrastruktury? Ony z bájí a mýtů Poslanecké sněmovny často větrané, ale nikdy uskutečněné remízky? Jak to, že ti naši velkostatkáři, ti s polnostmi o stovkách hektarů, ještě nemají befelem, aby se o krajinu starali tak, aby pozitivně ovlivnili okolí? Proč se nepřemýšlí v souvislostech? Na obrovských plochách se stále pěstuje jedna plodina, nerozdělují se kolektivizací násilně spojená pole, takže se z nich s ohledem na vodu stávají podivné hliněné „betonové plochy“, po kterých voda jen steče.

Minulý ministr životního prostředí neustále obracel v ústech slova – musíme zadržet vodu v krajině. Co pro to udělal? Zlepšuje se nějak situace? Nebo to jsou jen přihlouplá politická hesla?

Vždyť u toho nejde ani tak o nesmyslně obrovské investice, ale o vůli dělat něco logicky, tak nějak se sedláckým pohledem na svět, kdy ten se podívá a aniž by si brousil ostrovtip o až absurdní biopožadavky nové doby a starých mravů, prostě řekne – tady musíme držet vodu, tady se udělá remízek, tady se zasadí ovocné stromy, tady uděláme tůně, tady by mohl být mokřad, támhle by se měla pást zvířata, tady by krajině svědčil háj, támhle pole, támhle louka. A ano, támhle zase přehrada, která zadrží vodu na období sucha a pomůže při hrozících povodních.

Symbolem se stala neexistující přehrada Nové Heřminovy, ale pod ní se krčí tisíce a tisíce drobných i méně drobných opatření, která by povodně, a nejen povodně, ale i vodu v krajině, řešila. A když by se hnala další pohroma, její důsledky by nemusely být tak tragické. Ač teď z Ministerstva pro životní prostředí začnou pršet depeše o tom, jak se musí s povodněmi bojovat, až uschne bahno v zaplavených městech a vesnicích, až se to všechno uklidí, přetočí se pozornost zase tím správným směrem. Tedy k prosazování osobních emisních povolenek a kontrol, jestli máte doma dost ekologické vytápění (rozuměj – dva svetry a jeden rezervní k tomu – za všechno ostatní se budou rozdávat pokuty a zvedat se poplatky).

Zdroj: iDnes

Vložil: Štěpán Cháb